Několik století stará milířiště v našich lesích se dají dobře identifikovat a umožňují studium vlivu příměsi tohoto uhlí v půdě na zlepšení jejích fyzikálně-chemických vlastností a přeneseně i na zvýšení biodiverzity. Přeměna zbytků dřeva po lesní těžbě na dřevěné uhlí by měla dvojí efekt: zlepšení lesních půd a dlouhodobý přesun části atmosférického uhlíku do půdního rezervoáru.

K dalšímu čtení v Živě

Od popisu druhové bohatosti po hledání těch správných jmen u hub II. (2023, 4)

Seriál Živá půda M. Šimek a kol.

Živá půda 1. Kdo v půdě žije?

Živá půda 2. Půdní prokaryota – v jednoduchosti je síla

Živá půda 3. Fototrofní mikroorganismy a houby

Živá půda 4. Půdní mikrofauna a mezofauna

Živá půda 5. Půdní makrofauna a megafauna

Živá půda 6. Jak organismy v půdě fungují

Živá půda 7. Prostorová, časová a funkční organizace půdy

Živá půda 8. Interakce půdních organismů a rostlin

Živá půda 9. Cyklus uhlíku a půdní organická hmota

Živá půda 10. Minerální živiny

Citovaná a použitá literatura

GLASER, Bruno. Prehistorically modified soils of central Amazonia: a model for sustainable agriculture in the twenty-first century. Philosophical Transactions of the Royal Society B: Biological Sciences, 2007, 362.1478: 187-196.

HIRSCH, Florian, et al. Soils on historic charcoal hearths: terminology and chemical properties. Soil Science Society of America Journal, 2017, 81.6: 1427-1435.

Clearly recognisable charcoal kilns that are several centuries old in our forests allow for the study of the effect of adding charcoal to the soil on improving its physicochemical properties and thus on increasing biodiversity. The conversion of logging residues into charcoal can have a twofold effect: improvement of forest soils and long-term transfer of part of the atmospheric carbon into the soil reservoir.