Článek
Už jste se jako rodiče setkali s hrozbou, že vaše dítě bude do základní školy dojíždět i více než 40 km? Že kvůli nedostupné základní škole ve spádové oblasti bude muset zrušit zájmové sportovní nebo hudební kroužky v místě bydliště? A že se jeho vzdálené dojíždění stane ve velmi mladém věku značně rizikovou cestou? Pro pochopení kolabujícího systému i konkrétního problému základních škol si můžete přečíst můj otevřený dopis.
Otevřený dopis (problém dostupnosti ZŠ)
Dobrý den,
Dovolte mi, Vážená paní starostko Berouna a vážení zastupitelé Berouna, vážená paní hejtmanko Středočeského kraje, vážený pane ministře, abych se po schůzi zastupitelstva obce Hýskov, kde jsem byla dvakrát účastna jako rodič, obrátila otevřeným dopisem na příslušné radnice, na hejtmanství a na ministerstvo školství.
Na posledních schůzích v Hýskově (srpen, září 2023) se řešila problematika školství – stávající nedostatečné kapacity obce pro základní školu 1. stupně, již zřizuje Hýskov a budoucí zřízení stupně druhého (dosud v historii Hýskova děti na druhý stupeň dojížděly do 3 km vzdáleného Berouna). Ten však již negarantuje coby obec s rozšířenou působností místa na 2. stupni základních škol pro děti z přilehlých obcí. Druhý stupeň ZŠ však naše obec nemá, a co je horší, v dohledné době deseti let mít ani nebude. Není vypracována studie, není stavební povolení, stavět není kde – věc vyžaduje změny územního plánu. Velkou neznámou jsou pro naše zastupitele i finance a dotace, natož ředitel ZŠ dohlížející na funkčnost a vizi projektu.
Jako matka dvou dětí (předškolák a 2.třída ZŠ) jsem spolu s ostatními rodiči silně znepokojena, lépe řečeno zděšena. Beroun místo toho, aby měl ambici stát se regionálním centrem pro vzdělání a kulturu, se uzavírá. Na schůzi našeho zastupitelstva v srpnu byla přítomna i zastupitelka z berounské radnice a ta mne informovala, že kapacity pro spádové obce Beroun řešit ani nehodlá. Sotva v budoucnu prý pokryje demografický růst počtu tamějších dětí (vč. dětí z tzv. velkých developerských projektů). Dovolte mi připomenout, že kvalita života se neměří v žádném městě a jeho okolí developerskými projekty, ale úrovní školní infrastruktury regionu a její prestiží. Dokonce v tomto případě předbíhá i zdravotní péči (tip do komunálního volebního programu). Zvlášť pokud takovou smlouvou mezi státem a rodiči dětí je povinná školní docházka. Beroun coby dosavadní zřizovatel 2. stupně však nemá povinnost postarat se o děti z přilehlých obcí. (Ani stávající smlouva obce s Berounem za 32 000 Kč na žáka místa negarantuje a za dva roky vyprší). Malé obce ovšem k řešení velkých projektů nemají finance, odbornost, natož odborný aparát pro školství jako města. Stát na ně přehodil zodpovědnost za základní školství, ale nevybavil je řečeným. Ministerstvo školství zrušilo spádovost (tzv. vstřícný krok pro rodiče, aby si vybrali svobodně školu), ale neřeklo opět B: kam zbylé spádové děti po naplnění kapacit umístí. Ředitelé základních škol v obcích s rozšířenou působností byli zbaveni odpovědnosti sledovat matriku i registr obyvatel přilehlých obcí, s nimiž má město smlouvu o umísťování dětí. Vše díky zrušení spádovosti. Kdo a kam ale nakonec děti umístí? Rodiče? Když se všude setkají se zabouchnutými školními dveřmi a hláškou: Nula míst? Malé obce, které nesystémově budou obvolávat různé ředitele, prosit a umísťovat i sourozence do různých míst v kraji?
Hýskovu nyní zkrachovala jednání s obcí Nižbor a s obcí Chyňava na společný projekt školy. Tedy Hýskov musí jít do základní školy druhého stupně sám. Zároveň řeší akutní průšvih, a to přetékající kapacitu stupně prvního už na příští rok (musí otevřít více prvních tříd, stejně jako v roce letošním se otevřely mimořádně třídy první dvě). Řešení vyučovacího prostoru na příští rok je neznámé. Naše děti ovšem budou muset ze zákona „někde“ chodit do první třídy, stejně jako docházet na druhý stupeň ZŠ. Obec prý narychlo postaví pro první třídu na školním dvorku kontejner, jen děti už nebudou mít kde běhat, bude nemožné půlit třídy na Aj, zhorší se kvalita výuky a zúží prostor pro družinu. Pro druhý stupeň proto při sledování problémů Hýskova vidíme s ostatními rodiči Beroun, zde však jednání obcí po několikaletém dohadování se s Berounem zkrachovala. Hýskov má v současnosti cca 2300 registrovaných obyvatel, prognóza do 10 let je o 700 občanů více (informace ze schůze).
Obracím se proto otevřeným dopisem nejen na radnice, ale také na kraj a na ministerstvo. Problém je třeba konečně odborně koordinovat a urychleně hledat spolu se starostkami (Hýskova či Berouna) pragmatické řešení, byť kraj ani ministerstvo není zřizovatelem ZŠ. Budoucí podání žalob na příslušnou radnici (Hýskov) akutní problém se vzděláváním našich dětí na dopravně dostupné ZŠ nevyřeší. Problém bude eskalovat. 18.9. 2023 jsem proto na jednání zastupitelstva vystoupila s obžalobou celého systému. Po čtyřletém funkčním období zastupitelů obce není nikdo z bývalých zastupitelů či starostů zodpovědný za neřešení situace. Školství zároveň není odborností volených zastupitelů a starostů malých obcí, není jejich profesí. A pokud OBEC věc školství neumí řešit, nemá k tomu odborný aparát a finance, musí zasáhnout kraj a stát. Školní docházka je pro české děti povinná a je finální zodpovědností státu, ať je zřizovatelem kdokoliv. Stát umožnil tento nefunkční systém, stát zrušil okresy a příslušné úředníky pro školství, kteří znali data lokality a komunikovali s řediteli škol, stát zrušil rozmisťovací řízení a spádovost, a tak zásadní věc jako školství převelel na obecní neodborníky (s krátkým mandátem).
Na otázku, kam naše děti budou na první a druhý stupeň ZŠ chodit, mi nikdo na dvou schůzích zastupitelstva v Hýskově nedokázal odpovědět. Odpověď není.
Dodatek: Školský zákon k 1.7.2023: § 178
(5) V rámci dopravní obslužnosti území kraje je kraj povinen zajistit dopravu do spádové školy a ze spádové školy, pokud vzdálenost spádové školy od místa trvalého pobytu žáka přesáhne 4 km.
Nejen že pracovní doba to mnohým rodičům neumožňuje, ale stát, kraj a obce evidentně nemohou počítat s tím, že rodiče disponují volným vozidlem a volnou pracovní dobou. Přesto se bez garance „místa ve třídě“ a dostupné školy v okolí vše dnes hází na rodiče, a to je, jak vidím, i podle ministerstva školství nepřijatelné.
Zajímalo by mě také, jak by se v EU tvářili na nedostupnou základní školu pro sociálně handicapované děti, na problém samoživitelek a rodičů bez auta.
Děkuji předem za Váš čas a za profesionalitu při řešení velkého problému obcí u Berouna. Pan radní Vácha prý jednání zastupitelstva v Berouně nedávno navštívil, ale problém zůstal a nic se nikam neposunulo. Prosím jednejte dříve, než se situace stane kritickou a budeme s ostatními rodiči nuceni podávat žaloby. To však stávající průšvih nevyřeší. Bude muset v tom případě zasáhnout stát? Zastupitelé to nestihnou. A navíc jim opět „skončí mandát“.
Pro informaci přikládám odpověď z kraje:
Vážená paní Špičková,
děkuji za Váš dopis a věřte, že mě situace opravdu trápí. Předně chci říct, že jsem se měl původně zasedání zastupitelstva zúčastnit, ale ukázalo se, že bych pouze přihlížel nevyjasněnému sporu uvnitř zastupitelstva, a tak jsem po dohodě s organizátory (opozice) účast zrušil.
Bohužel je Vámi popsaná povinnost skutečně v kompetenci samospráv. Města a obce u nás dostaly do vínku agendu mateřských a základních škol a bohužel není žádný zákonný nástroj, kterým bychom jako kraj mohli na obce tlačit a ke spolupráci je při navyšování kapacit donutit. Osobně se snažím za Středočeský kraj pomáhat s koordinací, ale ne vždy se to podaří. Nemám tedy pro Vás řešení. Jsem bytostně přesvědčen, že v takto rozdrobeném systému školské samosprávy, při velkém počtu škol i obcí jako zřizovatelů, se dostupnost kapacit fakticky řídit nedá.
S pozdravem
Milan Vácha
Mgr. Milan Vácha
Radní pro oblast
vzdělávání a sportu
Dále cituji hrozivou veřejnou prognózu, která v říjnu 2023 vyšla v radničním listu v Berouně: Barbora Skálová, BEROUN SOBĚ - publikováno se souhlasem autorky
CO ŘÍKÁ DEMOGRAFICKÁ STUDIE Pokud se nic nezmění, v roce 2027 nebude dostatek míst v berounských základních školách. Na posledním zasedání zastupitelstva byla prezentována demografická studie, kterou si nechalo město vypracovat od nezávislého odborníka. Studie pracovala s aktualizovanými daty z odboru územního plánování. Původní městská studie z března předpokládala, že cca 2400 bytových jednotek bude stát už v roce 2028, současná demografická studie pracuje s předpokladem, že stejný objem výstavby bude hotov až o deset let později. I s takto upravenou výstavbou však ze studie vyplývá, že od roku 2027 nebude stačit kapacita berounských škol pro všechny - tedy pro berounské děti s trvalým bydlištěm v Berouně, pro berounské děti bez trvalého bydliště v Berouně a pro děti z okolních obcí, které mají s Berounem uzavřenou smlouvu o školní docházce. Kapacita škol by těsně stačila jen v případě, pokud by Beroun přestal přijímat všechny děti z okolních obcí. Autor studie uvedl, že smlouvy s okolními obcemi bude třeba vypovědět nejspíše už za rok. Co se však stane, pokud Beroun smlouvy s okolními obcemi vypoví? Nižbor, Hýskov ani Chyňava nestihnou do roka ani do dvou postavit vlastní školu, děti z okolních obcí tedy zůstanou bez druhého stupně. Jsme přesvědčeni, že to povede stejně jako na jiných místech ve Středočeském kraji a v Praze ke školské turistice – rodiče začnou přepisovat svým dětem trvalé bydliště do Berouna. Přestože se na tento problém snažíme neustále upozorňovat, vedení města nás opakovaně obviňuje z toho, že nekopeme za zájmy berounských dětí. Je to ale přesně naopak - pokud dojde ke školské turistice, budou o místa bojovat i berounské děti. A tomu chceme za každou cenu zabránit. Dlouhodobě proto voláme po urychleném řešení situace. Jsme proto rádi, že bude konečně svolána pracovní skupina pro školství, která snad posune problém blíže k jeho řešení.
Barbora Skálová, BEROUN SOBĚ
Závěrem mi dovolte shrnout: Pokud se systém nezmění, a věc se nezačne aktivně, odborně a hlavně urychleně řešit, základní školy se pro naše děti stanou nedostupnou záležitostí. „Marii Terezii na všechny zastupitele obcí, měst, krajů a na ministerstvo školství.“
Klára Špičková
