Karel Patras, studenty oblíbený sóloharfista České filharmonie, by dnes oslavil 100 let
Raná léta
Karel Patras se narodil 20. října 1923 v obci Přezletice, která byla tehdy ještě v okrese Brandýs nad Labem – dnes se nachází v okrese Praha-východ. Jeho otcem byl venkovský kapelník Václav Patras (13. září 1889 – 25. dubna 1959) a jeho matkou Anna Patrasová, rozená Valchová, pocházející z nedalekých Radonic (15. září 1886 – 6. ledna 1976). Kromě Karla se Patrasovým narodil v roce 1921 ještě syn Zdeněk.
Od pěti let působil Karel Patras v kapele svého otce, kde si osvojil hudební základy. Naučil se hrát na housle a bicí nástroje. Proslýchá se, že si Václav Patras rád zdříml a nezbylo nic jiného, než že jeho žáky učil syn Karel. Aniž by to Karel Patras tehdy tušil, byly to základní kameny jeho pedagogické činnosti.
Studium a kariéra
Chodil do obecné školy a po dobu čtyř let do měšťanské školy v Kbelích u Prahy. Od roku 1938 navštěvoval Vojenskou hudební školu v pražském Karlíně. Věnoval se zde studiu houslí, klavíru a bicích nástrojů. Od ledna 1939 začal studovat též hru na harfu u profesora Františka Krameria.
Protože byla Vojenská hudební škola po okupaci německými vojsky uzavřena, nastoupil 1. září 1940 na Státní konzervatoř, kde se věnoval harfě pod vedením profesora Václava Kličky, později u profesorky Růženy Poupětové.
Ještě během studií, v roce 1942, vypomáhal v České filharmonii. Díky svému talentu se 1. března 1945 stal druhým harfistou České filharmonie, kde působil společně s harfistou, skladatelem a pedagogem Bedřichem Dobrodinským.
Od 21. ledna 1946 studoval hru na harfu u profesorky Marie Zunové, aby jej připravila na absolutorium. Údajně ale profesor Bedřich Dobrodinský Patrase přesvědčil, aby přestoupil k němu na Akademii múzických umění v Praze, což se profesorky Zunové hluboce dotklo. Pod vedením profesora Dobrodinského nakonec absolvoval AMU v červnu 1948.
Za války byl totálně nasazen do strojírenského československého podniku ČKD (Českomoravská-Kolben-Daněk).
Soukromě se věnoval studiu dirigování u Václava Talicha.
V roce 1959 převzal po Marii Zunové post profesora na Státní konzervatoři (nyní Pražská konzervatoř), kde působil čtrnáct let. V letech 1960–1999 působil jako pedagog na Akademii múzických umění v Praze.
Po odchodu Bedřicha Dobrodinského z České filharmonie v roce 1963 zaujal Patras jeho post sóloharfisty, kde setrval až do roku 1985. V prvním orchestru tak prožil přes čtyřicet let svého života. Dobrodinský se o Patrasovi zmínil i ve své knize Problémy harfové hry: “Od roku 1945, kdy byl do České filharmonie angažován Karel Patras, docilovala naše souhra v těchto kadencích jak zvukově, tak technicky takové exaktnosti, že při koncertě v Moskvě se jeden z dirigentů Velkého divadla vyjádřil tehdejšímu řediteli ČF Pravoslavu Sádlovi, že takový zvuk harf dosud neslyšel.” Pozici druhého harfisty České filharmonie obsadil Václav Tyl, ale po krátké době z orchestru odešel. Na toto místo byl tedy v roce 1970 vypsán konkurz, kde uspěla Patrasova žačka a první žena v orchestru Renáta Kodadová. Protože byl Patras na všechny své studenty patřičně hrdý a neostýchal se jim dávat příležitosti, nechal svou studentku Kodadovou hrát i první harfu a sám se ujal harfy druhé.
Nahrávky
Velice si oblíbil Debussyho Tance pro harfu a smyčcový orchestr, které v roce 1961 natočil s Českým komorním orchestrem pod vedením Josefa Vlacha. V roce 1966 natočil Tance také s Českou filharmonií pod taktovkou francouzského dirigenta Serge Bauda.
S Komorní harmonií natočil v roce 1962 pod vedením dirigenta Libora Peška Koncertní hudbu pro klavír, žestě a harfy, op. 49 Paula Hindemitha.
Koncert pro flétnu, harfu a orchestr, KV 299 Wolfganga Amadea Mozarta natočil se Symfonickým orchestrem hlavního města Prahy FOK, Gézou Novákem a Liborem Peškem v roce 1968.
Dnes, 20. října 2023, vychází u Supraphonu k Patrasovu stému výročí album pod názvem Karel Patras – harfa (Debussy, Hindemith, Mozart). Na CD si můžeme kromě jubilanta poslechnout klavíristu Jana Panenku, harfistu Bedřicha Dobrodinského, flétnistu Gézu Nováka, kontrabasistu Františka Poštu, Komorní harmonii, Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK a Český komorní orchestr.
Osobní život
Karel Patras se v roce 1956 oženil s ovdovělou zpěvačkou Filharmonického sboru (dnes Pražský filharmonický sbor) s židovskými kořeny Věrou Novákovou (rozená Weberová), která již měla z předchozího manželství s tympanistou České filharmonie Vladimírem Novákem (na začátku padesátých let tragicky zahynul) dceru Věru a syna Vladimíra. Přestože se nejednalo o Patrasovy vlastní děti, miloval je stejnou měrou, jako svou dceru Dagmar Patrasovou, která se narodila 27. dubna 1956.
Herečka a zpěvačka Dagmar Patrasová přivedla s klarinetistou, saxofonistou, skladatelem a dirigentem Felixem Slováčkem (narozen 23. května 1943) na svět syna Felixe a dceru Annu Julii. Karel Patras svá vnoučata od útlého věku učil hře na klavír. Obě vnoučata kráčí ve stopách své rodiny a věnují se hudbě a divadlu profesionálně. Felix Slováček jr. (narozen 14. září 1983) je dirigent, klarinetista, saxofonista, zpěvák a herec. Anna Julie Slováčková (narozena 22. srpna 1995) je herečkou a zpěvačkou, vystupuje sólově i v divadelních představeních.
Celý život jezdil Karel Patras za matkou a příbuznými každou sobotu do rodných Přezletic.
Zajímavosti
Přestože nikdy nebyl členem Komunistické strany Československa, získal titul zasloužilého umělce. Dále mu Nadace Život umělce udělila Senior Prix.
Patrasovy žačky založily Mezinárodní harfovou soutěž profesora Karla Patrase, která se koná každé dva roky. Letos se do soutěže přihlásilo osmdesát uchazečů z celého světa.
Protože měl absolutní sluch, mnohdy ladil harfy i svým kolegům. Harfistka a sbormistryně Lydie Härtelová poznamenala: „Vrzly někde dveře a Karel Patras řekl třeba ‚fis 2‘. A pak jsem zažila, že zavrzala venku tramvaj a profesor řekl ‚Ježíšmarjá, to cis bylo nízko!‘“
Lydie Härtelová mimo jiné vzpomíná na to, jak řekl: „Proč bych měl jezdit na dovolenou, když si doma můžu napustit plnou vanu vody a kápnout si do toho lesní vůni?“ Studenti Karla Patrase ho dodnes přezdívají „Anděl“ a „Můj milovaný pan profesor“. Měl rád svého psa a cigarety značky Globus. Ve stáří ale kouření zanechal.
Na svého tatínka vzpomíná Dagmar Patrasová s humorem: „Jednou jsem byla na návštěvě v ateliéru Oty Janečka s Jiřím Štaidlem. Janeček mě při povídání namaloval a Jirka mi jednoho dne ten obraz krásně zapaspartovaný dal. Měla jsem být v 17:00 hodin doma, ale po návštěvě u Štaidlů v Jevanech jsem přišla s tím obrazem až ve 22:00 hodin. Táta o mě ten obraz přerazil. Naštěstí se rozbilo jen sklo. Dodnes tu visí.“
Odborná garantka Mezinárodní harfové soutěže profesora Karla Patrase MgA. Vendulka Vaňková vzpomíná: „Byla jsem jednou za ním v České filharmonii pro noty, přišel profesor Koďousek (violista) s prosbou, že zkouší nový nástroj a potřeboval by slyšet jeho zvuk. Pan profesor naprosto samozřejmě vzal violu a vystřihnul sólo z Harolda v Itálii. Němě jsme zírali… Když nastoupila kolegyně Jana Střížková-Růžičková do operety v Teplicích, přinesla na hodinu nějaké harfové party, k nimž potřebovala radu. Pan profesor nadšeně přecházel od harfy ke klavíru a jen tak hrál (a zpíval!) různé árie.“
Ke stému výročí narození Karla Patrase proběhne 20. října 2023 od 19:00 hodin v Sukově síni Rudolfina vzpomínkový koncert. Symbolicky jej bude řídit jeho vnuk Felix Slováček jr., který se zároveň představí jako sólista ve hře na klarinet a soprán saxofon. Dále vystoupí harfistky Kateřina Valášková a Kateřina Englichová v doprovodu Českého komorního orchestru. “Sice jsem v letošním září v divadle Semafor oslavil své čtyřicátiny velkým koncertem s naším Big Bandem a skvělými hosty, ale tento koncert je pro mne osobně událostí roku. Chtěl bych také moc poděkovat řediteli České filharmonie Davidu Marečkovi, že mi umožnil uspořádat vzpomínkový koncert pro mého dědečka v Sukově síni v Rudolfinu a to v rámci připomínání dřívějších významných členů České filharmonie. Můj děda prof. Karel Patras mi dal hluboký hudební základ, věnoval se mi s veškerou trpělivostí a péčí a je jak pro mne, tak i pro jeho žáky a kolegy obrovskou inspirací a vzorem dodnes,” říká Felix Slováček jr.
Smrt
Ke konci života se Karel Patras potýkal s Alzheimerovou chorobou. I v těch nejhorších chvílích však poznal svou hudbu na nahrávkách.
Zemřel 29. července 2003 v Praze na plicní nádor. Pohřeb se uskutečnil na Olšanských hřbitovech, pohřbený je ve Vinoři společně se svou matkou, bratrem a švagrovou Andělou.
Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky
[mc4wp_form id="339371"]
