Je to teprve šest let od doby, kdy se na Šumavě po dlouhé době začali rozmnožovat vlci. Díky tomu vznikla první vlčí smečka nazývaná jako Srnská podle obce Srní, v jejíž blízkosti se pohybovala. Zoologové a další odborníci ze Správy národního parku Šumava se loni pokusili rozsáhlým monitoringem spočítat celkovou populaci zdejších vlků a ukázalo se, že se počty rozšířily až na 36 jedinců.
Celý magazín |
„U Srnské smečky ale nyní nemůžeme potvrdit rozmnožování. Podobně tomu bylo i v roce 2018. Není to asi úplné překvapení, protože z výzkumů kolegů vyplývá, že rozmnožování může pokračovat pouze u zhruba dvou třetin smeček. Při loňském a letošním monitoringu můžeme hovořit o třech až pěti dospělých jedincích, jež zachytily naše fotopasti, a je možné, že se jedná jen o zbylé vlky z této smečky,“ vysvětlil na začátku léta vedoucí zoologického oddělení správy parku Jan Mokrý.
Současně je také možné, že se tato původní smečka na Šumavě úplně rozpadne a její teritorium obsadí vlci ze sousedních oblastí. „Ale může se naopak nastartovat. Vývoj vlčích smeček se mění, ale nikdy nemůže dojít k přemnožení, protože početnost jedinců a schopnost přežití je vždy závislá na dostatku potravy,“ doplňuje ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený.
Odborníci navíc za celý takzvaný vlčí rok 2022/2023, který trvá od začátku května do konce dubna následujícího roku, napočítali celkem šest vlčích teritorií. V pěti z nich se narodila vlčata. Jsou to podobná čísla jako v předcházejícím vlčím roce, kdy se šelmy rozmnožovaly pouze ve čtyřech teritoriích.
„Zaznamenali jsme ale dvě nová teritoria, která obsadily vlčí páry, a to v okolí Pancíře na Plzeňsku a v Jihočeském kraji u Boubína. Loni se pak vlci rozmnožovali ve všech teritoriích s výjimkou zmíněné Srnské smečky,“ upřesňuje Mokrý.
Podle pozorování a chování smeček, párů i jedinců odhadují šumavští zoologové početnost vlčí populace na 36 jedinců, tedy přibližně o čtvrtinu větší než v roce 2021. Tento údaj se ale může měnit v závislosti na tom, zda se párům narodí vlčata, zda mladí neodejdou obsazovat jiná teritoria či někteří jedinci neuhynou.
Správa NP Šumava při monitoringu spolupracuje také s Přírodovědeckou fakultou Univerzity Karlovy, která mimo jiné provádí analýzu vzorků trusu.
„K začátku června máme prozkoumaných 260 takových vzorků kvůli potravní analýze. Ukazuje se, že spárkatá zvěř tvoří 96 procent jejich potravy, hospodářská zvířata se podílejí pouhými 2,5 procenta. Vlci na Šumavě se tak významnou měrou podílejí na odlovu jelení zvěře, což doposud dělal jen člověk,“ hodnotí výsledky analýzy zoolog Správy NP Šumava Oldřich Vojtěch.
Zaměstnanci šumavského parku vyrážejí také k nahlášeným škodám na hospodářských zvířatech na území NP i CHKO Šumava.
„První jsme registrovali v roce 2017, s nárůstem počtu šelem ale také přibývaly. O rok později jsme měli 17 případů, v roce 2019 dokonce 41, poté začaly počty klesat až na loňských 22. Letos zatím evidujeme jen pět událostí, což je zřejmě dané i tím, že chovatelé lépe zabezpečují svá stáda hospodářských zvířat,“ připomíná Vojtěch.
V posledních letech se ale útoky vlků na zvířata začínají množit také v oblasti Novohradských hor, kde někteří chovatelé přišli o chov ovcí. V některých případech dokonce útočili také na krávy s telaty. Hospodáři mohou žádat o dotace na oplocení pozemků, jenže ty se vyplácí až zpětně, což si většina z nich nemůže dovolit. I když zoologové hovoří o tom, že vlci se nemohou i kvůli způsobu jejich života přemnožit, chovatelé hospodářských zvířat i myslivci si to nemyslí.
„Podle mého se to už vymyká normálnímu chování vlků. Jejich výskyt má zásadní dopady na populaci muflona, který z Novohradských hor prakticky vymizel. Rapidně ale také ubývá daňčí a srnčí zvěř,“ upozornil před nedávnem předseda českokrumlovského okresního mysliveckého spolku Lukáš Bodnár.
