Rekordní počet Poláků v neděli 15. října zvolil 460 poslanců Sejmu – tedy dolní komory parlamentu – a 100 senátorů, hlasoval i v referendu. Sčítání hlasů probíhalo ještě celé pondělí a nyní je o přesném výsledku voleb jasno. Co bude následovat? A jak může výsledek voleb dopadnout na pozici středoevropské země v Evropské unii?
V letošních parlamentních volbách zvítězila v Polsku už potřetí v řadě konzervativní strana Právo a spravedlnost. Poláci jí dali 35,4 % hlasů. Na druhém místě skončila s 30,7 % hlasů liberální Občanská koalice (KO), ve které je v českém prostředí nejviditelnější pravděpodobně Občanská platforma bývalého polského premiéra a bývalého předsedy Evropské rady Donalda Tuska.
Polská opozice tak oslavuje. Přestože PiS získala většinu hlasů, Tusk už v neděli večer po zveřejnění exit pollů pronesl „vítězný“ projev. „Vyhráli jsme demokracii, svobodu, vyhráli jsme naše milované Polsko,“ řekl.
PiS totiž sice zvítězila na počet hlasů, ty jí ale dávají přibližně 194 mandátů a v povolební konstelaci má jen malé šance na sestavení většiny v Sejmu. Do něj se vedle PiS a KO (cca 157 křesel) dostaly Třetí cesta (14,4 % hlasů a cca 65 křesel), Levice (8,61 % hlasů a cca 26 křesel) a Konfederace (7,16 % hlasů a cca 18 křesel).
První dvě jmenované jsou přitom vůči PiS v opozici. A ani krajně pravicová Konfederace, která zbývá, není podle politologa Jana Květiny z Univerzity Hradce Králové „přirozeným partnerem“ PiS. Navíc, ani spolu s Konfederací by PiS na většinu v Sejmu nedosáhla. Naopak trojice opozičních stran spolu na pohodlnou většinu dosáhne, a sice na přibližně 248 křesel.
Změny v evropské politice?
Oslavné reakce přicházejí i z evropských zemí a unijních diplomatických a úřednických zákoutí, jak popsal server Politico. Vyhlížejí normalizaci vztahů Varšavy s Bruselem, které jsou dlouhá léta pošramoceny spory o právní stát, zejména pak nezávislost justice.
Evropa by ale neměla do potenciálního premiérství Tuska vkládat příliš velké naděje na změnu polského postoje. V některých otázkách, jako je například migrace, by totiž její očekávání mohla tvrdě narazit na polskou politickou realitu, píšeme v The Capitals.
„Příchod současné opozice k moci neznamená, že by se postoj Varšavy k několika klíčovým otázkám změnil tak dramaticky, jak by Brusel mohl očekávat,“ řekl serveru Euractiv.pl Sławomir Domaradzki, politický analytik z Varšavské univerzity.
Pokud se opozice skutečně ujme vlády, lze změnu podle historika a polonisty Jana Škvrňáka očekávat v případě právního státu a s ním souvisejících napjatých vztahů na ose Brusel-Varšava. „Pozice Polska v EU se zvýší – potenciální nová vláda se pokusí rychle vyřešit konflikt ohledně právního státu, sama se chce zbavit nominantů PiS na nejdůležitějších soudech,“ sdělil svá očekávání redakci historik.
Další uklidnění – po vyhrocení vztahů kvůli importu obilí – lze do jisté míry čekat také na ose Kyjev-Varšava. „Ve vztahu k Ukrajině bude snad více zákulisního jednání než politiky stavění před hotovou věc. Například import ukrajinského obilí se nebude jednostranně zakazovat, ale bude mu předcházet snaha o nějaký kompromis. I když zde může být ze strany Polska poměrně přísný postoj s ohledem na zájmy agrární PSL (Polská lidová strana, která je součástí koalice Třetí cesta – pozn. red.), která bude součástí vládní koalice,“ odhadl.
„Vláda také upustí od snahy o německé reparace, což zlepší vztahy s Německem,“ dodal Škvrňák.
Podle Tomáše Prouzy, nynějšího prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR a bývalého státního tajemníka pro evropské záležitosti, by nová vláda v čele s Tuskem změnila v evropské politice „všechno“.
„(Tusk) udělá všechno pro to, aby Polsko opět hrálo v EU silnou roli. ‚Sílu’ nebude počítat na veta. Místo toho se bude snažit, aby Polsko bylo tím, kdo staví úspěšné koalice, a bude využívat snahu ostatních zemí vtáhnout Polsko zpět do modernizace Evropy. Maďarsko zůstane opuštěné, nové Polsko nastaví nepříjemné zrcadlo i českým euroskeptikům,“ napsal na platformu X.
„V Česku se musíme připravit na to, že s Tuskem přichází nová rovnováha sil a že budeme muset mnohem více bojovat o prostor, který byl kvůli přístupu (předsedy PiS Jaroslawa) Kaczynského vlády vyklizený. Ale Tusk a jeho lidé velmi dobře vědí, jak je důležité ho zaplnit. O to víc se musíme snažit,“ dodal.
Tusk v čele Polska ale není hotová věc
Zda ale z voleb vzejde vítězná PiS jako poražená, protože se kvůli většině k vládnutí dostane opozice, ale není jisté. Polský prezident Andrzej Duda, který má pověření sestavit vládu v rukou, je totiž spojencem vládní strany a její bývalý člen. Vystoupil z ní před nástupem do prezidentské funkce.
Očekává se tedy, že první pokus sestavit vládu svěří Duda právě do rukou vítězné PiS. Od ní se pak očekává, že se moci jen tak nebude chtít vzdát. V Polsku tak začíná boj o většinu v Sejmu a novou vládu. Jasno bude ale za několik týdnů. Nejprve se totiž musí do 30 dní sejít Sejm, kde současná vláda podá demisi. Do dalších 14 dní pak prezident jmenuje kandidáta na premiéra. Ten má opět 14 dní na to, aby sestavil vládu, která dostane od Sejmu důvěru.
https://twitter.com/andreas_ppdp/status/1714178621076545587
Nejisté také je, zda by v případě sestavování vlády opozicí obsadil premiérské křeslo právě Donald Tusk.
„Budou se řešit personální otázky, třeba i to, kdo má být premiérem té současné opozice. A myslím, že bude velmi silný tlak zejména ze strany některých subjektů, že Donald Tusk není možný,“ upozornil v České televizi politolog Květina.
Rekordní volební účast
V letošních volbách, stejně jako v těch minulých v roce 2019, Poláci svým příchodem k volebním urnám pokořili rekord. Volební část byla zatím nejvyšší od roku 1989 – 74,4 %.
„Účast byla rekordní, opozici se povedla mobilizace svých voličských skupin – lidé na západě země, mladí, prvovoliči. Naopak pokus zvýšit volební účast svých potenciálních voličů pomocí referenda PiSu nevyšel. Z předběžných průzkumů vyplývá, že proti PiSu mobilizovala ekonomická témata, jako je inflace, a také otázka zpřísnění zákona k potratům,“ vysvětlil nárůst účasti Škvrňák.
Zmiňované referendum, které bylo také na programu volebního dne a týkalo se přijímání uprchlíků z Afriky a Blízkého východu, věku odchodu do důchodu, plotu na bělorusko-polské hranici a prodeje státního majetku, však skončilo jako neplatné. Zúčastnilo se ho jen necelých 41 % voličů, potřebná ale byla účast více než poloviny z nich.
Právo a spravedlnost pak neuspěla ani v Senátu. Nejvíce křesel obsadí opoziční Senátní pakt – 66.
I kvůli vysoké volební účasti a konání referenda se sčítání hlasů prodloužilo a bylo dokončeno až dnes dopoledne (17. října) – tedy druhý den po volbách.
