Za dva roky jí bude padesát let, za sebou má 22 let praxe, v posledních letech pracuje na vyšší pozici a běžně odslouží šest služeb za měsíc. Loni strávila lékařka jedné z okresních nemocnic ve Zlínském kraji v práci 1 110 hodin navíc, což je téměř třikrát víc, než dovoloval zákoník práce.
Teď podepsala výpověď dohody o přesčasové práci. A to bude pravděpodobně znamenat, že od prosince bude domů odcházet po skončení běžné pracovní doby. Stejné rozhodnutí učinilo přes dvě stě lékařů v kraji.
„Dlouhodobě se to neřeší a my vlastně zajišťujeme služby mimo rámec zákona. Je to neúnosné a donekonečna to takto dělat nelze,“ naznačila lékařka, která chtěla zůstat v anonymitě. „Ale nejde jen o přesčasy, ale o celý systém.“
Tímto způsobem se odborníci v celé republice i ve Zlínském kraji přidávají k hromadnému protestu Sekce mladých lékařů České lékařské komory (ČLK) a zdravotnických odborů. Nelíbí se jim, že poslanci nedávno schválili novelu zákoníku práce a zvýšili legální počet přesčasových hodin za rok z dosavadních 416 na 832. To je podle nich neúnosné.
Absence spánku a málo času na osobní život
Kromě toho se cítí dlouhodobě přetěžovaní, vyčerpaní z mnohahodinové absence spánku a vadí jim, že mají extrémně málo času na osobní život. To vše v konečném důsledku může ohrozit pacienta. Žádají i zvýšení základní mzdy, která se u atestovaného lékaře pohybuje kolem 230 korun na hodinu. Většinou si tak lékaři přivydělávají právě prací přesčas, která pak běžně tvoří téměř polovinu výdělku.
„Je to různé, ale některý lékař má v tuto chvíli, tedy měsíc před koncem roku, odsloužených třeba 416 hodin přesčasové práce, jiný už 1 200. Chceme, aby se to řešilo,“ potvrdila vedoucí lékařka Perinatologického centra Baťovy nemocnice Marcela Henčlová, která je také členkou představenstva ČLK.
Pro lékaře až půl milionu. Nemocnice lákají nové zdravotníky na bonusy |
Například v Uherském Hradišti pracuje 257 lékařů, přesčasy slouží zhruba stovka a z ní podepsalo výpověď 85. Zlínská nemocnice má přes 400 lékařů, přesčasovou práci vykonává 280 a od prosince ji odmítá téměř sto. Vsetínská nemocnice má na stole dvacet výpovědí, v Kroměříži zatím počet není jasný.
Jak to nemocnice od prosince vyřeší? „U oddělení, kde jde o většinu lékařů, budeme schopni zabezpečit akutní péči. Ale budeme muset významně omezit plánovanou neakutní péči a specializovanou ambulantní péči,“ upozornila mluvčí Baťovy nemocnice Dana Lipovská.
„Bude záležet na tom, kolik lékařů se nakonec připojí, ale pro nás je priorita akutní péče. Tu zajistit musíme, přes to nejede vlak. Nemůžeme ale vyloučit omezení plánované péče,“ potvrdila také ředitelka Kroměřížské nemocnice Lenka Mergenthalová. Nikde nevnímají protesty lékařů jako útok na vedení nemocnice.
Na problémy poukazují i sestry a záchranáři
„Zdravotnický personál je z našeho pohledu dlouhodobě přetěžován. V tuto chvíli přemýšlíme nad několika scénáři, primárně ale hledáme cesty, jak se dohodnout, aby k omezení chodu nemuselo vůbec dojít,“ přiblížil ředitel Uherskohradišťské nemocnice Petr Sládek.
Na čtvrteční krajské konferenci odborářů ze Zlínského kraje zaznělo, že lékaře v jejich protestu podporují také zdravotní sestry a nelékařský zdravotnický personál. „Přetížení a neúnosné vyčerpání se netýká jen lékařů, ale všech zdravotnických profesí. I tam enormně v posledních letech narostl objem poskytované péče, dlouho se nedaří nahradit odcházející pracovníky, práce je nedoceněná,“ poukázala Ludmila Šromotová, která zastupuje zdravotnické odbory v Kroměřížské nemocnici.
Na potíže poukázali i zástupci záchranářů nebo sociálních služeb. Odboráři ve své výzvě adresované vládě chtějí, aby stát začal řešit přetěžování zdravotníků i navýšení jejich finančního ohodnocení. Individuálně teď některé zdravotní sestry nebo jiný personál zvažují, že se přidají k lékařům a od prosince nebudou sloužit přesčasy.
Zlínský kraj doplácí na pohotovost desítky milionů, sehnat lékaře je problém |
„Pokud nebude od vlády vůle toto řešit, tak od nového roku dojde u spousty zaměstnanců k přehodnocení profesní kariéry a budou velmi zvažovat, jak budou pracovat, jestli si nebudou zkracovat úvazky nebo úplně neodejdou ze zdravotnictví,“ doplnila Šromotová.
Podle lékařů nejde o to, že by pracovali přesčas nedobrovolně. Tvrdí ale, že je k tomu nutí okolnosti. Jednak chtějí být kolegiální vůči jiným lékařům na oddělení, také si ke svým základním mzdám chtějí přivydělat. A nechtějí služby odmítat, protože při současném nedostatku personálu by to mohlo znamenat omezení péče pro pacienty.
„Objem přesčasové práce se nemění, stále je třeba zajistit provoz dvacet čtyři hodin denně, sedm dní v týdnu. A počty lékařů zásadně nerostou,“ zdůraznil ředitel Vsetínské nemocnice Martin Pavlica.
I proto žádají lékaři širší diskusi, která by řešila poskytování zdravotní péče jako celku.
„Pokud chceme zdravotnictví na úrovni 21. století, nemůžeme být mimo ekonomickou realitu západních zemí. Je tady spousta neřešených problémů, máme nefunkční zdravotní pojištění a také limity, které narážejí na množství péče, která se tady poskytuje,“ uvedl Jan Píštěk z uherskohradišťské ČLK.
