Za války jsem nesměla být Hana, vzpomíná autorka knihy O Vinohradech, kdysi královských Hana Lamková
Loutkářka, herečka, výtvarnice a spisovatelka, dlouholetá členka slavného Černého divadla Hana Lamková přichází s knihou, která přes známou pražskou čtvrť přináší poutavě pojaté kulturně-společenské dějiny celé země. Ať už šlo o Rakousko – Uhersko, Československo, Protektorát, úplně jiné Československo nebo samostatnou Českou republiku. A oživuje spoustu významných osobností, které s Vinohrady spojily život nebo se tu aspoň mihly. A že jich bylo!
Kniha se čte jedním dechem. Vypravěčský styl paní Lamkové je nesmírně lidský, pestrobarevný a upřímný. Je s podivem, s kým vším se herečka znala, stýkala, a s kým spolupracovala. Vyzdvihuje ale i zásluhy person, se kterými se osobně poznat nemohla. Svůj podíl na věhlasu československé kultury v zahraničí popisuje velmi skromně. I tak je ale patrné, jak je obrovský.
Za všechno může rozhlas
První divadelně-pěvecké krůčky podnikla paní Lamková v rozhlase, který sídlí, jak jinak, na Vinohradech. Dostala se sem přes školku, kde učila vystudovaná mezzosopranistka Olga Putzkerová. Tu jednoho osudového dne zaujala Hanina recitace, a angažovala ji ve svém dramatickém souboru, který spolupracoval s rozhlasem. Byla válka a Haně bylo pět let. Tenhle soubor týden co týden natáčel v rádiu takzvané Dětské besídky. „Šlo o malé dialogy mezi dětmi, které vždy vyústily do písničky. V jednom pořadu jich bylo pět, šest. Autorkou Besídek byla paní učitelka,“ vzpomíná Hana Lamková. Činnost „Putzkerchóru“ byla dokonce nafilmována do jednoho z válečných týdeníků. „Tenhle záznam později použil Karel Čáslavský do svého televizního pořadu Hledání ztraceného času, a využili ho i tvůrci medailonu dlouholetého rozhlasového režiséra Jiřího Horčičky. I ten totiž začínal v souboru Olgy Putzkerové,“ vybavuje si Lamková.
Ve zmíněném filmovém záznamu má zásadní roli. Děti na ni volají: Hano, pojď si s námi hrát, a ona jde. V německých titulcích filmu je ovšem Hana jmenovaná jako Eva. A v jednom dobovém novinovém článku je zase přejmenovaná na Mařenku. „Jméno Hana se tehdy nesmělo používat. Jednak bylo židovské, jednak se tak jmenovala manželka prezidenta Beneše, tak aby si pod tím lidi něco nepředstavovali,“ vysvětluje autorka knihy O Vinohradech, kdysi královských Hana Lamková. Mimochodem – s Vinohrady, konkrétně s Divadlem Spejbla a Hurvínka, jsou propojené i počátky slavného Černého divadla, u jehož zrodu Hana Lamková stála. Projektů, které iniciovala či ve kterých se angažovala, je ovšem nespočet.
Související
-
RozhlaSTO
Podcastová série mapující historii rozhlasu na základě známých i pozapomenutých momentů, jejichž otisky se dochovaly na zvukových, obrazových nebo listinných materiálech.
-
Úžasné životy: Rozhlasový režisér Jiří Horčička podle Viktora Preisse
Rozhlasového režiséra Jiřího Horčičku zaznamenal tehdejší student herectví Viktor Preiss na pražské divadelní akademii díky stáži v Československém rozhlase.
-
Existuje rozhlasové umění? Záznam debaty v Národním technickém muzeu
Poslechněte si záznam živého vysílání z Národního technického muzea – v prostorách výstavy „Sto let je jen začátek.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
