Analýza DNA doplnila obraz Přemyslovců na Moravě. Tisíc let staré kosterní ostatky patří olomouckým knížatům

Archeologové kosterní ostatky vyzvedli roku 2018 v kostele Klášterního Hradiska. Analýzy DNA zadavatele Jana Frolíka z Archeologického ústavu v Praze ukázaly, že se mimo jiné jedná o nejznámější olomoucká knížata Otu I. a jeho vnuka Otu III.

„Doplnil se nám obraz Přemyslovců. Jsou to vlastně jediní, na Moravě se pohybující Přemyslovci, které máme k dispozici. Mezi posuzovanými pražskými Přemyslovci, konče knížetem Oldřichem, a nastupujícími olomouckými Přemyslovci máme bohužel mezeru jedné generace. Úplně přesně navázat to nejde,“ vysvětlil Frolík.

Ota První Sličný žil v 11. století a byl zakladatelem olomoucké větve Přemyslovců. Jak naznačuje jeho přídomek Sličný, patřil podle historiků zřejmě mezi nejpůvabnější příslušníky přemyslovského rodu. Už teď je však jisté, že se podobu obou přemyslovských knížat Oty I. a Oty III. nepodaří přesně určit.

„Bude možné určit podobu u jejich manželek a u jednoho ze synů. Protože Ota I. měl to přízvisko Sličný, všichni jsme se těšili, že se podíváme do tváře sličnému Přemyslovci. To bohužel nebude možné, protože lebka byla dochována pouze torzálně,“ uvedla kurátorka arcidiézního muzea v Olomouci Simona Jemelková.

Klášterní hradisko v Olomouci|foto:Aleš Spurný

Hrobka olomouckých Přemyslovců byla z Klášterního Hradiska převezena za husitských vpádů roku 1434 do katedrály sv. Václava v Olomouci. Tam roku 1603 vybudoval Olomoucký biskup kardinál František z Dytrychtštejnu mauzoleum olomouckých Přemyslovců, zakladatelů katedrály. Ostatky Přemyslovců olomoucké arcibiskupství vrátilo premonstrátům v 17. století.

Ostatky olomouckých Přemyslovců se z Prahy vrátí zpět do sídla premonstrátů v Klášterním Hradisku. Výsledky bádání pražských archeologů ale lidé uvidí v nové expozici arcidiecézního muzea. Podle kurátorky Jemelkové by to mělo být na jaře příštího roku.