personalista.com - 16. 10. 2023

Problém se stresem nemá jen starší, ale i mladá generace. Výsledky totiž korespondují s aktuálním průzkumem Národního ústavu pro duševní zdraví, podle kterého má 40 procent deváťáků střední až těžké deprese a 30 procent úzkosti. Podle průzkumu Healthy Longevity Clinic je ve stresu 60 procent žen a mužů a z toho třetina čtyřicátníků trpí především psychickým stresem.

„Není to dobrá výpověď o duševním zdraví Čechů. I když ne každý, kdo dlouhodobý stres prožívá, bude trpět depresí, existuje statisticky významná spojitost mezi těmito stavy. Dlouhodobý stres může zvýšit riziko vzniku deprese, a proto je důležité hledat podporu a léčbu, pokud máte pocit, že jste vystaveni dlouhodobému stresu a začínáte projevovat příznaky deprese,“ doporučuje František Zámola, lékař a ředitel Healthy Longevity Clinic.

Ženy cítí stres více než muži, hlavně ten psychický

Celkově je ve stresu o desetinu více žen (62 procent) než mužů (52 procent). Nejvíce žen přitom pociťuje hlavně psychický stres – a to téměř dvakrát více žen (41 procent) než mužů (24 procent). Což opět odpovídá výsledkům průzkumu mezi deváťáky, podle kterého jsou ve všech oblastech duševního zdraví více zasaženy dívky: oproti chlapcům jich depresivními i úzkostnými příznaky trpí více než dvojnásobek.

„Obecně řečeno nelze tvrdit, že ženy jsou ve stresu více než muži, nebo naopak. Míra stresu je individuální a závisí na konkrétních životních okolnostech a schopnosti jedince zvládat stres. Nicméně existují některé faktory, které mohou způsobit, že ženy jsou náchylnější k určitým typům stresu nebo že se mohou lišit ve způsobu jeho projevování,“ vysvětluje František Zámola.

Nejvíce lidí (33 procent) trpí především psychickým stresem

Dále pak 14 procent finančním a 10 procent zdravotním. Psychický stres přitom cítí nejvíce lidé mezi 40 a 55 lety, těch je zhruba 40 procent. Mezi staršími lidmi od 56 do 70 let psychickým stresem trpí už jen čtvrtina. Finanční stres pociťují nejvíce čtyřicátníci. Zdravotní stres kupodivu s věkem nijak dramaticky neroste, pohybuje se ve všech věkových kategoriích okolo 10 procent. „Zdravý životní styl může pomoci snížit náchylnost k psychickému stresu a zlepšit celkové duševní a fyzické zdraví. My se na naší klinice dlouhověkosti zabýváme tím, jak zpomalit stárnutí a prodloužit zdravý a aktivní život. A minimalizace stresu v tom hraje podstatnou a významnou roli,“ dodává Zámola.