Tel Aviv - Ozbrojenci z palestinského hnutí Hamás, kteří 7. října napadli Izrael, zřejmě počítali s tím, že se některým z nich podaří v Izraeli zůstat déle, a připravovali se na několikatýdenní boje. Napsal to dnes izraelský zpravodajský server Ynet, podle něhož to vyplývá mimo jiné z velkého množství zbraní, které se našly u těch, co izraelská armáda zneškodnila. Ozbrojenci z Hamásu měli podle serveru Ynet u sebe také množství sušeného jídla a například i velmi moderní balíčky první pomoci.
"Viděli jsme teroristy, které jsme zabili krátce před tím, než se stačili odpálit, nebo teroristy v domech, které obsadili," popsal důstojník, jehož server Ynet označil jen jako podplukovník G. Ten také uvedl, že ho zaskočilo množství zbraní, které ozbrojenci z Hamásu u sebe měli. Podle něj byla velká část z nich vyrobena v Pásmu Gazy, v arzenálu ale byly i ruční granáty různých typů z Ruska či Severní Koreje.
Izraelská armáda minulý týden uvedla, že po útoku Hamásu ze 7. října zlikvidovala na 1500 palestinských ozbrojenců. Podle serveru Ynet ale podle počtu nalezených zbraní mohl Hamás počítat s několika tisíci bojovníků.
Kromě zbraní našla izraelská armáda u ozbrojenců z Hamásu, kteří zmasakrovali stovky civilistů v několika kibucech v izraelském pohraničí, také přesné plány a mapy. Z nich podle deníku The New York Times (NYT) vyplynulo, že rozsáhlý útok Hamás plánoval nejméně od října 2022, což bylo datum na jednom z nalezených plánků.
Podle NYT z nalezených dokumentů, videí útoku ze sociálních sítí a rozhovorů s bezpečnostními činiteli vyplývá, že Hamás měl velmi dobré informace o tom, jak funguje izraelská armáda a její kontrolní jednotky kolem Pásma Gazy. Věděl také, jak dlouho asi potrvá, než k hranici dorazí posily. Podle místních médií v některých kibucech lidé čekali i šest až osm hodin, než jim armáda přijela na pomoc.
Komando Hamásu bylo podle NYT také velmi dobře zorganizované a rozdělené na jednotlivé skupiny, z nichž každá měla specifický úkol. Nejprve s pomocí dronů jedna z nich vyřadila z provozu klíčové kontrolní věže podél hranice s Pásmem Gazy, a vytvořila tak slepá místa na hraniční zdi s řadou kamer a senzorů, kterou izraelská vláda označovala za "chytrý plot". Poté další skupina s výbušninami a buldozery prorazila tento několik metrů vysoký plot s ostnatými dráty, což umožnilo stovkám útočníků proniknout na izraelské území. Na motocyklech a v pickupech pak ozbrojenci vtrhli na armádní kontrolní stanoviště a do izraelských obcí. Ve stejné době Hamás z Pásma Gazy vypálil tisíce raket na Izrael, čímž zahltil izraelské protiraketový systém.
Rozsah a brutalita útoku ze 7. října šokovala svět i izraelskou armádu, která podle některých médií reagovala pomalu. Někteří kritizují také tajné služby a izraelskou vládu, že riziko útoku Hamásu podcenila, zatímco se více soustředila na palestinské radikály na okupovaném Západním břehu Jordánu. Až 12. října připustil náčelník generálního štábu izraelských obranných sil Herci Halevi, že armádě se nepodařilo ochránit občany před útokem Hamásu. Řekl také, že věc se bude vyšetřovat, až skončí válka.
Jako jediný ze členů izraelské vlády dosud veřejně přiznal selhání kabinetu ministr školství Joav Kiš. "Jsme za to zodpovědní. Já také jako člen vlády. Zabývali jsme se nesmysly a zapomněli jsme, kde žijeme," řekl Kiš ve čtvrtek v rozhovoru se serverem Ynet. Podle některých názorů, včetně komentáře serveru Ynet, by měl Benjamin Netanjahu a jeho vláda po zažehnání krize odstoupit. "Kdyby tato koalice věnovala bezpečnosti v pohraniční oblasti Pásma Gazy stejnou pozornost, jakou věnovala prosazení zákona, který má zablokovat odvolání Netanjahua z úřadu, nestalo by se to, co se (7. října) stalo," napsal Ynet s odkazem na součást soudní reformy, proti níž od ledna devět měsíců demonstrovaly i statisíce Izraelců.
Server Ynet dnes také napsal, že podle plánů a map zabavených po útoku u zabitých ozbrojenců měl Hamás při pozemním útoku v úmyslu napadnout i vzdálenější města a obce, například město Kirjat Gat či přes moře město Aškelon.
