Slavná opera Manon se po více než čtyřiceti letech vrátila do Plzně

  9:46
Do plzeňského Divadla J. K. Tyla se po více než 40 letech vrátilo nejpopulárnější dílo Julese Masseneta Manon. Opera zpracovává známý příběh vycházející z novely abbého Prévosta, která inspirovala a dodnes inspiruje řadu nejen operních autorů.

Vypráví o mladinké dívce Manon, jejíž rodiče ji chtějí odvést do kláštera. Marnivá Manon však touží po lásce a po přepychovém životě plném zábavy, a proto prchá v náručí rytíře des Grieux do Paříže. V titulní roli vystoupila Jana Sibera, jež právě za Manon na scéně ostravského divadla získala v minulém roce prestižní Cenu Thálie. Alternuje ji slovenská sopranistka Soňa Godarská.

Inscenaci nastudoval jako režisér současný ředitel Národního divadla moravskoslezského v Ostravě Jiří Nekvasil. Ten na díle vyzdvihuje příběh zničující lásky, který je v našem prostředí známý a populární především díky interpretaci Vítězslava Nezvala z roku 1940. Strhující hudební zpracování přináší lyrické i dramatické pasáže, ale také scénické možnosti díla. „Opera má rozměr velkého barvitého plátna. Libretisté nám připravili šest různých prostředí – začínáme v Amiens, místě prvního setkání, pokračujeme do bytu v Paříži, kde přihlížíme velmi intimním chvílím, následuje velká scéna na pařížské promenádě, v chrámu St. Sulpice sledujeme, jak Manon znovu svádí des Grieuxe, navštívíme casino, v němž hudba zní jako kolo osudu, a celý příběh i život Manon zakončíme v přístavu Le Havre,“ říká Nekvasil.

Ke spolupráci si přizval renomované výtvarníky – scénografa Daniela Dvořáka a kostýmní návrhářku Simonu Rybákovou, se kterými spolupracuje již přes tři desetiletí a jejichž jména zaručují, že inscenace bude potěšením i pro divákovy oči. Východisko pro kostýmní výpravu našel inscenační tým v přelomu 50. a 60. let minulého století. „Neznamená to nějaké konkrétní zařazení do doby, ale inspiraci, ze které vychází naše vyprávění příběhu Manon. Cílem bylo dát divákům co největší prostor pro identifikaci s postavami, avšak abychom zároveň cítili, že jsou z trochu jiné doby, která má o něco přísnější hierarchii a společenská pravidla než ta naše,“ objasňuje Jiří Nekvasil.

Spolupráce s ostravským divadlem

Světovou premiéru měla Massenetova Manon 19. ledna 1884 v Paříži. Hrála se zde neuvěřitelných 75 let a dosáhla něco přes dva tisíce repríz. Na repertoáru plzeňského divadla se nyní objeví posedmé, poprvé však zazní v originále, tedy ve francouzštině. Inscenace vznikla ve spolupráci s Národním divadlem moravskoslezským v Ostravě, kde měla premiéru 28. dubna 2022.

„Opera je sice stejného námětu jako její mladší verze Giacoma Pucciniho, kterou jsme v Plzni uváděli před šestnácti lety, ale její hudební řeč je zcela jiná. Massenetovo dílo náleží k žánru zvanému opera comique, kde skladatel používá i mluvené dialogy. Massenetova partitura je velmi pestrá, živá a barevná, velmi rychle se střídající, plyne jako řeč,“ říká dirigent Jiří Štrunc.

Podle něj je v díle možné slyšet jasný italský a německý vliv, například používá příznačné motivy jako Wagner, sahá pro inspiraci i k hudbě starých mistrů francouzské opery. „Pěvecké party jsou brilantní ukázkou pěveckého umění, stejně jako rafinovaná orchestrace je výzvou pro každý orchestr,“ dodává Jiří Štrunc.

Rytíře des Grieux ztvárňují sólista ostravské opery Luciano Mastro a tenorista italsko-belgického původu Mickael Spadaccini, jenž pravidelně hostuje na nejprestižnějších festivalech i operních světových scénách. V dalších rolích se objeví Jiří Hájek, Jakub Hliněnský, František Zahradníček, Miloš Horák, Jan Maria Hájek nebo Peter Svetlík.