Příběh Zbyňka Janaty a Václava Švédy nekončí happyendem, do Berlína nedošli

Nebýt Václava Švédy, skupina bratří Mašínů by se na cestě Německou demokratickou republikou daleko složitěji pohybovala. Švéda ze všech pěti nejlépe ovládal němčinu. Nebýt Zbyňka Janaty, Mašínové by nemohli naplánovat přepadení vozu s penězi – Janata pracoval v podniku, jehož vůz s penězi skupina přepadla.

Zbyněk Janata na fotografii z vazby|foto:Post Bellum

Jejich činnost ve skupině bratří Mašínů má i jeden zajímavý rozměr: Janata byl ze všech nejmladší, narodil se v únoru 1932; Švéda naopak nejstarší, na svět přišel v dubnu 1921.

Zbyněk Janata, někdejší spolužák režiséra Miloše Formana z poděbradské internátní školy, se prvních akcí bratrů Mašínů účastnil jako 19letý. 28. září 1951 byl při přepadení a krádeži sanitky, kterou skupina použila k vylákání a následnému odzbrojení příslušníka Sboru národní bezpečnosti v Čelákovicích Jaroslava Honzátka, později zabitého nožem.

Oběšení na Pankráci

V srpnu 1952 se Janata podílel na přípravě přepadení vozu s penězi pro podnik Kovolis Hedvikov; dodal podrobné informace, kudy a kdy auto s penězi jezdí. Samotného přepadení, při kterém skupina získala 860 tisíc korun a zabila účetního Josefa Rošického, se Janata neúčastnil. Byl mezi zaměstnanci známý a obával se prozrazení. Poslední Janatovou akcí bylo odcizení sta kilogramů výbušnin na dole Kaňk u Kutné Hory 14. srpna 1953.

Čtěte také

Ctirad Mašín o oprávněnosti zabíjení nikdy nepochyboval

Václav Švéda pocházel z rolnické rodiny, o emigraci se dvakrát pokusil už po vzniku protektorátu. Podruhé se dostal až do Švýcarska, odkud jej ale vydali nacistickým úřadům a Švéda se dostal do koncentračního tábora, původně mu byl navrhován trest smrti.

Václav Švéda s Josefem Mašínem přepadli 2. srpna 1952 u obce Žleby u Čáslavi už zmíněné auto vezoucí výplaty. Po zabití účetního Rošického si odvezli 860 tisíc korun. Koupili si čtyři silné motorky, které chtěli používat k rychlým přesunům při odbojových akcích. Drahými motocykly ale spíš jen budili pozornost…

Švédovi, nuceně vystěhovaní ze statku na Kolínsku na Moravu, neměli v „novém“ domě ani na čem spát, z ukradených peněz si proto Václav Švéda koupil manželskou postel a v domě zavedl vodovod. V srpnu 1953 také Švéda s dalšími odcizili výbušninu z dolu Kaňk. O měsíc později se Václav Švéda účastnil poslední akce: společně se Ctiradem Mašínem zapálili podél silnice z Vyškova do Kroměříže 17 stohů slámy.

Čtěte také

Bojovali jsme za osvobození od komunismu a lidé pláčou pro šest mrtvých, říkal Milan Paumer

Švéda i Janata se s bratry Mašíny a Milanem Paumerem vydali na počátku října 1953 do Západního Berlína. Jejich příběh nemá šťastný konec: Janata byl zatčen východoněmeckými policisty 11. října u obce Uckro, postřeleného a krvácejícího Švédu objevili policisté 16. října u Waldowa.

Byly to jejich poslední dny na svobodě. Následovaly nekonečné výslechy v Německu a pak Československu, soud a v květnu 1955 oběšení v Praze na Pankráci. Urny s popelem oběšených se k rodinám nikdy nedostaly, komunistický režim je nechal zlikvidovat.