English version
Podniky přemýšlejí také o zaměstnaneckých benefitech: Za důležité je považuje zhruba 82 procent z nich. Vyplývá to z výzkumu, který pro společnost PKF Apogeo zpracovala agentura Ipsos.
Podle něj firmy také reagují na změny v legislativě platné od 1. října letošního roku, které mají zrovnoprávnit smlouvy na dohodu o pracovní činnosti (DPP) a dohodu o provedení práce (DPČ), takže je omezují nebo mají v plánu omezit. Týká se to 38 procent dotazovaných.
Valorizace do deseti procent
„Navýšení mezd, které firmy plánují na příští rok, se bude v průměru pohybovat do 10 procent,“ upřesňuje na základě výsledků výzkumu managing partner PKF Apogeo Tomáš Pacovský s tím, že menší firmy do 50 zaměstnanců přistupují k zaměstnancům zpravidla individuálně a plošná opatření vzhledem k nárůstu inflace nezaváděly.
Dohody s ohledem na legislativní změny už omezilo 11 procent podniků, další čtvrtina je nejspíše omezí či nahradí běžnými pracovními smlouvami. Vzhledem k tomu, že nová legislativa v době sběru dat pro průzkum ještě neměla definitivní podobu, odpovědělo 44 procent dotázaných, že dohody pravděpodobně omezovat nebudou, jen přizpůsobí novým zákonným podmínkám.
Mzdy v IT a telekomunikacích dosáhly stropu. Teď budou firmy lákat pracovníky na benefity
„Věřím, že k omezení DPP určitě dojde, ztratí totiž pro zaměstnavatele atraktivnost a celá agenda se velmi zkomplikuje,“ říká Jana Hajdová, Payroll & HR Outsourcing Team Leader. „Pokud hovořím s kolegy se zkušenostmi ze mzdové praxe, připravovaný systém není bohužel procesně dobře nastavený,“ dodává.
Firmy stále investují do zaměstnaneckých benefitů
„Obecně lze říci, že malé společnosti nepovažují zaměstnanecké benefity za tolik důležité, svým zaměstnancům je poskytují méně často a investují do nich signifikantně méně prostředků oproti společnostem větším,“ komentuje zjištění výzkumníků partner firmy pro oblast transakcí Pavel Postl.
Náklady na benefity se podle výzkumu nejčastěji pohybují v pásmu do 2,5 tisíc korun. Čtvrtina společností ale takto investuje do zaměstnanců měsíčně 2,5 až 5 tisíc korun a devět procent 6 až 10 tisíc Kč. Zbytek konkrétní částky neeviduje, nebo naopak přispívá ještě víc – v ojedinělých případech i přes 20 tisíc korun.
Novela zákoníku práce vyjasňuje práci na dálku a mění pravidla pro zaměstnání dohodářů
Standard představují stravenky a příspěvky na stravování, které nabízí 56 % zaměstnavatelů. Oblíbená je dovolená nad rámec zákonné lhůty (47 %), zaměstnanci oceňují i příspěvek na penzijní spoření, který poskytuje 42 % podniků.
„Bude zajímavé porovnat výsledky za půl roku,“ říká Jana Hajdová. Protože osvobození benefitů od daní bude mít limit v úrovni poloviny průměrné mzdy, dojde k významnému snížení atraktivnosti některých druhů benefitů a firmy budou nuceny hledat jiné cesty. Také mladá generace má jiné požadavky na benefity, směřuje spíše do oblasti flexibility a work-life balance.
Velcí chtějí omezovat home office
Samostatnou kapitolou je home office. Práce z domova byla ještě před několika lety jednoznačně považována za benefit, postupně se ale stala standardním prostředkem k řízení efektivity. Podle Pavla Postla ji umožňují průměrně dvě třetiny firem, 39 % z toho plošně.
Vzhledem k nové legislativě ale plánuje možnost práce z domova omezit 21 procent firem. Nejčastěji jsou to ty největší s 500 a více zaměstnanci (27 %). Je možné, že tady ještě dojde k posunům – původní návrh zaměstnavatele dost vystrašil, ale po aktualizaci už novela nepůsobí tak zle. Naopak možná v souvislosti s výše uvedeným firmy svůj postoj k práci z domova přehodnotí.
Outsourcing jako řešení
Průměrně zhruba tři čtvrtiny firem využívají podle výzkumu outsourcing, přičemž nejčastěji outsourcují účetní a daňové činnosti, a to zejména malé společnosti s méně než 50 zaměstnanci. Velké firmy naopak účetní a daňové služby outsourcují signifikantně méně. Tyto firmy nejčastěji externě zajišťují právní a administrativní funkce, facility a správu nemovitostí.
Mezi nejčastější důvody využívání outsourcingu pro řešení nedostatku pracovní síly patří potřeba snižování nákladů. U středně velkých firem hraje roli signifikantně častěji rostoucí tempo technologií a digitální transformace. Podobně pro velké firmy je hlavním důvodem přístup k novým technologiím a postupům.
„Outsourcing však nabízí i jiné přednosti, než jsou zmiňované ve studii – například nezávislý pohled zvenčí firmy může obohatit a zlepšit procesní nastavení a v mnoha směrech také řešit zastupitelnost. Outsourcing HR by mohl přinést i zlepšení mezilidských vztahů na pracovišti,“ uzavírá Jana Hajdová.
Redakčně upravená tisková zpráva PKF Apogeo
