Hlavní obsah

Kremační turistika: Němci stále jezdí

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Nejen lepší cena, ale i rozdílné společenské tradice a zákony. To jsou důvody, proč cizinci už desítky let nechávají své zemřelé zpopelňovat v příhraničních krematoriích v Česku. Zatímco ještě před dvaceti lety převažovala klientela z Polska, dnes ji nahradili Němci. Největší zájem zahraniční klientely je aktuálně o krematorium Vysočanské zahrady v Hrušovanech v Ústeckém kraji.

Foto: Aleš Honus, Právo

Krematorium Vysočanské zahrady v Hrušovanech v Ústeckém kraji

Článek

Hlavním důvodem podle ředitele krematoria Michala Fülekyho není cena, ale přání pozůstalých, aby si mohli urnu s ostatky svého blízkého uložit doma. „V Německu totiž zákony neumožňují, aby pohřební služba vydala zákazníkovi urnu. Může s ní manipulovat už jen správa hřbitova, pozůstalý se k urně vůbec nedostane,“ řekl Füleky. Za rok zde zpopelní až pět set zesnulých z Německa. „Může se vám to zdát hodně, ale je to jen velmi malá část z celkového počtu. Nehledal bych v tom senzaci,“ dodal.

Spolupráce s berlínskou radnicí

Němci sice kremacemi v České republice obcházejí zákon, aby mohli mít urnu uloženu v soukromí, postih jim za to ale nehrozí. Nikdo už nepátrá, kde ostatky po kremaci v České republice skončily.

„Dá se říct, že naše krematorium je nejkrásnější nejen v České republice, ale i v rámci střední Evropy. Němci si na to potrpí,“ dodal Füleky. Doplnil také, že část německé klientely tvoří takzvané sociální služby, a to na základě objednávek pohřební služby spolupracující s radnicí v Berlíně. Zde už samozřejmě rozhoduje cena.

Jízdní řád smrti aneb Jak to chodí v krematoriu

Styl

Německé asociaci pohřebních služeb se ale tato praxe nelíbí a snaží se jí čelit. Potvrzuje to Ladislav Kopal, který provozuje soukromou pohřební službu a krematorium v Novinách pod Ralskem. „V minulosti jsme vyjednávali se zástupci německých pohřebních služeb. Byli nadšeni z naší ceny a byli ochotni s námi i uzavřít smlouvu, ale jakmile se to dozvěděl jejich pohřební svaz, tak jim to zatrhnul. Pohrozil jim vyloučením,“ řekl Kopal.

To potvrzuje i jeho kolega z krematoria v Hrušovanech. „Tohle máme za sebou taky, ale některé pohřební služby se tomuto nátlaku nepodvolily. Navíc ne všechny jsou členy asociace,“ řekl Füleky.

Foto: Aleš Honus, Právo

Smuteční síň krematoria v Hrušovanech

Velkým fenoménem bylo na konci devadesátých let a zejména s příchodem nového milénia zpopelňování zesnulých z Polska v ostravském městském krematoriu. Během několika posledních let ale vzniklo v Polsku čtyřicet krematorií a také cena výrazně klesla, takže Poláci přestali služby u nás využívat.

Zájmu Poláků se těšilo ostravské krematorium ještě před covidem, kdy se zde zpopelňovala asi stovka zesnulých z Polska ročně. Poté, co se pandemie přehnala, už se Poláci nevrátili.

Důvod je jasný – změna společenské atmosféry v Polsku. „Ještě před patnácti lety byl pohřeb žehem v katolickém Polsku unikát. Od té doby se to ale úplně převrátilo. Těch důvodů je více. Jednak měly obce problém s rozšiřováním hřbitovů, jednak měli pozůstalí problém s cenou. Kremace je samozřejmě levnější. Polské pohřební služby zareagovaly a řada z nich si postavila i malá soukromá krematoria,“ dodal předseda Sdružení pohřebnictví ČR Ladislav Kopal.

Žádné náhrobní kameny. Na ekologickém hřbitově v Praze se pohřbívá na louku

Domácí

Reklama

Výběr článků

Načítám