Co zápas, to zkrat. Po inkasovaných gólech v nastaveném čase na Islandu a s Walesem si dala „lvíčata“ další direkt do vlastní tváře. Po úletu Matěje Juráska, který se nechal před půlí vyloučit, musel vzít Suchopárkův soubor remízu 0:0 s Dánskem v kvalifikaci EURO jako zisk, byť potřeboval vyhrát. To se mu ve skupině zatím nepovedlo, má jen dva bodíky.
Vyčerpaný a zklamaný kapitán Václav Sejk padl na studený trávník na Střeleckém ostrově. Češi ubránili v deseti s Dány remízu, která je netěší. „Po vyloučení nebyl ráz zápasu úplně v naší režii. Museli jsme se zatáhnout do hlubokého bloku a díky dobré organizaci hry jsme poprvé udrželi nulu. Za to musím hráče pochválit,“ shrnul kouč Jan Suchopárek.
Na druhou stranu se mu nelíbilo množství faulů, leckdy zbytečných. A také technické nedostatky, které ničily pokusy o kombinaci a rychlý přechod do útoku. „Někdy se hráči bojí udělat chybu, přitom kvalitu mají,“ povzdechl si.
Průběh a výsledek důležitého zápasu si mladí Češi představovali jinak. Jejich plány zbortily dvě žluté karty pro slávistu Matěje Juráska. První za faul na Chukwuaniho, druhou za úmyslné zalehnutí míče na zemi ve snaze vynutit si na rozhodčím pokutový kop. Trapný pokus. „Někteří hráči jsou zvyklí, že se jim to píská a chtějí vyvinout tlak na rozhodčího. Byla tam velká přemotivovanost. Je to hloupost, tohle neudělá kluk v přípravce,“ pokrčil rameny Suchopárek a upozornil na to, že reprezentační trenéři mají každého hráče pod rukama příliš krátkou dobu.
Hlavní podíl na jeho výchově náleží klubu. V tomto případě Slavii. „My ho máme v práci týden, pak dva měsíce ne a zase týden. Nechci se o tom extra bavit, ale někteří hráči hledají i věci mimo fotbal, které ovlivňují i určité chování na hřišti,“ doplnil nekonkrétně.
Češi si zase sami podrazili nohy. A vina jde za záložníkem, o něhož by se měl tým opírat. Pokaždé. „Matěj Jurásek má nadstandardní věci, ale takoví hráči mají i své nedostatky, co se týká občas špatného nastavení. Pokud se chceme posouvat, tohle musíme dát absolutně pryč a neřešit, jestli rozhodčí pískne faul nebo ne. Chceme hrát fotbal, byť se nám to nedaří. K tomuto chování je vůbec nevedeme. Souhlasím, že nemůžu sáhnout po míči, zvlášť když už mám žlutou kartu. Navíc ten jeho první zákrok už byl možná taky na červenou. Na mezinárodní scéně to funguje úplně jinak než třeba v české lize. Nicméně se s tím dá pracovat, je to dlouhodobý proces,“ uzavřel.
Jako by nestačilo, že národnímu týmu kvůli zranění vypadli Adam Karabec s Danielem Filou. Jeden z nich by byl v základu. „Museli jsme trošku změnit i rozestavení,“ přiznal kouč. Přímo v rozběhnutém utkání přišla nedisciplinovanost dalšího ofenzivního borce. Neexistuje omluva pro to, jak se na hřišti zachoval talent Jurásek, v předchozích dvou partiích tahoun mužstva.
V tom třetím však hrobař nadějí. „Ani do vyloučení jsme ale nedominovali,“ připustil kouč. „Spíš jsme drželi blok a ztráceli míče. Je to dané i určitou nezkušeností s mezinárodním fotbalem, nerozehraností. Hráči sem přijdou a chtějí světu ukázat, co všechno umí. A zapomenou na určité taktické věci. V těchto zápasech si hráči mohou daleko víc dovolit, ale zároveň odkrývají nedostatky, které máme. Kolikrát pracují jeden, dva hráči a ostatní statují. Ale byly tam výborné individuální výkony,“ narážel na Koželuha či Kabonga. Chválil i kapitána Václava Sejka. „Podal heroický, fyzicky náročný výkon. Mužstvu hrozně pomohl.“
Dánové měli k dispozici pohodlnou přesilovku, která trvala skoro hodinu. Naložili s ní bídně. Větší tutovky měli paradoxně při vyrovnaném počtu hráčů, Kvistgaarden pálil po sóle těsně mimo a Chukwuani nad. Po pauze už to zahučelo jen po Gaaeiově pohotové ráně z křídla a Rossově hlavičce v závěru. Na vše dohlíželi z tribuny jejich krajané Brian Priske a Lars Friis, koučové pražské Sparty. Udělali si výlet na jih Čech.
Češi obětavě bránili, vpředu neustále hrozil silák Christophe Kabongo. „Řekl jsem mu po zápase, že poprvé nedal gól, takže nejsem spokojený,“ usmál se kouč. „Jednu šanci, když šel sám na gólmana, mohl řešit daleko líp,“ našel vadu na jeho výkonu.
Na pravé straně obrany mile překvapil Josef Koželuh, jenž hostuje z Plzně ve druholigovém Brně. „Má dobrou práci s míčem a je nadstandardně rychlostně vybavený, což ukazují data z tréninku. Pepu znám dost dlouho, někdy se bojí udělat chybu. Teď patřil od první minuty jednoznačně k nejnebezpečnějším hráčům. Plnil si obrannou fázi, což v minulosti vždy neplatilo, a dopředu ukázal své nesporné schopnosti,“ ocenil Suchopárek, jemuž se zamlouval zápal oslabené devítky hráčů v poli a spolehlivost gólmana Horníčka. „Kluci odvedli maximum, jeli nadoraz. Od brankáře až po hrotové útočníky,“ dodal.
Na konci už oslabenému týmu rychle odcházely síly. Bylo to jen o tom, zda soupeř ukáže kus kreativity. To se nestalo, Dánové dohráli v ofenzivním stereotypu. Gólman Lukáš Horníček se činil, odrážel centry pryč z vápna. Vydřený bod je nicméně pro Čechy málo. „Musíme dávat góly a vyhrávat. Možná se nám bude hrát na venkovních hřištích líp,“ řekl trenér k situaci ve skupině.
I další duel však čeká „lvíčata“ doma, v březnu s Islandem.
V listopadové přípravě se reprezentace střetne se Slovenskem a poté na jaře s Francií.
