Hlavní obsah

Tusk versus Kaczyński. Oč jde v posledním souboji polských titánů

Foto: Profimedia.cz

Donald Tusk v roce 2007 v televizní debatě Jarosława Kaczyńského převálcoval. Od té doby se před kamerami nestřetli. Ani letos Kaczyński nedorazil, přestože jedinou debatu lídrů pořádala státní TVP.

Reklama

OD REPORTÉRA V POLSKU. Bez nadsázky je to střet světů dvou nejvýznamnějších politiků, které Polsko za poslední tři desetiletí mělo. Jarosław Kaczyński změří v neděli síly s Donaldem Tuskem.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

/Od zvláštního zpravodaje v Polsku/

Na jedné straně stojí konzervativní starý mládenec žijící s kočkami ve varšavské vilce, na druhé centristický charismatický pragmatický řečník s kašubskými kořeny, zálibou ve fotbale a vnoučatech. Jedno mají dva titáni polské politiky společné: nemohou toho druhého vystát a jdou v politické bitvě až na dřeň.

Polské politice dominují Jarosław Kaczyński s Donaldem Tuskem už od roku 2005, když parlamentní volby poprvé vyhrály Kaczyńského Právo a spravedlnost (PiS) – konzervativní a nacionalistická strana se silným sociálním akcentem.

„Tehdy si mnoho voličů myslelo, že obě strany složí vládní koalici a začnou tvořit čtvrtou republiku. Po dvou letech ale bylo jasné, že začíná velký konflikt. A ten trvá dodnes. Letošní volby jsou po 18 letech další, kterým Kaczyński s Tuskem dominují. Jedna ze stran – PiS či PO – povládne a druhá skončí v opozici. To je ohledně letošních voleb jediná jistota,“ vysvětluje Antoni Dudek.

Právě s uznávaným polským politologem a historikem, profesorem varšavské Univerzity Kardinála Stefana Wyszyńského, nesmiřitelný souboj Kaczyńského s Tuskem probíráme.

Slabší než před čtyřmi lety

I dnes, po osmi letech Kaczyńského u moci, podle Dudka platí, že je předseda PiS tím, kdo bezpochyby vládne Polsku. „Ačkoli jeho moc je dnes slabší, než byla v roce 2019. Není to tak, že by se celou dobu posilovala. Ve druhém volební období, které teď končí, už se musel Kaczyński potýkat s mnoha různými problémy,“ říká akademik.

Šlo o spory s koaličními partnery – jednu koaliční stranu Kaczyński dokonce rozložil, aby si udržel většinu – nebo také příležitostné vzpoury vlastních poslanců. Kvůli zahlazování sporů se také opakovaně ve vládě objevil jako vicepremiér.

Navzdory tomu se dá o straně PiS dál svým způsobem mluvit jako o „politické sektě“ soustředěné kolem jediného guru, jímž je právě Kaczyński. „To je pořád aktuální, ale i sekty mají období, kdy jsou konsolidované víc, a kdy míň, a já mám dojem, že doba té největší konsolidace už je pryč,“ míní Dudek.

I taková „sekta“ ovšem vnímá, že její guru stárne, a sama proto přirozeně řeší, kdo ho časem nahradí. Že by ale Kaczyńskému někdo řekl, aby odešel do penze, to ve straně PiS nehrozí. A to ani v případě, že by nedělní parlamentní volby prohrál.

„Celá strana funguje jako dvůr sultána nebo císaře, na kterém všichni usilují o přístup k uchu vládce. Nejvyšší metou v PiS je, když předseda někoho pravidelně přijímá a věnuje mu svůj čas. Pozice dotyčného ve straně pak letí vzhůru,“ vysvětluje Dudek fungování vládnoucí strany.

To, že je v PiS jen velmi úzká skupina „zasvěcených“, kteří mají přístup ke Kaczyńskému, vyplývá i z letos vydané knihy Kulisy PiS od novináře Kamila Dziubky. Zbytek strany má k předsedovi daleko a může počítat s audiencemi jednou za několik měsíců.

Foto: FB/PiS

Jarosław Kaczyński v letošní volební kampani.

Občanská platforma funguje jinak. I když je Donald Tusk silný lídr, nemohl by si dovolit „sedět v zadní řadě“ a řídit odtud kabinet. Pokud by totiž nedělní volby vyhrála opozice, vznikla by vláda složená ze čtyř subjektů: Tuskovy Občanské platformy, Levice, agrární Polské lidové strany (PSL) a Polska 2050 Szymona Hołowni (poslední dva kandidují společně jako Třetí cesta).

Důležitou roli nakonec může hrát i krajně pravicová Konfederace, jejíž hlasy mohou být pro většinu v Sejmu klíčové.

„Pokud by vůbec Konfederace umožnila, aby vznikla vláda bez PiS, nejspíš by si vymínila, aby premiérem nebyl Tusk, kterého nesnese,“ podotýká Dudek. Velkou šanci Tuskovi na to, že bude předsedou vlády, ale nedává Dudek ani ve scénáři bez krajní pravice.

Pokud by Platforma volby prohrála a neměla šanci na většinu v Sejmu, jistě se ozvou hlasy, aby se už Tusk odebral do politického důchodu. Adeptem na jeho nástupce je varšavský primátor Rafał Trzaskowski, jenž už v roce 2020 neúspěšně kandidoval na prezidenta.

Foto: FB/Donald Tusk

Donald Tusk při jednom z mnoha letošních setkání s voliči.

Politice obětoval vše

Na rozdíl od Kaczyńského se Tusk má z politiky kam vrátit: má rodinu, vnoučata, fotbal jako hobby a je finančně zajištěný. Jarosław Kaczyński je přitom pravý opak.

Je to starý mládenec žijící s kočkami v zanedbaném domku ve varšavské čtvrti Żoliborz. Podle toho, co je o něm známo, nikdy neměl dlouhodobý vztah s druhou osobou, nemá děti, nemá hobby a s jedinou neteří příliš nevychází.

„Zestárl, fyzicky zeslábl a má problémy s chozením. Je mu 74, ale vypadá starší. Politika je celý jeho život a bude v ní do té doby, dokud to bude intelektuálně zvládat, a zatím to zvládá. On ani nemá kam odejít, protože absolutně všechno ve svém životě obětoval politice,“ říká bez obalu o předsedovi PiS Antoni Dudek.

Podotýká, že ačkoli Kaczyński svým politickým angažmá umožnil obohacení řadě lidí ze svého okolí, sám žije skromně, ba chudě. Samotný charakter Kaczyńského se podle pozorování Dudka nezměnil, a pokud, tak jde jen o prohloubení určitých rysů.

Reportáž o polské bezpečnosti

„Donald Tusk je zrádce, co by nechal polovinu Polska napospas Rusům,“ hlásí před volbami polská vládnoucí strana PiS. V kampani využila i tajný obranný plán, sama přitom čelí zdrcující kritice, že bezpečnost země zajistit nedokáže. Přinášíme reportáž z Polska o tématu bezpečnosti země.

Kořeny zášti

Prvním velkým střetem byly pro Tuska a Kaczyńského volby v roce 2007. Šlo o předčasné volby poté, co padla Kaczyńského první vláda. Tusk tehdy vsadil na pozitivní kampaň, což zabralo.

Kaczyńského také rétoricky převálcoval v pověstné předvolební debatě, která rezonuje dodnes. Šéf PiS tehdy nedokázal jasně odpovědět na otázky, kolik stojí chleba, jablka, plyn nebo kuřecí maso a kolik berou zdravotní sestry.

Od té doby Kaczyński do duelu s Tuskem nešel. Naposledy odmítl pondělní debatu ve státní televizi TVP, kam místo něj šel s Tuskem změřit síly premiér Mateusz Morawiecki.

Osudný Smolensk

Obrovský vliv na šéfa PiS měla osobní tragédie, která byla zároveň celonárodní: pád letadla Tu-154M u ruského Smolensku 10. dubna 2010. Tehdy ztratilo Polsko prezidenta a řadu elit. Kaczyński přišel kromě švagrové i o své dvojče, bratra Lecha.

Jarosław Kaczyński se nikdy ze ztráty milovaného bratra, prezidenta Lecha Kaczyńského, zcela nevzpamatoval. Od dubna 2010 se na veřejnosti objevuje pouze v košili s černou kravatou a každý měsíc si u pomníku v centru Varšavy neštěstí připomíná.

Po Smolensku se nevraživost Kaczyńského s Tuskem dostala už mimo měřítka. „Kaczyński uznal, že Tusk nese spoluodpovědnost za zabití jeho bratra. Začala tím studená válka dvou lidí, kteří se nenávidí. Je to obsese,“ říká Dudek.

Chronologie Smolensku

Na desáté výročí smolenského neštěstí jsme přinesli rekonstrukci nehody z osudného 10. dubna 2010, při které zemřel prezident Lech Kaczyński a dalších 95 lidí.

PiS od té doby vykresluje Tuska jako spiklence, jenž se potají domluvil s Putinem. I v letošní kampani Kaczyński o Tuskovi hovoří jako o „zosobnění zla“ a „čirém zlu“. Státní Polská televize, jež je pod kontrolou PiS, nasadila proti Tuskovi zcela nepokrytě všechny své propagandistické nástroje. Expremiér je v celé aktuální kampani PiS prezentovaný jako rusko-německý agent a zrádce.

Tusk naopak mluvil o Kaczyńském jako o šílenci, který ohrožuje jeho rodinu. Parlamentní vyšetřovací komise kolem aféry s pyramidovou společností AmberGold totiž v prvních letech vlády PiS cílila i na Tuskova syna Michała.

Politický úprk do Bruselu

Vítězství zopakovala Tuskova Občanská platforma i v roce 2011. Druhé volební období ale straně vyšlo už podstatně hůř. Sám Tusk vyklidil polskou politickou scénu v roce 2014, rok před parlamentními volbami. Bylo to v situaci odposlechového skandálu, který se týkal i ministrů jeho vlády. Nahrávky z varšavských restaurací naturalisticky ukázaly propojení byznysu s politikou.

Politici na nahrávkách program vlastní vlády přirovnávali k hnoji a domlouvali novelizace zákonů na míru centrální bance nebo zastavení nepříjemné finanční kontroly u manželky jednoho z vládních politiků.

Foto: FB/Donald Tusk

Už je čas na šťastné Polsko, stojí na ceduli, kterou drží Donald Tusk.

Voliče ovšem nejvíc popudil vulgární slovník elit a také objednání už legendárních chobotniček. Paradoxem je, že odposlechy tehdy zachytily i dnešního premiéra z PiS Mateusze Morawieckého.

V té době byl ředitelem velké banky a prezentoval se jako liberál obdivující západoevropské liberální politiky. Na nahrávkách velebil politiku německé kancléřky Angely Merkelové a nevylučoval ani svůj případný vstup do tehdejší Tuskovy vlády.

Od té doby se společenské vnímání kauz značně posunulo. Za vlády strany PiS politikou proběhla řada mnohem závažnějších kauz – namátkou obchodování s plicními ventilátory, odposlechy opozice spywarem Pegasus, podmanění ústavního soudu, kšeftování s vízy, nejasnosti kolem majetkových poměrů premiéra nebo nereagování na narušení vzdušného prostoru ruskou raketou.

Největší politická moc

Volby v roce 2015 s velkou převahou vyhrála Kaczyńského strana. Šlo o jeho velký životní triumf a cestu k (zatím) největší politické moci, co kdy Jarosław Kaczyński měl. Kormidla se jeho konzervativci chopili radikálně a podle opozice často v rozporu se zákony či ústavou – doslova se zmocnili ústavního soudu, veřejnoprávních médií, státních firem, prokuratury, soudnictví a mnoha dalších složek státu.

Zároveň narazili na houževnatý odpor části občanské společnosti a také unijních institucí. Kaczyńského vláda, již pouze formálně řídila premiérka Beata Szydłová, se mohla ovšem spoléhat na většinu v Sejmu i v Senátu.

„Tehdy (2015–2019) kontrolovali obě komory parlamentu. Kaczyńského tábor byl v prvním volebním období také soudržný a nikdo se svému šéfovi netroufal postavit,“ podotýká Antoni Dudek.

Foto: FB/PiS

Jarosław Kaczyński při setkání s podporovateli.

Sám Donald Tusk volby v roce 2015 sice formálně neprohrál, protože už šéfoval Evropské radě, ale porážku utrpěla Ewa Kopacz, ze které Tusk o rok dřív „vyrobil“ svoji nástupkyni. Ewu Kopacz po porážce vystřídal v pozici předsedy Tuskův hlavní oponent Grzegorz Schetyna. Ani on ale nebyl úspěšný a nahradil ho nakonec ještě neúspěšnější Borys Budka.

„V létě 2021, kdy se Tusk rozhodl vrátit do polské politiky, hrozilo Občanské platformě, že ztratí roli hlavní opoziční strany, kterou mělo ambice převzít Polsko 2025 Szymona Hołowni. Členové Platformy, které tahle vidina strašila, přesvědčili Tuska, aby své dítě zachránil,“ říká profesor Dudek.

Tusk se vrátil a od té doby preference strany začaly růst. Přesně na takový krok ovšem čekal Jarosław Kaczyński, pro kterého je Tusk jako expremiér ideálním zosobněním nepřítele a dokonalým terčem. „Podle mě se Kaczyński až zaradoval. Tuska dnes ‚propisovská‘ média obviňují z téměř likvidace Polska,“ míní politolog.

Největší úspěch? Šance na výhru

I přes pokus změnit Polsko k obrazu svému zůstává podle Dudka největším úspěchem Jarosława Kaczyńského to, že jeho strana je i po osmi letech vládnutí i krátce před volbami stále na prvním místě v průzkumech. „Kaczyński má šanci na třetí volební období, což se ještě nikdy v historii demokratického Polska nestalo. Největším úspěchem je tudíž politická pozice PiS,“ míní profesor.

Úspěšná je ovšem také sociální politika vlády, která spočívá hlavně ve finanční podpoře chudších vrstev a rodin s dětmi.

Parlamentní volby v roce 2015 strana vyhrála s vlajkovým programem 500+, tedy plošným přídavkem 500 zlotých pro rodiny s dětmi. Přídavek se nakonec rozšířil na každé dítě a nově má stoupnout na 800 zlotých, v přepočtu přes 4200 korun.

Na voliče fungují také PiSem zavedené 13. a 14. důchody, přezdívané podle Kaczyńského dokonce „jarkovné“, a také kontinuální zvyšování minimální mzdy. Aktuálně činí 3600 zlotých, tedy v přepočtu 19 140 korun. V roce 2016, když začínal PiS vládnout, byla minimální mzda 1850 zlotých, v přepočtu 9800 korun. V Česku je teď minimální mzda 17 300 korun.

Podle Dudka tato sociální a ekonomická témata doplňuje i propagandistická mašinerie, kterou má Kaczyńského strana v ovládaných státních médiích.

Dudek souhlasí s hlasy, podle kterých je nepravděpodobné, že by po letošních volbách vznikla stabilní vláda na celé čtyřleté volební období.

Všechno podle něj bude souviset i s prezidentskými volbami, které proběhnou v roce 2025. Pokud bude nový prezident z jiného politického tábora než nová vláda, jsou podle politologa pravděpodobné předčasné volby.

Poláci volí Sejm a Senát v neděli 15. října od sedmi do 21 hodin. Následovat budou exit polly. Při těsném rozdílu v přepočtu na mandáty se ale mohou mýlit. Oficiální výsledky se čekají v pondělí ráno.

Reportér v Polsku

Exkluzivně: Reportér a specialista Seznam Zpráv na střední Evropu Filip Harzer se vydal do Polska, aby tam zmapoval nálady před parlamentními volbami. V nich nejde o nic míň než o další směřování Varšavy.

Foto: Seznam Zprávy

Reportér Filip Harzer mapuje v Polsku předvolební nálady.

Reklama

Doporučované