Dřív se uklidňovala jídlem, teď procházkami. Žena po zákroku shodila 50 kilo

  9:46
Ještě před více než rokem se pacientka Markéta Jarošová potýkala s řadou potíží spojených s obezitou. Léky regulovala vysoký krevní tlak, při chůzi ji neustále bolela záda a „cukrovka byla už za rohem“. Dnes má po operaci v brněnské SurGal Clinic o padesát kilogramů méně a její sebevědomí výrazně vzrostlo.

Její cesta tím však nekončí. V hubnutí musí pokračovat, jelikož se stále nachází na hranici třetího a druhého stupně obezity.

„Neléčíme obezitu, ale komplexní metabolické poruchy, které souvisí s morbidní obezitou,“ objasňuje primář chirurgie SurGal Clinic Tomáš Paseka. Jde tedy o zlepšení nebo léčení cukrovky, vysokého krevního tlaku, cholesterolu či spánkové apnoe.

Způsobů, jak tyto potíže řešit, je spousta. Brněnská SurGal Clinic se přiklání ke dvěma nejosvědčenějším – gastrickému bypassu a „rukávové“ gastrektomii, což jsou operace redukující objem žaludku. „Nejde jen o to, že by do sebe člověk dostal méně jídla, ale především to kompletně změní metabolismus. Ti lidé přestanou mít hlad, což je zásadní,“ vysvětluje Paseka.

Zmenšení hladu pozorovala po zákroku také další z pacientek soukromé kliniky Magdaléna Matulová, která pracuje jako kuchařka. „Bála jsem se, že budu muset změnit práci. Po operaci ale již nepotřebuji tolik jíst, a tak mohu být kuchařkou i nadále,“ usmívá se žena, která za měsíc shodila sedmnáct kilogramů.

Před samotnou operací mívají pacienti obavy. „Bála jsem se narkózy, což se ukázalo jako zbytečné. Navíc jsem brala jídlo jako způsob uklidnění, o což jsem nechtěla přijít,“ líčí Jarošová, která časem zjistila, že existuje řada jiných možností, jak se vyrovnávat se stresem či relaxovat. Dnes chodí na procházky, především do zoo.

Větší jistotu cítila i v hlase

Před zákrokem musí pacienti podle lékařů SurGal Clinic splňovat několik podmínek. „Měli by mít index tělesné hmotnosti nad 35. Větší přínos to má pro pacienty, kteří dobře hubnou, ale potom se jim váha vrátí zpět. A také by s námi měli dobře spolupracovat,“ vypočítává primář Paseka.

Jarošová prozradila, že její index tělesné hmotnosti ukazoval číslo 69 a na váze se objevovalo trojmístné číslo začínající dvojkou. Motivace držet se všech doporučení a příkazů lékařů jí taktéž nechyběla. „Kolem třicátých narozenin jsem se rozhodla, že to začnu aktivně řešit. Řekla jsem si, že jsem ještě mladá na to, abych měla mrtvici, infarkt nebo třeba přestala chodit. Nechtěla jsem moc chodit ven, protože jsem se bála soudu ostatních lidí,“ popisuje.

Ve třinácti letech váží i 150 kilogramů. Nárůst obezity u dětí je alarmující

Kromě nižší váhy pomáhají zmíněné zákroky také k vyššímu sebevědomí. Jarošová již tehdy pracovala v zákaznickém centru a postupně si začala všímat, že do telefonu hovoří mnohem jistěji a odhodlaněji.

Pacienti však na sobě musejí dál pracovat. „Kdyby se váha zastavila a ona by ještě měla zájem hubnout, můžeme k původní rukávové gastrektomii udělat také gastrický bypass, čímž by váha zase začala padat,“ přibližuje vedoucí lékařka Centra obezitologie na SurGal Clinic Petra Musilová další možnosti Jarošové.

U gastrického bypassu jde totiž o ještě výraznější zmenšení žaludku. Jarošová připouští, že dostat se třeba na 65 kilogramů by rozhodně uvítala, ale víc než po konkrétním čísle touží po spokojenosti s vlastním tělem.

Autor: