Zelenina, stromy, biotopy. To vše je na jižní Moravě v ohrožení kvůli nepůvodním invazním druhům. Zatočit s nimi se snaží sami pěstitelé, efektivní způsoby hledají rovněž vědci.

Jedněmi z nejnovějších škůdců jsou rozšiřující se kněžice mramorovaná a zeleninová, což jsou druhy ploštic. „Mramorovaná je v Brně aspoň tři roky, desítky jich jsou i v Ivančicích a Velkých Bílovicích. Zeleninová se objevila v našich záchytech letos poprvé,“ sděluje ředitel odboru zdraví rostlin z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZUZ) Jakub Beránek.

Pěstitele na jihu Moravy dusí invaze mšic, příroda je na ně letos krátká

„I když jsem si na jaře myslel, že větší problém bude mramorovaná, které je místy opravdu hodně, tak ta se drží spíš na okrasných dřevinách. To nás, když to řeknu hloupě, moc neznepokojuje. Bojím se, že kněžice zeleninová potrápí víc,“ dodává Beránek. Druhá ze zmíněných ploštic se zpravidla vyskytuje na jihomoravských zahradách, nejčastěji na rajčatech.

Obě jsou polyfágní, což znamená, že jim chutná všechno. A tak jsou reálnou hrozbou pro všechny zemědělce, pěstitele, vinaře, sadaře i zahrádkáře, „úřadují“ na polních i okrasných plodinách. Nezpůsobují přitom jen kosmetickou vadu, ale plody nevratně poškodí. Svými velkými tvrdými sosáky je totiž nabodají, takže plody zahnívají a jsou neprodejné.

Ploštice se poznají i po čichu, protože vylučují nepříjemný štiplavý sekret. Zahrádkář, který si jich všimne, má aplikovat přípravek. Jaký přesně, je k dohledání na webu Rostlinolékařský portál, který ÚKZUZ provozuje.

13 fotografií

Nejvíc by však pomohla pořádná zima. Oteplováním se totiž nepůvodní druhy šíří dál na sever, k čemuž jim většinou pomůže mezinárodní obchod spojený s pohybem lidí a zboží. Když se dostanou na nové teplé místo, přežijí a usídlí se tam.

„Kdyby bylo po tři týdny minus patnáct, tak spousta invazních nepůvodních druhů pravděpodobně poumírá. Ale tím, že máme mírné a teplé zimy, nepůvodní druh přečká i nepříznivé období. I když část populace vymře, tak ta, co přežije, má už nějakou genetickou vlastnost, která umožnila naše podmínky přečkat. A pak se šíří v nových populacích,“ líčí Beránek.

Proti vrtulím pomáhají slepice

Ořešáky zase čelí útokům vrtule ořechové, která byla poprvé potvrzena na jižní Moravě v roce 2017. Od té doby se masivně šíří a škody narůstají. Napadené oplodí postupně hnědne až černá, měkne a zahnívá. „V podstatě jsem přišla o úrodu ořechů. To, co zůstalo, je scvrklé a nepoužitelné,“ trápí znojemskou zahrádkářku Lenku Komárkovou.

Ochránit úrodu v příštím roce je přitom potřeba již letos na podzim. Napadené ořechy se musí nejprve otrhat. „Následně je nutné je zlikvidovat nejlépe spálením, nebo zakopat hluboko do země. Na pomoc je vhodné pozvat slepice, které larvy a puparia (stadium kukly – pozn. red.) vyhrabou a využijí ke zpestření svého jídelníčku,“ radí Rostlinolékařský portál.

Před třemi lety se zase v Lanžhotě poprvé objevila síťnatka dubová, letos už ji hlásí i z dalších míst Břeclavska a Brněnska. Duby poškozuje sáním na listech. I když se projevuje „jen“ jejich žloutnutím a opadáváním, když hoduje opakovaně, jsou stromy oslabené a nemusí to přežít.

Vysávání vody z kořenů

Nepříjemnosti způsobují i invazní rostliny, které se šíří na úkor původních vzácných druhů. Zabránit jim tom zkouší ve společném projektu vědci z Mendelovy a Masarykovy univerzity, a to v údolní nivě Spáleného potoka u obce Krumvíř na Břeclavsku a v lokalitě Krče v nivě řeky Dyje v Břeclavi.

„V těchto lokalitách najdeme plochy o rozloze až stovek metrů čtverečních, které jsou naprosto zarostlé zlatobýlem nebo astřičkou, a roste tam jen velmi málo jiných druhů,“ přibližuje člen výzkumného týmu Stanislav Hejduk z Agronomické fakulty MENDELU.

Klasické metody jako pastva nebo sečení nebyly účinné, herbicidy se zase v cenných mokřadních biotopech nehodí. Pomoci má přísev „našich“ poloparazitických rostlin, černýše rolního a zdravínka jarního. Fungují tak, že z hostitele – v tomto případě z kořenů invazní rostliny – získávají vodu a minerální látky, čímž nepůvodní druhy oslabí a snad i vytlačí.

Meruňky na jaře opět mrznou. Je to na změnu podnikání, zlobí se sadař

Projekt začal letos na jaře a potrvá ještě tři roky. Výsledky výzkumu využijí pracovníci Agentury ochrany přírody a krajiny nebo odbory životního prostředí na krajských úřadech.

„Poznatky by mohly pomoci lidem, kteří navrhují různé managementy zachování druhově cenných lokalit. Pokud se nám tento způsob hospodaření osvědčí, může to být pro ně důležitá informace,“ sděluje Hejduk s tím, že o projekt projevila zájem i řada zahrádkářů nebo obecních spolků, kteří se s invazními druhy také setkávají.

Právě pro zahrádkáře mohou být poloparazité zajímaví, protože jde o pěkně kvetoucí jednoleté rostliny, které jsou atraktivní pro včely a další druhy hmyzu živící se nektarem.