„Klíšťata jsou závislá na teplotě,“ popsal vztah parazitů a počasí Martin Možný z oddělení biometeorologických aplikací Českého hydrometeorologického ústavu.

Podle něho bývalo běžné, že klíšťata byla v zimě v klidu a jejich aktivita vrcholila v letních měsících. Se současným počasím se však situace změnila. „Měli jsme extrémně teplé září, takže se sezona trošku prodloužila. Jak se mění klima, tak se mění i vazba na klíšťata,“ vysvětlil a dodal, že s klesajícími teplotami už je křivka aktivity klíšťat sestupná.

V Ústeckém kraji způsobovali tito drobní parazité největší potíže na severovýchodě, právě zde se nejvíce lidí nakazilo encefalitidou a boreliózou. „Co se týká místa nákazy, tak nejčastějším pro obě diagnózy je s velkým přesahem Děčínsko, hlavně přímo okolí Děčína,“ řekla Eva Patrasová, ředitelka protiepidemického odboru Krajské hygienické stanice (KHS) Ústeckého kraje.

Hledání léku na encefalitidu. K dispozici je arzenál účinných látek, říká virolog

Od začátku roku do 10. října evidovala KHS v Ústeckém kraji 143 případů lymské boreliózy. Meziročně se tak jedná o nárůst, v loňském roce od ledna do října zaznamenali hygienici 123 případů, za celý rok 2022 pak 141 případů. U encefalitidy naopak došlo v kraji k poklesu – letos zatím zaznamenala hygiena 29 případů, loni jich bylo od ledna do října 40.

„Pro klíšťovou encefalitidu je typický nejvyšší počet případů v srpnu, je tam vždycky nárůst, a letos tam nebyl,“ vysvětlila úbytek Patrasová.

Pavel Dlouhý, primář infekčního oddělení ústecké Masarykovy nemocnice, uvedl, že lidé nakažení klíšťovou encefalitidou končí pravidelně v nemocnicích. „Je to diagnóza, která přivede pacienta do nemocnice. Je v závažnějším stavu, má kruté bolesti hlavy, horečky, zvrací, trpí světloplachostí, ztuhne mu šíje. Závažné jsou komplikace. U klíšťové encefalitidy se bojíme obrn, protože může docházet k obrnám hlavových nervů,“ popsal.

Kvůli klíštěti žena málem ochrnula. Před sebou má dlouhodobou léčbu

Naopak pacienti s boreliózou podle Dlouhého častěji končí v péči svého praktického lékaře. Spektrum projevů je zde širší, nejčastější je kožní forma, kdy se na místě přisátí objevuje charakteristická červená skvrna. Stejně tak jako encefalitida může i borelióza způsobit nervové postižení a obrnu, v tom případě může být pacient také hospitalizován.

Encefalitidě se lidé mohou bránit očkováním. „Jsou to tři injekce, které navodí obranu. Ta nastupuje už po druhé injekci. Obvykle se dávají dvě dávky v odstupu jednoho měsíce a už po dalších 14 dnech je pacient chráněný. Za 6–12 měsíců se dává třetí, posilující dávka,“ říká Dlouhý.

Po pěti letech se musí imunita opět posílit přeočkováním. Očkování proti borelióze v současné době není k dispozici.