V Gaze docházejí léky. Pacienti jen sedí v čekárně a křičí v agonii, říká Bendl z Lékařů bez hranic
Americký prezident Joe Biden při své návštěvě Izraele potvrdil ekonomickou a vojenskou pomoc pro izraelskou armádu, zároveň avizoval finanční podporu vysídleným palestinským civilistům. Rovněž vyzval obě znepřátelené strany k omezení nenávistných projevů. „Apel na bezpečné zóny je skutečně extrémně důležitý, protože bez toho nemůžete ošetřovat pacienty,“ říká Tomáš Bendl, vedoucí komunikace české pobočky Lékařů bez hranic pro Český rozhlas Plus.
Spojené státy hrají ve vyjednávání klíčovou roli, neboť jejich postavení v oblasti je dlouhodobě silné. Naopak vliv Evropy je malý.
Poslechněte si celý rozhovor v audiozáznamu pořadu Ranní Plus. Moderuje Martina Mašková
„Evropská unie jako taková v tuto chvíli žádný silný hlas nemá. Některé evropské země určitě vliv mají – Francie má vliv na Libanon, Velká Británie má docela slušný vliv v regionu –, ale Evropská unie jako taková není na Blízkém východě silným hráčem,“ vysvětlila pro Český rozhlas Plus česká velvyslankyně v Tel Avivu Veronika Kuchyňová Šmigolová.
Bezpečnostní situace v zemi se však ani s probíhajícími jednáními příliš nemění. Mezi diplomaty se dokonce spekuluje o rozšíření konfliktu do Libanonu.
Egypt pustí do Gazy 20 kamionů s pomocí. ‚Pokud je Hamás zabaví, další nebudou,‘ varoval Biden
Číst článek
„Obava, že by mohla být otevřena druhá fronta a že by Hizballáh mohl na Izrael zaútočit ze severu, existuje. Situace je tam napjatá, incidentů spíše přibývá, nežli by jich ubývalo,“ popsala dále Kuchyňová Šmigolová.
Humanitární krize
Humanitární organizace proto začaly volat po vytvoření bezpečnostních zón, kam by se mohli ukrýt staří nebo zranění lidé.
„Apel na bezpečné zóny je skutečně extrémně důležitý, protože bez toho nemůžete ošetřovat pacienty. Pokud není možné mít elementární bezpečí ani v nemocnicích, tak už není bezpečno skutečně nikde,“ říká Tomáš Bendl, vedoucí komunikace české pobočky Lékařů bez hranic.
Zároveň je podle něj nutné, aby Izrael zmírnil blokádu a umožnil dodávky humanitární pomoci, léků, pitné vody, jídla a elektřiny.
„Některé nemocnice, které podporujeme, nám hlásí, že už jim došly všechny léky proti bolesti, což vede k tomu, že například pacienti, kteří mají střelná poranění, čekají v čekárnách a jenom křičí v agonii, zatímco jim nikdo nemůže pomoct, protože nikdo nemá čím,“ popisuje.
Malý prostor a velký počet zraněných nebo mrtvých zároveň vytváří velmi nehygienické podmínky.
Černý scénář? Válka mezi Izraelem a Íránem, která vtáhne i další státy, přibližuje analytik Smetana
Číst článek
„Pásmo Gazy je vlastně velmi malé, menší než Praha. A v momentě, kdy se na takto malém prostoru lidé musejí shlukovat a zároveň tam mají nedostatečné hygienické zázemí, například právě proto, že nedochází k odklízení mrtvých těl, tak to vytváří úplně ideální podhoubí pro šíření různých infekčních onemocnění,“ přibližuje Bendl.
Situace prý zatím nedospěla do bodu největší krize, nicméně za současných podmínek není dlouhodobě udržitelná.
„My teď prostřednictvím svědectví našich zdravotnických týmů nevíme o tom, že by tam nějaká epidemie něčeho takového propukala, ale jestli se ta situace nezlepší, je to otázka času,“ uzavírá Bendl.
Více podrobností o humanitární krizi, situaci v nemocnicích a diplomatických jednáních si můžete poslechnout v záznamu pořadu Ranní Plus v úvodu článku.
