Pokusné ověřování pozice provázejícího učitele má za sebou první rok. Ukázalo, že je tato role v systému potřebná, ale je nutné, aby učitelé, kteří se rozhodnou být průvodci studentů učitelství, pro ni měli dostatek prostoru a nestala se pro ně samotné vyčerpávající.
Zdroj: EDUin.cz 10. 10. 2023
Výzkumy i zkušenosti se zahraničí ukazují, že jedním z faktorů, který významně ovlivňuje budoucí učitele v tom, jací učitelé se z nich stanou, a dokonce, zda učitelské povolání nepověsí předčasně na hřebík, je kvalita jejich praxe po dobu vysokoškolského studia. Praxi studenti učitelství získávají u učitelů, kteří pracují v mateřských nebo na základních a středních školách. Od letošního září jsou díky novele ukotvení v zákoně o pedagogických pracovnících pod označením provázející učitel.
Nekvalitní praxe může odradit
V mnoha zemích jsou provázející učitelé považováni za klíčový nástroj ve vzdělávání budoucích učitelů. Má to svou logiku. Studenti učitelství získávají na univerzitě základy svého oboru, didaktiky, pedagogiky a psychologie. Díky provázejícím učitelům pak mohou řadu teoretických poznatků aplikovat a zkoušet přímo v praxi: ve třídách s dětmi, žáky nebo studenty.
Výzkumy ukazují, že to, jakým způsobem provázející učitel studenta na praxi podporuje a jak jej uvede do prostředí třídy, má vliv na studentovo sebepojetí v roli učitele i na to, jak v budoucnu bude sám učit. Nekvalitní praxe pak může studenty učitelství demotivovat, nebo dokonce od profese učitele odradit. „Provázející učitelé jsou klíčovým hráčem pro propojení teorie a praxe,” vysvětluje Blanka Pravdová, expertka na pregraduální přípravu učitelů.
Není to ale tak, že by provázející učitelé v přípravě budoucích učitelů do letošního září nefigurovali. Existovali pod různým označením – provázející učitel, fakultní učitel, cvičný učitel nebo mentor a fungovali v různých podmínkách. „Činnost provázejících učitelů nebyla dlouho jednoznačně vymezena, lišila se rozsahem činnosti, náplní i finanční odměnou a časem, který této činnosti učitelé mohou věnovat,” popisuje Jana Kratochvílová, vedoucí katedry pedagogiky na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně.
Systém hledá cesty
Na cestě za systémovou podporou provázejících učitelů i v přípravě budoucích učitelů se dějí pozitivní změny. Jednou z nich je Kompetenční rámec absolventa a absolventky učitelství, který popisuje, co mají studenti učitelství umět na konci svého studia. „Kompetenční rámec vytyčuje společný a sdílený cíl. Jako provázející učitel, ale i jako student učitelství či vysokoškolský vzdělavatel, znám cíl svého snažení. Vím, jak je definována kvalita v učitelské přípravě, vím, oč se mohu opřít, k čemu se vztahuji nejen já, ale i všichni ostatní aktéři učitelské přípravy. Může být oporou a prostorem pro hledání společného porozumění,” vyzdvihuje přínos materiálu Blanka Pravdová.
Další změnou je právě ukotvení role provázejícího učitele v zákoně. Její absence totiž přispívala k tomu, že provázející učitelé nebyli leckdy chápáni jako plnohodnotní partneři vysokoškolských pedagogů, kteří mají vliv na formování studentů učitelství. „Je potřeba, aby se provázející učitelé identifikovali se svou důležitou rolí a byli respektování jak ve škole, kde působí, tak i na fakultě s níž spolupracují. Jinak po nich můžeme jen těžko žádat, aby se své role zhostili v plném rozsahu a hloubce, aby přijali spoluzodpovědnost za to, jaké podmínky v rámci praxe připravují pro studenty učitelství,” upozorňuje expertka. MŠMT nyní hledá cesty, jak k roli v zákoně vytvořit systémové podmínky pro podporu provázejících učitelů.
Dalším krokem na této cestě je pokusné ověřování systému podpory provázejících učitelů, které MŠMT v letošním roce rozbíhá. Cílem ověřování je otestovat, vhodně nastavit a vyhodnotit systém, který klade důraz na podporu provázejících učitelů, jejich vzdělávání a ohodnocení, tak aby se zvýšila kvalita praxí studentů učitelství. Mělo by běžet do konce roku 2025.
„Je potřeba dodat, že v českých školách je řada provázejících učitelů, kteří svou práci dělají léta na vysoké úrovni, spolupracují se svými vysokoškolskými kolegy, disponují mentorskými dovednostmi, studenti učitelství k nim chodí na praxi rádi, protože praxe pod vedením takových provázejících učitelů jim přináší zásadní profesní rozvoj. Od takových provázejících učitelů často slyším – však my už to tak, jak plánuje pokusné ověřování, děláme léta. A to je skvělé.
Současně je nutné si uvědomit, že kvalitně má být připraven každý učitel, který vstupuje do profese. To s sebou nese nutnost připravit kvalitní podmínky pro přípravu všech budoucích učitelů a udělat změny nikoli na úrovni jednoho pracoviště, nýbrž na úrovni celého státu,” vysvětluje Blanka Pravdová. Popisovaný celostátní systém podpory by měl zohlednit výstupy pokusného ověřování a rozběhnout se plošně od ledna 2026.
Zpětná vazba a sebereflexe je základ
Do pokusného ověřování se od letošního září podle MŠMT zapojilo zhruba 900 provázejících učitelů z přibližně 300 škol. Po úvodním dvacetihodinovém školení budou učitelé vykonávat činnost v rozsahu alespoň šedesáti hodin nad rámec výkonu přímé pedagogické činnosti, tedy nad rámec výuky. Do těchto šedesáti hodin spadá další vzdělávání pro provázející učitele (20 hodin), reflexe a plánování další výuky se studenty učitelství (30 hodin). Deset hodin připadá na vyřizování administrativy, evaluaci a spolupráci se vzdělavateli z vysoké školy.
Za vykonávání role provázejícího učitele získá učitel příplatek 2 000 Kč hrubého měsíčně, a to po celou dobu výkonu role. Hodiny, které provázející učitel tráví pozorováním studenta učitelství při jeho práci s žáky ve třídě nebo párovou výukou se studentem, se započítávají do přímé pedagogické činnosti, za kterou provázející učitel pobírá plat v rámci svého úvazku. Škola, ve které je provázející učitel zaměstnán pak navíc získá ještě jednorázový příspěvek 2 000 Kč na pokrytí administrace a organizace spojené s pokusným ověřováním, kterou chce ale MŠMT držet na minimu.
Aby ministerstvo zajistilo kvalitu a užitečnost vzdělávání pro provázejících učitele, připravilo standard studia, ve kterém jsou popsány oblasti a dovednosti, které by se měly podporovat a rozvíjet. Jde především o dovednosti mentorské a reflektivní. Provázející učitelé tak mají například rozvíjet dovednosti pro vytváření bezpečného prostředí se studentem učitelství, efektivní vedení reflexe výuky a jejího plánování, dovednost sebereflexe a vyhodnocování vlastní výuky, poskytování efektivní a formativní zpětné vazby, znalost profesní přípravy na fakultě či škole nebo orientace v kurikulu, kterým prochází student učitelství.
Dokument zároveň zmiňuje, „že by měli poskytovatelé vzdělávání od začátku komunikovat s provázejícími učiteli jako s partnery, se kterými vzdělavatelé rovnocenně spolupracují na rozvoji budoucích učitelů.” A dále, že by „komunikace lektorů programu neměla působit, že se jdou provázející učitelé naučit dělat něco správně, ale spíše tak, že role VŠ vzdělavatele a provázejícího učitele jsou rovnocenné a společně se podílejí na přípravě budoucích učitelů; tyto rovnocenné role je vhodné explicitně vyjasnit a pojmenovat,” upřesňuje standard.
Na Masarykově univerzitě v Brně proběhlo první vzdělávání pro provázející učitele v rámci pokusného ověřování na letní škole v srpnu 2023. Zúčastnila se ho dvacítka provázejících učitelů a další skupina se zúčastní vzdělávání od října do listopadu. Vedoucí katedry pedagogiky odhaduje, že během letošního školního roku projde pokusným ověřováním na devadesát provázejících učitelů. „Studium k výkonu specializační činnosti provázejícího učitele, které jsme pojmenovali Lepší provázející učitel – lepší kolega, jsme připravovali více než rok. Pořizovali jsme videa s provázejícími učiteli a studenty při plánování výuky a její reflexi, diskutovali o jeho podobě a formě,” popisuje přípravu vzdělávání pro provázející učitele Jana Kratochvílová.
„V kurzu se střídají teoretické bloky s tréninkem konkrétních dovedností a reflexemi. Důraz klademe taktéž na plánování přenesení konkrétních poznatků a dovedností do praxe. V průběhu kurzu je věnován dostatečný prostor sdílení s ostatními, aby tak byl využit růstový potenciál skupiny. Jsou zjišťovány konkrétní potřeby účastníků a reagujeme na ně,” vyjmenovaná Jana Kratochvílová.
V průběhu semináře jsou využívány koučovací a mentorské metody, které účastníky aktivizují nejen k činnosti, ale i k formulování svých rozvojových cílů v oblasti profesních kompetencí provázejících učitelů. „Provázející učitelé pracují s balančním kruhem, myšlenkovou mapou, videi, trénují reflektivní rozhovor a získávají zkušenost, například s portofoliovými úkoly, které zadáváme studentům na vlastní kůži. Provázející učitelé by měli být schopni modelovat ve své výuce a v přístupu ke studentům ty profesní kompetence, které požadujeme po studentech,” upřesňuje.
Zároveň upozorňuje, že rozvoj popsaných dovedností vyžaduje více času, než je možné v rámci dvacetihodinového školení nabídnout. „Rozsahem kurzu otevíráme soubor potřebných dovedností, nejde o jejich plné zvládnutí. Budeme tedy postupně zjišťovat potřeby provázejících učitelů v dalším období a budeme se to snažit kompenzovat v průběžném vzdělávání,” vysvětluje. Průběžné vzdělávání na Masarykově univerzitě realizuje program celoživotního vzdělávání a provázející učitelé si mohou vybrat z široké nabídky kurzů, které se týkají například formativního hodnocení, výuky dějepisu, vzdělávání nadaných žáků a mnoha dalších.
Doceněná práce
Podle Jany Kratochvílové jsou provázející učitelé na fakultě bráni jako plnohodnotní vzdělavatelé budoucích učitelů. „Budujeme společenství praxí, v rámci kterého se provázející učitelé, studenti učitelství a vysokoškolští vzdělavatelé potkávají na skupinových reflexích,” popisuje. Provázející učitelé jsou také vybízeni, aby se na univerzitě chopili tandemové výuky některého z předmětů nebo v rámci předmětu měli alespoň vstupy. „Podporujeme provázející učitele, aby diskutovali se studenty nebo vedli workshopy. Může jít třeba o sdílení zkušeností s projektovou výukou, podporou podnikavosti ve škole nebo třeba o tom, jaké požadavky mají ředitelé škol na učitele,” dodává.
O posílení identity provázejících učitelů coby vzdělavatelů studentů učitelství usiluje i Komunita vzdělavatelů budoucích učitelů. „Workshopy zaměřené na identitu vzdělavatelů budoucích učitelů a na využití Kompetenčního rámce absolventa a absolventky učitelství v jejich každodenní práci se studenty učitelství přinesly vzdělavatelům řadu aha momentů – především ve vztahu ke spolupráci. Nemá smysl citovat všechny, ale uvedu citaci ze zpětné vazby jedné z účastnic letní školy – vysokoškolské vzdělavatelky: Překvapilo mě, jakou sounáležitost jsem cítila díky přítomnosti provázejících učitelů. A přesně tohle je začátek. To vědomí sounáležitosti. Společného cíle. Spoluzodpovědnosti za to, jaké podmínky pro přípravu na profesi budoucím učitelům vytváříme,” popisuje Blanka Pravdová.
Přání více spolupracovat s vysokoškolskými učiteli vyjádřilo i několik dalších oslovených provázejících učitelů. „Bylo by pro mě velmi užitečné, kdybych mohla spolupracovat s pedagogy, kteří studenta učitelství připravují na fakultě nebo kdyby se na mou výuku přišli podívat, zda jsem kompetentní k tomu, abych provázela jejich studenta. Uvítala bych větší předávání informací, na co se zaměřit, co si vyzkoušet, co by studentovi pomohlo,” uvedla jedna z provázejících učitelek.
Vzdělávání provázejících učitelů se v rámci pokusného ověřování rozbíhá i na dalších univerzitách. Blanka Pravdová se spolu s provázejícími učiteli a kolegy z Učitele naživo v posledních týdnech podílela na přípravě a realizaci úvodních kurzů pro provázející učitele na fakultách v Liberci, v Ústí nad Labem, v Hradci Králové a v Ostravě. „Naše zkušenosti ukazují, že systémová změna je krok správným směrem. Přináší prostor pro otázky a vyjasňování mezi všemi aktéry zapojenými do přípravy učitelů, otevírá diskuse a hledání vzájemného porozumění. Odhaluje slepé skvrny dosavadního fungování praxí. A provázejícím učitelům umožňuje prohloubit kompetence potřebné k úspěšnému provázení studenta učitelství,” vyjmenovává.
Výzvy, které je dobré brát vážně
Role provázejícího učitele má v přípravě budoucích učitelů svou váhu a význam. Provázející učitelé se ale mohou ze strany vedení svých škol setkávat s představou, že spolupráce se studentem učitelství je vlastně příliš nezatíží nebo že reflexi hodin je možné zvládnout o přestávce. Navržený systém v rámci pokusného ověřování usiluje o vytvoření takových podmínek pro provázející učitele, které by jim umožnily získat prostor pro rozvoj kompetencí, podporu a ohodnocení.
Všichni dotazování odborníci však upozorňují, že jeden zásadní prvek v pokusném ověřování chybí. Je jím odpočet přímé pedagogické činnosti, který by provázejícím učitelům umožnil v rámci plného úvazku učit například o jednu vyučovací hodinu týdně méně a získat tak větší prostor pro kvalitní spolupráci se studenty učitelství.
„Příprava budoucích učitelů ve školách nemůže být pro provázející učitele vedlejšákem, za který učitelé dostanou nějaký příplatek, a tím to končí. Takových vedlejšáků už mají čeští učitelé spoustu. Je třeba si přiznat, že chceme-li dělat něco dobře, musíme na to mít soustředěnou pozornost a čas. Příplatek motivuje, ale neřeší situaci,” upozorňuje Blanka Pravdová. A přidává ještě jeden argument navíc: „Velkým tématem současnosti je wellbeing žáků i učitelů. Co předává provázející učitel kolegovi, který se na svou profesi teprve připravuje, když na spolupráci s ním nemá čas? A pokud si čas na spolupráci vymezí, je patrné, že musí „odsunout” jiné pracovní povinnosti třeba na pozdní večerní hodiny nebo na víkend?”
S jejími slovy souhlasí i Jan Juříček, učitel angličtiny a zástupce ředitele pro pedagogiku na ZŠ Stross v Praze, který má s rolí provázejícího učitele zkušenosti: „Pomohlo by mi, kdyby provázející učitelé mohli mít snížený úvazek přímého vyučování, aby se mohli více věnovat podpoře studentů učitelství a reflexím.” Přitakává mu i kolegyně Anna Antonová, učitelka matematiky a fyziky na téže škole, která se jako provázející učitelka nyní podílí i na vzdělávání provázejících učitelů. „To, co by mi v roli provázející učitelky pomohlo nejvíce, je dostatek času a prostoru. Mít možnost se studentem učitelství reflektovat po odučené hodině je velmi důležité. Stejně tak jako plánování další výuky. Než studenti učitelství do příprav naskočí, zabírá jim to velké množství času, a když potřebují konzultace, dělám to ve svém volném čase, většinou po nocích,” popisuje.
Návrh, aby v rámci pokusných ověřování mohlo MŠMT testovat i odpočty hodin přímé pedagogické činnosti však narazil a k jeho prosazení chybí politická vůle. Odbornými kruhy se ozývají obavy z toho, že provázející učitelé budou přetížení a navzdory příplatku nebudou mít dostatek prostoru dělat práci dobře nebo udržitelně zkrátka proto, že nebudou mít čas.
Stoupenci odpočtu upozorňují, že vytvoření prostoru pro provázející učitele tak, aby se studenty učitelství mohli komplexněji pracovat, v celkovém úhrnu nevyžaduje velké finanční náklady. Dopad v podobě motivovaných a lépe připravených budoucích učitelů, by ale mohl být významný. Jinými slovy: za málo peněz hodně muziky. „Pevně věřím, že se ministerstva školství a financí včas dohodnou a do druhého roku pokusného ověřování už bude možné vstoupit s tím, že skutečně ověřujeme to, co ověřeno být má. Tedy i to, jaký dopad na kvalitu práce provázejících učitelů má skutečnost, že je jim snížena přímá pedagogická činnost se žáky ve prospěch práce se studentem učitelství,” říká Blanka Pravdová.
O nedostatku času, ale v jiném kontextu mluví i Jana Kratochvílová z Masarykovy univerzity. „Čas na vzdělávání provázejících učitelů považuji za nepostačující. Na tuto skutečnost jsme upozorňovali na samém počátku diskusí o rozsahu i obsahu povinného vzdělávání. Obdobně to vnímají i sami vyučující po prvním běhu vzdělávacího kurzu. Ve zpětné vazbě se několikrát objevilo, že by kurz mohl být delší, že by chtěli jít provázející učitelé více do hloubky,” popisuje.
Investice, která se vrátí
Z oslovených pracovišť, která chystají vzdělávání pro provázející učitele, vyplývá, že se drtivá většina kurzů odehrává odpoledne, o víkendech nebo o prázdninách – tedy ve volném čase učitelů.
Chuť věnovat svůj volný čas přípravě na roli provázejícího učitele může svědčit o vnitřní motivaci učitelů. „Z výpovědí provázejících učitelů vyplývá, že důvodem k této činnosti je především chuť podporovat studenty – jejich profesní růst. Jde o vyšší cíl, realizaci ve prospěch něčeho užitečného. Dalším důvodem, který provázející učitelé uvádějí, je vzájemné obohacování se, neboť studenti přicházejí s mnoha novinkami, zajímavými metodami nebo pomůckami. Často jde tedy o společné učení studenta a provázejícího učitele,” popisuje Jana Kratochvílová.
Její slova dokládá i zkušenost Anny Antonové. „Role provázející učitelky pro mě byla nejdříve opravdu náročná především z pohledu organizace a harmonogramu. Když si ale organizace sedla, byla spolupráce se studenty učitelství velmi obohacující. Motivovaní studenti přicházejí s novými poznatky, nápady nebo touhou se učit. Často mi pomohli vyjet ze zajetých kolejí a nad výukou přemýšlet z nového úhlu pohledu. I když se snažím hodiny měnit a vymýšlet různorodé aktivity, studenti učitelství moje přemýšlení rozvíjí a smysluplně a přínosně nabourají. Díky spolupráci vidím hodiny i žáky novýma očima,” popisuje. „Je nezpochybnitelné, že spoluprací se studenty učitelství se provázející učitel stává nejen lepším vzdělavatelem budoucích učitelů, ale i lepším učitelem žáků. Pravidelná a cílená reflexe nejen vlastní práce ho totiž posunuje zásadním způsobem. Naši provázející učitelé hovoří o spolupráci se studentem učitelství jako o prevenci vyhoření,” dodává Blanka Pravdová.
Podporovat provázející učitele se může vyplatit i škole, kde praxe probíhají. Pokud jsou kvalitní a studenti učitelství se ve škole cítí podpoření, často mají chuť a zájem se do školy vrátit po dokončení studia jako začínající učitelé. Provázející učitel pak může své mentorské a reflektivní dovednosti uplatnit i v roli uvádějícího učitele, tak jako Jan Juříček na ZŠ Stross, který se věnuje jak studentům učitelství, tak nově nastupujícím kolegům.
0 komentářů:
Okomentovat