The Capitals přináší jedinečný přehled událostí z evropských zemí.
SOFIE
Bulharsko staví jaderný blok s unikátní americkou technologií. Bulharská vláda zahájila výstavbu sedmého jaderného bloku elektrárny Kozloduj, který bude využívat v Evropě zcela novou americkou technologii.
„Státní společnost, která bude za projekt zodpovědná, obdrží 250 milionů eur. Společnost zahájí jednání s firmami, které mají postavit sedmý blok elektrárny. Termínem dokončení projektu je rok 2033,“ uvedl k projektu bulharský premiér Nikolaj Denkov.
Podle informací EURACTIV Bulharsko jde o velmi optimistický termín. Reálnější by měl být spíše rok 2035, do kdy by se měla stihnout výstavba nového jaderného reaktoru i jeho zapojení do energetické sítě.
Bulharsko v sedmém bloku využije novou technologii Westinghouse AP1000, která má konstrukční výkon 1150 MW. „Celkem výkon budoucího sedmého a osmého bloku je 2300 MW. Tím výrazně převyšují výkon 1760 MW uzavřeného prvního, druhého, třetího i čtvrtého bloku elektrárny Kozloduj,“ uvedl Denkov.
V současnosti jsou na světě v provozu pouze dvě jaderné elektrárny, které tuto technologii využívají – jedna se nachází v Číně a druhá v USA. O technologii vyjádřila svůj zájem také Ukrajina. (Krassen Nikolov | Euractiv.bg)
BERLÍN
Berlín postupuje s urychlenými deportacemi. Německá vláda se v úterý dohodla na kontroverzním návrhu zákona o urychlení deportací odmítnutých žadatelů o azyl. Krok kritizují někteří členové Zelených, kteří jsou součástí vládnoucí německé trojkoalice.
Rostoucí množství nelegální migrace je v Německu hlavním tématem již několik týdnů. Ministryně vnitra Nancy Faeser tak například zavedla stacionární hraniční kontroly a kancléř Olaf Scholz naléhal na „deportaci ve velkém měřítku“. Faeser proto nedávno předložila návrh zákona na usnadnění procesu deportace, který by měl „zajistit, že lidé bez práva zůstat budou muset zemi opustit rychleji“.
Hlavním cílem je snížit množství neúspěšných deportací prodloužením maximální doby trvání tzv. zadržení do odjezdu ze současných 10 na 28 dní. To by úředníkům mělo poskytnout více času na přípravu deportace. Samotná deportace osob, které jsou povinny zemi opustit, navíc již nebude muset být předem ohlašována. (Kjeld Neubert | Euractiv.de)
VARŠAVA
Tusk je ochoten použít „jakoukoliv metodu“ k odblokování peněz na obnovu, řekl předsedkyni Komise. Výsledek parlamentních voleb v Polsku byl v Bruselu i mnoha dalších západoevropských metropolích přivítán jako nová naděje, že se Varšava může po osmi letech vlády konzervativní strany Práva a spravedlnost vrátit do mainstreamového proudu EU.
„Jsem zde (ve středu 25. října) v sídle Evropské komise, abych urychlil proces návratu zpět na evropskou scénu. Jsme plně přesvědčeni, že je to vůle polských voličů,“ řekl Tusk von der Leyen při své návštěvě Bruselu.
Tusk zavítal do Bruselu ještě jako opoziční lídr, nikoliv jako premiér. Rozhodl se však pro takový krok kvůli vidině evropských peněz pro Polsko. Předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyen řekl, že považuje za nezbytné použít všechny metody, i ty nestandardní, „abychom získali peníze, které si Polsko zaslouží“. (Aleksandra Krzysztoszek | Euractiv.pl)
PAŘÍŽ
Francie navyšuje lékařskou pomoc pro Gazu. Z Francie budou vyslány alespoň jedno letadlo a jedna loď, aby posílily zejména lékařskou pomoc pro nemocnice v Gaze. Oznámil to francouzský prezident Emmanuel Macron. Odmítl zároveň, že mezi Izraelci a Palestinci existuje „dvojí metr“.
„Francouzské letadlo přistane (na egyptské) půdě, aby do Gazy dopravilo lékařské zásoby,“ oznámil Macron ve společném prohlášení s egyptským prezidentem Abdal Fattáhem al-Sissím ve středu. „Další budou následovat,“ ujistil.
„Budeme se plně angažovat, zejména při poskytování přístupu k lékům a zdravotní péči pro civilisty v Gaze,“ vysvětlil francouzský prezident a dodal, že to bude zahrnovat koridory a cesty, které Egypťané otevřeli. (Davide Basso | Euractiv.fr)
MADRID
„Solidární daně“ přinesou Španělsku 3 miliardy eur. Španělské „solidární daně“, placené finančními institucemi a velkými energetickými společnostmi, byly zavedené v loňském roce s jasným cílem: zmírnit dopad hospodářské krize po pandemii covid-19.
Celkem Španělsku vynesly více než 2,9 miliardy eur, což je dokonce o 400 milionů eur více, než se původně plánovalo. Španělsko o tom ve středu informovala ministryně financí María Jesús Montero. (Fernando Heller | EuroEFE.Euractiv.es)
Další porci zpráv z celé Evropy naleznete na našem partnerském webu EURACTIV.com.
Chcete dostávat The Capitals pravidelně do e-mailové schránky? Přihlaste se k odběru.