Průvodci na slovo vzatými se stali Michal Beránek z chebského muzea, Petr Hasil z Národního památkového ústavu v Ústí nad Labem a Norbert Weber, spolupracovník Archeologického ústavu Akademie věd ČR v Praze.
Hasil upozornil, že osidlování nejen této části Krušných hor souviselo hlavně s dobýváním nerostů. Ať již to byla ruda stříbrná, nebo cínová. „Připomínek důlní činnosti zůstalo v krajině mnoho,“ uvedl Hasil.
Podle něho jsou to památky specifické, jako například sejpy, odvaly nebo kanály sloužící k přivádění vody pro důlní díla a úpravny rudy. „Jeden z významných uměle vybudovaných vodních přítoků vede i u Přebuzi. Jen kousek od ní byly dva cínové doly, Otto a Ritter,“ prozradil účastníkům vycházky Petr Hasil.
A právě k těmto zaniklým důlním dílům směřovala trasa z Přebuzi po prohlídce kostela sv. Bartoloměje a hřbitova. Místo, kde se kdysi dobývala a upravovala cínová ruda, si vzala zpátky příroda. Lesní porost pohltil skelet objektu u důlní jámy Otto. Jen pár desítek metrů od něj stojí mohutnější betonová konstrukce o několika patrech nad jámou Ritter.
„Dodnes jsou tady vidět stopy po strojích na zpracování rudy. Těžilo se tady do konce druhé světové války. Teď už jsou hlavní jámy zasypané a chodby zaplavené,“ podotkl Norbert Weber.
Vycházka ve znamení terénní archeologie se setkala s ohlasem účastníků, které neodradilo ani sychravé počasí. Zájmu se ale těší i další podobné akce, které pořádá buď samo chebské muzeum, nebo společně s muzeem karlovarským, památkáři i správou CHKO Slavkovský les. „Letos se jich konalo už několik desítek. Dříve byly vycházky orientované na přírodu, posléze jsme je doplnili i o terénní archeologii,“ dodal Michal Beránek.
