Skip Pay: není dobré sáhnout po cool technologii, která frčí na Twitteru, říká Jakub Wagner

Naše pozvání k unikátnímu rozhovoru přijal Jakub Wagner, CTO společnosti Skip Pay, kterým je od června 2019. V rozhovoru mluví o tom, jaké jsou rozdíly mezi CTOs, proč banky používají ne vždy „cool“ technologie a rozkrývá fungování IT ve Skip Pay. Rozkrývá také příběh, který stojí za vznikem společnosti. 

Jakub Wagner se profesionálnímu vývoji věnuje už od roku 2006, tehdy coby Flash Developer. S respondentem se známe řadu let a jsme téměř bývalí kolegové, proto si v rozhovoru tykáme.

Zdroj: Skip Pay

Jakube, představ prosím čtenářům Skip Pay. Jak to všechno začalo, kolik vás je a co vlastně nabízíte?

Skip Pay je platební ekosystem, který zjednodušuje placení ať už na internetu nebo v kamenných obchodech a službách. Mezi naše hlavní produkty patří odložené a rozložené platby – uživatel buď může nakoupit na pár kliknutí a zaplatit až po předem stanovené době, nebo zaplatit třetinu ceny každý měsíc. Bez jakéhokoliv navýšení. K tomu samozřejmě nabízíme celou řadu dalších věcí – v podstatě účet pro každodenní placení, který ovládáte jednoduše přes mobil, vlastní kartu, se kterou má nakupované zboží automaticky tříletou záruku nebo je pojištěné proti krádeži a rozbití, nebo třeba možnost pravidelných drobných investic.

Máš nějaký scénář použití pro lepší představivost čtenáře?

Jasně. Představ si, že jsi v e-shopu a vybral sis, co si chceš koupit. Přejdeš k platební metodě, ale nemáš u sebe kartu nebo nechceš platit dopředu, a tak použiješ Skip Pay. To ti umožní zaplatit až poté, co máš zboží v ruce a rozhodneš si ho nechat. Do té doby má e-shop zboží zaplacené od nás. Je to zajímavá myšlenka i v tom, že se tím přiblížíš k nákupu offline. Když jsi v kamenném obchodě, máš daný produkt v ruce a ihned po zaplacení odcházíš se zaplacenou položkou. Zatímco na e-shopech to funguje jinak – zaplatíš a na zboží čekáš, v těch horších případech, i třeba dva týdny. Co když budeš chtít zboží vrátit, třeba ti budou koupené džíny malé? Nebo jsi zboží ještě neměl ani v ruce a nevíš, jestli ho vůbec chceš? A právě Skip Pay ti tohle umožní. Odloženou platbu můžeš mít na 14 nebo 30 dní od odeslání nebo doručení zboží, záleží podle typu e-shopu. A funguje i u služeb – hezký příklad je třeba u nákupu lístků s dynamickou cenou. Představ si, že chceš někam letět nebo jet vlakem, lístek teď stojí 1000 korun, ale pozítří už to budou klidně 2000. Takže ho koupíš teď, ale zaplatíš, až když ti přijde výplata.

 U třetiny pak zaplatíš v daný moment třetinu a dvě třetiny zaplatíš za měsíc, respektive za dva. To se hodí třeba při nákupu větších věcí. Krásně nám to funguje třeba s e-shopem, který prodává koberce a podlahy. Když ti při rekonstrukci nevyjdou peníze, nemusíš dělat kompromis, koupíš podlahu, jak jsi plánoval, a splatíš jí později, až ti třeba přijde další výplata.

Kolik lidí má vaše IT oddělení?

IT Skip Pay má dnes téměř 30 lidí, a to včetně jednoho stážisty. Není to na tak velký ekosystém moc, myslím si, že by nás mohlo být klidně mnohem více. Ale všechny věci, které potřebujeme dodávat, v tomto počtu zvládáme úplně v pohodě. Přijde mi fajn, že i v tomto počtu máme produkt opravdu na úrovni největších hráčů nebo fintechů. A můžeme to doložit NPS skóre, které pravidelně doměřujeme.

Zmínil jsi stážistu. Je pro vás nábor stážistů běžné?

Tohle je pro nás první zkušenost. Víš, že ani nevím, jak to celé vzniklo? Mám pocit, že se klučina ozval sám od sebe. Stážisti většinou nemají tolik zkušeností, ale tenhle klučina přišel zrovna ve správnou chvíli. Řešili jsme akorát v týmu nějaké improvementy a vylepšení na test automations. A tohle je člověk, který umí Python a v minulosti s test automations pracoval. Sedlo si to moc hezky. Vidíme v něm zajímavý potenciál a nadání.

Pracuje u vás na full-time?

Ne to ne. Pořád studuje školu, věnuje nám týdně mezi 10- 20 hodin. Náš hlavní backend developer z něj má rovněž velmi dobrý pocit.

27 lidí v rámci IT oddělení. O jaké lidi se typologicky jedná?

Máme několik týmů – dva backendové týmy, frontendový tým, QA tým, který se stará o kvalitu. Dále pak i analytický tým. Máme Project Managera a Scrum Mastera. Najdeš tu DevOpsáky a IT adminy, kteří se starají o všechna zařízení (notebooky aj.). To je pro nás mimochodem novinka, ještě nedávno jsme IT adminy neměli. Dříve jsme využívali lidi z Mall Group, ale už skoro dva roky fungujeme samostatně, takže jsme se museli o tuto část starat sami. Proto u nás vznikla role IT admin. 

Mimochodem je to velmi zajímavé, kolik věcí se v této oblasti musí řešit. Od zabezpečení a správy všech zařízení, až po správu sítě v kancelářích. Když jsem se do této oblasti více ponořil, došlo mi, jak moc toho člověk musí udělat pro to, aby všechna zařízení byla naprosto bezpečná.

Jakube, ty jsi v pozici CTO. Co konkrétně máš na starost?

Hmm, vypozoroval jsem od lidí, co dělají stejnou práci jako já, že je vlastně více typů CTOs. Jsou typy, které jsou více zaměřené na dev, a pak jsou CTOs zaměření třeba na procesy, jsou to spíše CIOs, kteří si více hrají s bezpečností. Pak tu jsou takoví produktoví lidé, více analytičtí. A to jsem podle mě já, více se zajímám o analýzu produktů. Dbám na to, aby to, co vyvíjíme, dávalo smysl a abychom vše dělali efektivně. Je to hodně o Demands Management nebo Technical Product Management. Ale obecně: to co dělám bych přirovnal k řízení fabriky.

Fabriky? Jak to myslíš?

Teď to nemyslím v negativním slova smyslu. Ale je to jako řídit fabriku ve smyslu, že i fabrika musí vytvářet nějaký produkt / nějakou věc a ta musí mít uvnitř kvalitní lidi a kvalitní procesy. Na začátku je nějaký nápad nebo nákres a na konci ti vyjede nablýskaná Tesla. Když to tedy porovnám, jsme jako nějaká fabrika, možná továrna zní lépe. Máme produktové oddělení, které má myšlenku a my v IT se staráme o ten výsledek, aby nám z továrny vyjela nablýskaná Tesla. Je to takový životní cyklus, za který jsem zodpovědný…že pracujeme efektivně, kvalitně a bezpečně. Od začátku až do konce.

Přesuňme se k více technickým oblastem. Jak u vás vyhodnocujete scoring? Myslím tím obecné vyhodnocování, jestli je člověk validní pro to, aby mohl Skip Pay používat? Máte na to nějaký systém?

Vlastně je to jeden z našich core systémů a věc, ve které jsme opravdu dobří i v globálním srovnání. To, na čem odložené platny stojí, je právě propracovaný mechanismus, který umí v reálném čase rozhodnout, jestli tomu člověku můžeme naši službu poskytnout nebo ne. To je, kromě toho, že v systému je nějaká platební brána a napojení na integrace s daným partnerem, naprosto klíčová věc. Umíme se rozhodnout v reálném čase, to umí málokdo. Protože našim cílem není poskytnout službu každému, kdo si o ní řekne. To by bylo nejen neetické, ale i byznysově krátkozraké. Pro nás dává největší smysl zákazník, který nás používá pravidelně. A samozřejmě si uvědomujeme, že jsou lidi, kteří nezaplatí, ať už nevědomky nebo úmyslně. A my se přesně snažíme vyhodnotit, v jaké finanční situaci se daná osoba nachází. Používáme k tomu externí zdroje, různé heuristiky,nebo statistický model a nebo AI (neuronové sítě). Samozřejmě využíváme jak veřejné zdroje, tak i naše interní nebo neveřejné zdroje.

Je mi úplně jasné, že Skip Pay chtěli používat i podvodníci, zkrátka lidi, kteří neměli ani v plánu zaplatit. Setkali jste se s nějakými takovými případy a jak je vůbec lze řešit?

Tihle „fraud lidi“, jak je nazýváme, se většinou snaží využívat falešné identity. Takové lidi odhalí právě náš scoringový engine. Byly ale případy, kdy člověk použil reálnou identitu, ale rozhodl se nezaplatit.

Zároveň je třeba říci, že už máme náš scoring tak odladěný, že právě ti, kteří se nás snaží přechytračit, tvoří největší část neuhrazených plateb. Protože člověka, co by nás neměl využít, už poznáme v naprosté většině případů.

Příběh Skip Pay je zajímavý hned v několika ohledech, třeba ve změně názvu…

Ta cesta byla skutečně dlouhá, ale každá etapa nám něco dala. Od úplných začátků, kdy jsme jako lidi z agentury vyvíjeli pod křídly Home Creditu. Možná si službu, kterou vyvíjíme, někdo pamatuje pod názvem Kup Najisto. Na přelomu 2017 a 2018 jsme na trhu figurovali pod značkou Lymet. Princip fungování služby ale zůstal stejný – umožňovala lidem objednávat zboží a za nákup zaplatit do 14 dnů po doručení zásilky. Pak přišla etapa soužití s Mallem a teď čistě pod ČSOB jsme asi nejvíc „fintech“, co jsme kdy byli.

Z agentury jste ale odešli…

Ano, přešli jsme s celým týmem do Mall Pay pod křídly Mall Group. A teď jsme se Skip Pay pod křídly ČSOB.

Není pro vás výhoda, že jste původně z agentury a nedržíte se typického korporátního vývoje?

Určitě z toho čerpáme v náš prospěch. Určitým způsobem ale nějaké korporátní principy musíme držet, například v rámci security a změnových procesů. 

U vás jsem nikdy moc neregistroval výraznou fluktuaci. Když se podívám na vaše IT oddělení, jsou v něm pořád lidi, které jsem potkával i před pěti lety. Čím to, že se vám fluktuace vyhýbá?

Tak zrovna teď nás opustili tři lidi v relativně krátkém čase, respektive v půlroce (smích, pozn. red.). Odešel od nás třeba BE lead, který s námi byl krásných osm let. A já mu rozumím, chce se nějak posunout a podívat se do světa. Druhý klučina s námi byl taky spoustu let. Třetí od nás odchází z rodinných důvodů. Ale je pravda, že obecně fluktuaci máme opravdu nízkou. (klep klep do stolu  pozn. red.).

Čím to ale je, že fluktuaci máte velmi nízkou, partou lidí?

To zní trochu jako klišé, ale opravdu to tak asi bude. Nikdy jsem nad tím do hloubky nepřemýšlel. Máme se mezi sebou prostě rádi a dokážeme se navzájem podpořit, pomoct si a podržet se. Zároveň i ten software a produkt mají všichni rádi, troufám si tvrdit. Skip Pay bereme jako své dítko. Otázka, jestli nám to taky dlouho vydrží (smích, pozn. red.).

Z jakého důvodu by vám to nemělo vydržet?

Tak spousta lidí v určitým věku a po určité době může být v takové té krizi, cítí, že chtějí změnu. Někomu mohou vadit drobnosti, zkusí jiné prostředí a pak si řeknou „aha, tak ve Skip Pay to bylo daleko lepší“. Ale třeba si tohle neřeknou. Do hlavy nikomu nevidím (smích, pozn. red.).

Vaše přímá konkurence je Twisto. Jak se mezi sebou odlišujete?

Dobrá otázka. Je pravda, že nás spousta lidí vnímá tak, že děláme to samé. Je pravda, že jsme vyšli z podobných záměrů, ale každý jdeme vlastní cestou. My se zaměřujeme na to, aby s námi bylo běžné placení co nejzajímavější a nejjednodušší. Necílíme na mladé early-adaptors, ale běžné domácnosti, které hledají dobrého partnera pro nakupování. Co se produktové nabídky týká, tak si troufám tvrdit, že jsme dnes mnohem zajímavější. Která jiná služba dá úplně zdarma prodloužení záruky o rok a pojištění zdarma? Ale řešíme toho výrazně více – třeba usnadňujeme lidem vrácení zboží. E-shopům říkáme, že jsme ochotni vzít si na naší hlavu starosti, které mohou přijít od zaplacení dál – a je to pravda. 

Odložená platba pomáhá v našem pojetí s tím, že uživatel neřeší peníze s e-shopem, ale také vrácení peněz řeší jen s námi, nikoliv s e-shopem. Navíc pomáháme například s objednáním dopravy při vrácení zboží zpět. Na tom spolupracujeme s Retino, což je mimochodem hodně moc hezký startup. 

Jak dále se odlišujete?

E-shopům jsme schopni přivézt velice silnou a loajální komunitu. A jsme plně féroví a transparentní, veškeré poplatky, které případně klient platí, mu zcela otevřeně vyčíslíme dopředu, aby věděl, na čem je. Pro r-shopy jsme také atraktivní kvůli jednoduchosti nasazení naší služby. Celý proces nám optimalizovali DX Heroes, takže můžeme hrdě říci, že jsme teď nejjednodušeji a tím pádem nejlevněji implementovatelné BNPL řešení. Máme také vlastní propracovaný systém odměn. To znamená, že s každou platbou uživatel získá nějaké bodíky, které pak může využít v podobě slevy na další nákup. Máme třeba i kolo štěstí.

Kolo štěstí…?

Jojo. Používají se na to právě získané body, kdy si uživatel může vytočit třeba slevu na vyúčtování nebo nějaké další slevy. Ale myslím si, že naší největší výhodou oproti Twisto je, že náš hlavní účet je zcela zdarma. Ale jak říkám, velmi zajímavé je i to pojištění. Když se podíváš, kolik třeba na iPhone stojí na e-shopu prodloužená záruka…tohle u nás uživatel dostane zdarma.

Pojďme k samotnému vývoji. Jak u vás probíhá vývoj, jakým způsobem k němu přistupujete?

Co si myslím, že opravdu děláme dobře, je, že věnujeme relativně hodně času přípravě danému tasku. Než začneme, tak máme analytiky, kteří sepisují akceptační kritéria a dbáme na to, aby tasky byly velmi dobře popsané. Pak je fáze, kdy obecně s vývojáři diskutujeme a konzultujeme, jak daný task splníme. Děláme si také technické analýzy: nejdříve si napíšeme, jak danou věc chceme dělat, než se pustíme do samotného programování. Dost si navzájem pomáháme. Tím, že jsou v týmu hodně seniorní lidi, dokážeme si navzájem vyhodnocovat postupy.

Takže zkrátka hodně debatujete…

Nutně nedebatujeme, ale dá se říci, že máme před vývojovou fázi, kdy se zamýšlíme, jak dané věci budeme dělat. Dost se nám to v minulosti vyplatilo a víme, že tímhle šetříme hodně času, tedy i peněz. Také si myslím, že máme velmi kvalitní QA.

Více technické čtenáře by možná zajímalo, jaké máte technologie v rámci produktu…

Nepoužíváme nic netradičního. Frontend máme postavený na Reactu, backend na Pythonu s Djangem. Do toho používáme AWS a jedeme infrastructure as a code.

Máte nějaké vlastní frameworky?

Máme spoustu vlastních frameworků a nebudu lhát, některé nejsou tak trošku “pain in the ass“ (směje se pozn. red.) Snažíme se jich postupně zbavovat, ale některé jsou tak v coru, že se dlouhodobě některých věcí budeme zbavovat složitěji a nebo vůbec.

Takže předpokládám, že odchod lidí, kteří u vás pracovali od začátku, může v tomto ohledu bolet

To máš asi pravdu. Je nás pár, kteří přesně ví, co naše vlastní core frameworky dělají (směje se pozn. red.).

Co i jiné technologie, máte v plánu Javu třeba?

Javu nepoužíváme a ani ji nemáme v plánu. Přiznám se ale, že retrospektivně rozumím, proč někteří říkali, že jsme něco měli psát v Javě. Zaprvé, Javistu si na trhu vždycky seženeš a zadruhé je to něco dlouhodobě stabilního. Sám jsem si za ty roky vyzkoušel, že není vždycky dobrá volba prostě sáhnout po nějaký cool technologii, která zrovna frčí na Twitteru. Je zkrátka lepší sáhnou po věci, která je třeba aspoň 5 let stará a má velkou base lidí. Takže v tomto jsem se výrazně posunul, že spíše koukám na to, kdo za technologií stojí (jestli velká firma, která technologii nadále podporuje a rozvíjí) a není to jen aktuální hype.

Tak zrovna u bank je běžné, že používají zajeté věci, není to škoda?

Možná mě za to někdo ukamenuje, ale začínám rozumět tomu, proč třeba banky tolik tlačí své startupy, aby používaly nějaké jednotné programovací jazyky. Banka třeba za 5-10 let bude chtít startup převzít a najednou bude muset někdo řešit to, že je tech-stack naprosto nekompatibilní s celým kontextem právě v bance.

Bezpečnost. Jedno z největších témat současnosti. Jak Skip Pay zabezpečujete?

U nás dělíme bezpečnost na mnoho částí. Ty největší jsou procesy, change management, kancelářská infrastruktura a DevSecOps. Děláme vše pro to, aby byla naše aplikace, prostředí a celý produkt maximálně bezpečný. Velmi brzy budeme mít i specializovanou pozici, která bude jen o tomto – bezpečnostního manažera. Tím, že jsme nyní pod KBC, tak můžeme bezpečnost posunout ještě na vyšší úroveň, což je naprosto super.

Je tohle i jeden z důvodů, proč nemáte IT outsourcované?

To se nevylučuje, ale je to samozřejmě pak mnohem náročnější, když IT outsourcuješ. Mít vlastní IT je v mnoha ohledech jednodušší, na druhou stranu máš vše na vlastní triko. Když máš dodavatele IT, tak některé bezpečnostní věci outsourcuješ.

Když jste teď pod KBC, máte zakázané třeba ChatGPT? Vzpomenu si na Samsung, kterému unikly dokumentace k novému čipu…

Ano, máme zákaz cloudové věci typu GPT používat. A ve výsledku je to logické. Pokud je GPT v cloudu, tak nevíš, jak jsou ta data dále používaná. Upozornil bych i čtenáře na Google Translator, který je rovněž v cloudu a rovněž do něj zadáváš data. Často firmy bojují spíš s nevzdělaností vlastních zaměstnanců než s hackery.

Vnímáš, že AI může ztížit cestu juniorům do IT? 

Já si myslím, že jsme vážně na prahu nějaké velké revoluce. Zase použiji výraz továrna nebo fabrika. Dříve, třeba ve fabrice, bylo deset lidí – jeden něco k produktu přilepil, druhý přišil a třetí něco dalšího atd. Pak se začaly používat stroje, ale pořád ve fabrice zůstal někdo, kdo ty stroje musel umět používat a nastavovat. A u AI se podle mě stane to samé. Pořád budeš muset mít člověka, který bude umět AI správně nastavit. Třeba do deseti nebo dvaceti let budeš mít ve firmě někoho, kdo bude AI kontrolovat a ladit. Ale jsme pořád ještě daleko, hodně daleko.

Teď mě napadá super téma. Zažili jste nějaký vyložený fail na produkci?

Vlastně ani moc ne. Vzpomenu si, že se nám po dlouhý době stal fail v tom, že jsme pustili ven novou verzi mobilní aplikace, kde jsme docela velké části zákazníků znemožnili se přihlásit.

Jak se tohle stane? (smích pozn. red.)

Máme jasně definované kritické cesty, jak a co v aplikaci a obecně systémech otestovat, než jsou publikované veřejnosti. Přesto se nám povedlo, že test prošel naším scénářem, ale na produkci se nemohli lidé přihlásit. Bylo to tím, že na testovacích telefonech jsme měli biometrii, a i když jsme ji pro test deaktivovali, přihlášení u nás proběhlo v pořádku. Byl toto ale jiný setup. Protože lidé, kteří v telefonu biometrii vůbec neměli, se nemohli přihlásit. Takže tohle byl fail po hodně dlouhé době.

Jak rychle se tohle vyřešilo?

U nás prakticky okamžitě, ale trvalo asi dva nebo tři dny, než nám aktualizaci schválil Google. 

Co bys na závěr čtenářům rád sdělil?

Určitě vyzkoušejte Skip Pay (směje se pozn. red.). Ale rád bych jim vzkázal, aby se snažili co nejvíce v technologiích vzdělávat, už jenom směrem k budoucnosti (AI pozn. red.). 

Kubo, děkuji za rozhovor a vhled do Skip Pay…

Já děkuji za pozvání, věřím, že jsem IT ve Skip Pay čtenářům alespoň takto v rychlosti představil.

Domů » Články » Skip Pay: není dobré sáhnout po cool technologii, která frčí na Twitteru, říká Jakub Wagner

Zdeněk Koutský

Passionate Senior Editor at Dotekomanie.cz, where tech meets storytelling. Seasoned Sales Director, weaving technology into every success story, and relishing every moment of it!