Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Rajčata lze sklízet později, o některé druhy rostlin ale můžeme přijít, říká o oteplování botanik

Kombinace vysokých teplot a mrazu je smrtelná, říká o rostlinách botanik Chytrý. Foto: Jakub Radan Dvořák, Deník N
Kombinace vysokých teplot a mrazu je smrtelná, říká o rostlinách botanik Chytrý. Foto: Jakub Radan Dvořák, Deník N

Konec září byl plný teplotních rekordů, vysoké teploty se nezvykle udržely až do půlky října. Jaký vliv to má vliv na rostliny? „Kdo má na zahrádce rajčata nebo papriky, bude sklízet plody déle. Dlouhodobě je teplo problém, mohou se víc šířit škůdci rostlin,“ říká botanik Milan Chytrý. Podle něj můžeme vlivem teplejšího počasí o některé druhy přijít. Nejhorší je ale kombinace vysokého teplotního průměru a jarních mrazů.

Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

Podle meteorologů bylo letošní září nejteplejší v historii měření. Pokud by se teplotní průměr nadále zvyšoval, může se změnit druhová skladba rostlin i zvířat na našem území. Vlivem tepla se v posledních letech z jižní Moravy rozšířila teplomilná kudlanka nábožná do celé republiky a Česko zarůstá teplomilný invazivní strom pajasan žláznatý.

Na co se v rozhovoru také ptáme:

  • Jak laik pozná dopady vysokých teplot na rostliny?
  • Jaké jsou pozitivní a negativní důsledky tepla?
  • Změnila se v Česku vlivem teplot druhová skladba?
  • Co botanika umí předvídat?

Dnes ráno byla mlha a říkal jsem si, že není ideální den na rozhovor o teplém podzimu. Teď ale vyšlo slunce a začíná být téměř letní počasí. Jaký vliv mají takové výkyvy na rostliny?

Pokud je na podzim tepleji, prodlužuje se vegetační období. To znamená, že rostliny jsou déle zelené. Stromy teď budou mít zelené listí delší dobu a asi to nakonec dopadne tak, že období, kdy máme barevné listy – žluté nebo červené – bude kratší. A pak listy opadnou.

Opadávání stromů ovlivňují dva hlavní faktory – snižování teplot na podzim a zkracování dne. Teď máme říjen, ale hodně vysoké teploty, takže teplota na opadávání listů netlačí. Stejně nakonec opadnou kvůli zkracování dne, ale vysoké teploty mohou u stromů způsobit zpoždění začátku zimní dormance.

Co to znamená?

Zimní dormance znamená období klidu. Je to ochrana rostlin proti tomu, aby najednou uprostřed zimy neotevřely pupeny, nevytvořily se listy a květy, protože by pomrzly. Dormance běžně nastává kolem přelomu září a října, při teplém podzimu později. Existují studie, které ukazují, že když období klidu přijde na podzim později, posune se v následujícím jaru rašení pupenů, olistění stromů nebo vznik květů.

Rozlišuje se ve vlivu počasí krátkodobé a dlouhodobé působení?

Krátkodobě má teplo pozitivní vliv. Kdo má na zahrádce rajčata nebo papriky, bude sklízet plody déle. Dlouhodobě je teplo problém. Když máme teplo na podzim nebo na jaře, mohou se víc množit a šířit někteří škůdci rostlin. Například kůrovec – lýkožout smrkový – je brouk, který zdecimoval smrky na Vysočině a jinde. Normálně vytváří dvě generace za rok, ale když trvá teplé období dlouho, může vytvořit i třetí. Bude jich daleko víc, což vytvoří větší zátěž pro stromy, které vlivem tohoto brouka hynou.

Takže to může mít pro některé druhy fatální důsledky?

To už vidíme na

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Klimatická krize

Příroda

Rozhovory

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější