Domů     Objevy
Životní prostředí, úspory, touha po soběstačnosti: Výzkumnice z FEL ČVUT zmapovaly motivace lidí, kteří investují do fotovoltaiky
Jan Zelenka 26.10.2023

Obliba fotovoltaických panelů v Česku roste. (Jen za první pololetí letošního roku jich bylo podle dat Solární asociace nainstalováno o 69 % více než za celý rok 2022.) Motivaci investorů do fotovoltaiky nyní blíže představují vědkyně z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze, které celou typologii a další výsledky unikátního výzkumu mezi bezmála 2 500 majiteli fotovoltaických elektráren shrnuly v přehledné brožuře..

„Energetika má zásadní dopad na život občanů, potažmo na celou společnost. Zmapování motivací investorů do fotovoltaiky, popis jejich chování a nastínění jejich názorů mohou mimo jiné dopomoci k volbě vhodnějších a efektivnějších opatření na podporu obnovitelných zdrojů energie v českých domácnostech.

Důraz na čisté a obnovitelné zdroje je obecně v souladu se strategickým plánem Evropské unie a České republiky postupně upouštět od těžby uhlí,“ říká Ing. Michaela Makešová, která výzkum provedla v rámci své disertační práce.

Výzkum Ing. Michaely Makešové a dr. Michaely Valentové z katedry ekonomiky, manažerství a humanitních věd FEL ČVUT realizovaný ve spolupráci s Mgr. Matoušem Pilnáčkem ze Sociologického ústavu AV ČR ukázal, že lidé jsou ovlivněni čtyřmi základními faktory motivace – ekonomickým, ekologickým, technickým a společenským.

„Investoři zvažují nejen finanční stránku investice, ale i další aspekty,“ říká Mgr. Matouš Pilnáček a dodává: „Zajímavé je, že se ale investoři liší v tom, jakou váhu které stránce přikládají. Naše analýza ukázala, že existuje šest skupin, které mají tyto faktory různě nakombinované.“.

Ekologové (6 % investorů do fotovoltaiky, tj. 141 respondentů)

První skupinou investorů do fotovoltaických elektráren jsou tzv. Ekologové, pro které je typický zájem o snižování dopadů na životní prostředí. Právě ekologická motivace je pro ně při pořizování fotovoltaiky rozhodující.

Vykazují vyšší vzdělání a vyšší rodinný příjem, který přesahuje 80 tisíc korun měsíčně. Zpravidla do této skupiny spadají lidé mladší 45 let. Zároveň se dlouhodobě zajímají o inovace. Až dvakrát častěji než zástupci ostatních skupin vlastní elektromobil. Primárním zdrojem informací o fotovoltaice je pro ně internet.

Pragmatičtí ekologové (22 % investorů do fotovoltaiky, tj. 580 respondentů)

Charakteristika skupiny Pragmatických ekologů se v mnohém shoduje s charakteristikou Ekologů. Kromě výše uvedeného popisu se ale zásadně liší v jednom rysu: p řestože se dlouhodobě snaží o zmírnění negativních dopadů na životní prostředí, není to pro ně samo o sobě dostatečná motivace k pořízení fotovoltaické elektrárny.

Rozhodujícího významu pro ně nabývá až v kombinaci s ekonomickou motivací. To stejné platí i obráceně: samotné ekonomické důvody pro instalaci by je nepřesvědčily. Stejně jako Ekologové však věří, že malé instalace jsou cestou, jak obnovitelné zdroje v ČR rozvíjet.

Ekonomové (16 %, tj. 403 respondentů)

Důvody, proč si skupina Ekonomů pořizuje fotovoltaiku, jsou čistě ekonomické. Nevěří tolik v to, že by směřování k obnovitelným zdrojům energie mělo smysl. Jako jediná z definovaných skupin se navíc vyznačují tím, že je u nich patrný vliv velikosti města.

Ekonomové totiž zpravidla bydlí ve větších městech, na vesnicích zcela chybí. Ekonomové se řadí mezi středně příjmovou část populace a najdou se mezi nimi zástupci všech věkových kategorií a všech typů vzdělání.

V názorech se v mnohém shodují se Soběstačnými a Techniky, nevěří tolik ve strategii státu v oblasti nahrazování fosilních zdrojů obnovitelnými a v to, že instalace fotovoltaik má pozitivní obraz v české společnosti.

Soběstační (17 % investorů do fotovoltaiky, tj. 456 respondentů)

Co největší technická i ekonomická nezávislost, to je rozhodující motivace těch, které výzkumníci nazývají skupinou Soběstačných investorů do fotovoltaiky. Jejich cílem je mít vlastní zdroj energie, být nezávislí na systému a velkých energetických hráčích.

K tomu potřebují nástroje, např. na měření výroby energie. Baví je sledovat výrobu a spotřebu a hlídat si své finance. Zaměřením i na finanční stránku se liší od skupiny tzv. Techniků. Typickým zástupcem skupiny Soběstačných je člověk mezi 56 a 65 lety, jehož finanční příjmy jsou spíše vyšší.

Technici (5 % investorů do fotovoltaiky, tj. 123 respondentů)

Skupinu investorů Techniků tvoří zpravidla muži. Někteří z nich by se dali nazvat domácími kutily. Typicky jde o rodiny s vyššími příjmy. Důvodem pro pořízení fotovoltaiky je u nich zájem o inovace a technologie.

Jsou mezi nimi zastoupeny všechny věkové kategorie a všechny typy vzdělání. Žijí většinou na vesnicích a menších městech.

Nevyhranění (33 % investorů do fotovoltaiky, tj. 862 respondentů)

Skupina nazvaná Nevyhraněnou získala svůj název proto, že její zástupci nejsou tak silní ve svých názorech a motivacích. Většina z nich má důvěru ve státní politiku a více než ostatní skupiny pracuje s různými zdroji, dle kterých následně formuje vlastní názory.

Nejsou si jisti, zda si někdy pořídí elektromobil. Zpravidla jde o lidi starší 65 let. V porovnání s ostatními skupinami dosáhli zástupci této skupiny nižšího vzdělání, nejčastěji středoškolského.

Obecnými závěry pro všechny skupiny pak je, že co se týče ukládání energie, nejčastěji investoři volí kombinaci panelů s bateriemi, případně se zásobníkem teplé vody. Dvě třetiny respondentů pak buď vlastní nebo si plánují pořídit elektromobil.

Hlavním zdrojem informací je pro respondenty internet a pro některé investory i expertní poradenství a konzultační skupiny.

Michaela Valentová k tomu dodává: „Výsledky výzkumu mohou přispět při tvorbě opatření na podporu rozvoje obnovitelných zdrojů. Zároveň vnímáme potřebu zasadit tyto závěry do širšího kontextu řešení celkových energetických potřeb domácností.“.

O výzkumu

Výzkum je unikátní hned v několika aspektech. Velkým přínosem je interdisciplinarita a přesah studie do socioekonomické oblasti. To mimo jiné podpořila i spolupráce napříč výzkumnými institucemi – vědkyně z FEL ČVUT spolupracovaly s Mgr. Matoušem Pilnáčkem ze Sociologického ústavu AV ČR.

Hlavní dotazníkové šetření proběhlo v únoru 2022 na vzorku 2 500 respondentů. Jelikož většina fotovoltaických instalací byla v té době financována skrze program Nová zelená úsporám, dotazník byl zaslán skrze Státní fond životního prostředí všem příjemcům dotace, kteří ji využili k pořízení fotovoltaických panelů (cca 15 000 emailových adres).

Sběr dat k této studii proběhl těsně před začátkem války na Ukrajině, která měla dopad mimo jiné i na energetiku. Výzkumníci proto chtějí dotazníkové šetření v brzké době zopakovat a zjistit, jak se chování a motivace investorů do fotovoltaiky od té doby změnily.

Související články
Přesnější a rychlejší mapování znečištění vodních ploch i lepší ovládání pasivních hladinových plavidel tažených lodí byly hlavní cíle projektů kooperace robotických dronů vyvíjených Skupinou multirobotických systémů FEL ČVUT (MRS) a autonomně řízených lodí. Výsledky představili výzkumníci před pár dny u břehů vodní nádrže Orlík. Nad hladinu a okolní louky se vzneslo během soustřední v minulých dnech […]
Sto let vzbuzuje italská zkamenělina plaza úžas, zejména svou výjimečně zachovalou kůží, která se u fosilií starých 280 milionů let takřka nevidí. Psalo se o ni v knihách i článcích, až nyní ji ale vědci poprvé prozkoumali nejmodernější technologií. O překvapení nebylo nouze – a nepatřila vždy k nejpříjemnějším. Už od svého objevu v Itálii roku 1931 […]
Ve svém nejmenším provedení měří 11–13 milimetrů. Je tedy tak akorát drobný, aby se vešel do trávicího ústrojí. Řeč však není o žádné bakterii, ale o unikátním vynálezu vědců z Univerzity v Novém Jižním Walesu, který dokáže tisknout efektivní náhrady tkáně přímo v lidském těle. Nový chirurgický nástroj pojmenovali u protinožců jako F3DB, což je […]
Byla to senzace, když v roce 2003 na indonéském ostrově Flores našli vědci kosterní pozůstatky asi metr vysokého humanoida. Právě kvůli výšce se mu začalo přezdívat hobit. Kdo byli tito lidé ale zač? Trpěli záhadnou nemocí, v jejímž důsledku se zmenšili, jak si experti myslí? Oficiálně jde o člověka floreského (Homo floresiensis), mnohem více se však uchytilo […]
V každém krajském městě sbírali vědci klíšťata v parcích a zjišťovali, nakolik jsou pro člověka nebezpečná. Nyní vyhodnotili výsledky za loňskou sezonu a vyplynulo z nich, že klíšťata v městských parcích jsou infikovaná víc než ta v přírodě. U každého čtvrtého klíštěte byly nalezeny bakterie způsobující lymeskou borreliózu. V řadě parků pak bylo borrelií infikováno i více než 30 […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz