ŽEBŘÍČEK: Mission: Impossible

Mission: Impossible má ve filmovém světě své právoplatné místo. Série, která na stříbrná plátna vtrhla v roce 1996, si vysloužila úspěch mezi diváky a filmovými kritiky. Není divu, vždyť Tom Cruise táhne a zběsilých akčňáků není nikdy dost. Jelikož do kin přišla první část Odplaty, rozhodl jsem se vrátit zpátky do minulosti a ohlédnout se za jednotlivými filmy ze série. Vytvořil jsem žebříček, ve kterém jsem každý díl franšízy seřadil od nejhoršího až po nejlepší.

7. Mission: Impossible 2 (2000)
John Woo (Lepší zítřek, Tváří v tvář, Živý terč) posunul Mission: Impossible jiným směrem. Vykašlal se na prvky, díky nimž byl první díl úžasný, a z dvojky udělal tuctový akčňák s předvídatelným klišoidním příběhem. Nechybí plejáda příšerných akčních scén, nefunkční romantická linka, naprosto otřesný záporák bez špetky charismatu ani bambilion zbytečných zpomalovaček. Navíc předělat Ethana Hunta na generickou nepřemožitelnou postavu, kterou vůbec nic nezastaví, se nevyplatilo. Nejenom že si diváci k hlavnímu hrdinovi nemohou utvořit vztah (proč by přece měli fandit nezastavitelnému panákovi, že?), ale také se z něj stala karikatura sama sebe. Vzpomínáte si na strhující scény z jedničky, kdy Ethan Hunt musel na dně svých sil přemýšlet o plánu na přežití? Nic takového ve dvojce nenajdete. A naneštěstí ani soundtrack Hanse Zimmera nezachránil příšerný produkt. Mission: Impossible 2 byl výstřel do tmy, který v kontextu celé série působí jako nevysvětlitelná anomálie. Pokud jste filmoví masochisti, dvojku si stoprocentně užijete. 

6. Mission: Impossible - Ghost Protocol (2011)
Brad Bird a Mission: Impossible? Na papíře to znělo jako nádherná kombinace. Bohužel výsledek nedopadl tak, jak jsem si představoval. Můj názor perfektně vystihuje úvodní scéna ve věznici. Tom Cruise postupně dává na budku jednomu záporákovi za druhým. Na jednotlivé záběry se sice pěkně kouká, ne že ne, výsledek ovšem působí nudně, zdlouhavě a unaveně. A takhle by se dal shrnout celý film. Neberte mě špatně, Ghost Protocol je solidní řemeslo, kterému čistě z estetického hlediska nemohu nic vytknout. Nicméně od autora animovaných bijáků jako Železný obr  nebo Úžasňákovi bych čekal kreativnější a dějově promyšlenější dílo. Zápletka měla obří potenciál, který bohužel nebyl zúročen na maximum. Zajímavý agent Brandt v podání Jeremyho Rennera mě sice bavil, nedokázal jsem si jej však oblíbit jako v Národu grázlů. Benji (Simon Pegg), který byl vždycky sympatickým hláškařem, mi v Ghost Protocolu připadal jako otravný přicmrndávač. A co je úplně nejhorší, kromě famózní scény v písečné bouři snímek nenabízí žádný oslnivý moment, ke kterému byste se chtěli vracet. Birdův Ghost Protocol považuji za ryzí průměr, který neurazí, ani nenadchne. 

5. Mission: Impossible - Odplata, první část (2023)
Stephen McQuarrie potřetí a stále na vysoké úrovni. Odplata, první část sice lehce zaostává za Národem grázlů a Falloutem, energie jí však stále nechybí. Přestože má snímek monstrózních 164 minut, stopáž uteče jako voda. Akční sekvence mají pořád šťávu a jejich hravost mě nepřestává překvapovat (skvělá pasáž na letišti budiž důkazem). Půvabná Hayley Atwell mě příjemně překvapila a hlavní záporák mě zaujal, ačkoliv nedosahuje kvalit zlosynů z předchozích McQuarrieho dílů. Zápletka se zatím odvíjí zajímavým směrem a jsem zvědavý, kudy se budou tvůrci ubírat dál. Upřímně, dostal jsem přesně to, co jsem očekával -  svižný, ale přitom napínavý a kreativní film se sympatickými postavami, kvalitní režií a výbornou akcí. Nemohu se dočkat druhé části, snad se povede.

4. Mission: Impossible - Fallout (2018)
McQuarrieho druhý pokus v sérii Mission: Impossible dopadl výtečně. Po adrenalinovém Národu grázlů se hvězdný tvůrce vytasil s příběhem, který díky pomalejšímu tempu a postupnému budování připomíná Ghost Protocol. Každopádně tam, kde Brad Bird selhal, McQuarrie uspěl. Fallout sází především na povedené interakce mezi postavami. Obzvlášť musím ocenit vzájemné pošťuchování mezi Tomem Cruisem a charismatickým Henrym Cavillem, který si střihl roli agenta Walkera. Dynamika mezi oběma postavami je dle mého názoru perfektní a myslím si, že scény, v nichž je odlišnost obou charakterů skutečně znatelná (např. skok do zuřivé bouřky), mají něco do sebe. Rovněž oceňuji navázání na předchozí díly série a návrat starých známých (Rebecca Ferguson, Alec Baldwin a další). Pěkně natočené souboje a přestřelky samozřejmě nechybí (potyčka na toaletě, finální střet atd.), nemohu se však ubránit dojmu, že klidnější pasáže tentokrát převýšily akční složku. Fallout není ani zdaleka nejlepším dílem série. Nicméně jako kvalitní díl Mission: Impossible funguje na jedničku.

3. Mission: Impossible (1996)   
V roce 1996 všechno začalo. Do kin vtrh první díl Mission: Impossible a režisér Brian De Palma (Carrie, Zjizvená tvář, Oběti války) si do své filmografie zapsal další hit. Jednička se od zbytku série odlišuje hned v několika směrech. Jednak je koncipovaná jako ryzí špionážní film, díky čemuž šlo o jakousi alternativu k britskému Jamesi Bondovi, jednak se ve srovnání s jinými díly série drží při zemi (minimálně tedy na začátku) a nehraje si na nic velkolepého. Budování atmosféry a napětí na úkor zběsilé akce se rozhodně vyplatilo. Některé scény (např. skvělý úvod z Prahy, který dokáže perfektně zbořit divákovo očekávání) mi jen tak z hlavy nezmizí. Přiznám se, že když jsem jedničku viděl poprvé, byl jsem připoutaný k židli. Hlavnímu hrdinovi jsem fandil od začátku až do konce a tajně jsem doufal, že splní svoji misi. Pokud se něco takového filmu podaří, mají u mě tvůrci respekt. A co víc, soundtrack Dannyho Elfmana byl radost k poslechu. De Palma neudělal krok vedle a vytvořil skvělý špionážní film, k němuž se časem s radostí vrátím.

2. Mission: Impossible - Národ grázlů (2015)
Stephen McQuarrie (Jack Reacher: Poslední výstřel) nastavil laťku hodně vysoko. Možná bych se nebál tvrdit, že trochu přepálil start. Žádný další film, který v rámci franšízy natočil, totiž nepřekonal Národ grázlů, svižnou akční podívanou, která perfektně funguje jak v klidných momentech, tak v nadupaných akčních sekvencích. Podobně jako u prvního Mission: Impossible (1996) platí, že mnoho momentů mi dodnes utkvělo v hlavě (např. originálně zpracovaný souboj v opeře). Párkrát  jsem byl dokonce napjatý a s očekáváním jsem sledoval, co se bude dít dál. Vzájemné interakce mezi hrdiny fungují na jedničku. Scénář je svižný a přímočarý, nebojí se ovšem zabruslit ani do pomalejších momentů. Navíc musím ocenit dějovou návaznost na Ghost Protocol a skvělé uvedení nových postav. Postupné budování zápletky pro další díly je pak pouhou třešničkou na dortu. Národ grázlů se maximálně povedl.       

1. Mission: Impossible 3 (2006)
Trojka byla hotová rána na solar. Šikovný J. J. Abrams (série Star Trek a Star Wars) si po zkušenostech se seriály Alias a Ztraceni střihl třetí díl Mission: Impossible, který se dlouho potýkal s produkčními problémy. Výsledek? Naprostá bomba! Mission: Impossible 3 obsahuje všechno, co by měl správný moderní akčňák mít - skvělou režii, hezkou práci s kamerou, bombastické akční scény, které jsou lahůdkou na pohled, výbornou práci s postavami a s emocemi a slizkého záporáka. Navíc trojka naservírovala nejlepšího Ethana Hunta z celé série - lidského, zranitelného a úžasně zahraného. Po hrůze, kterou spáchal John Woo, přišel famózní snímek, k němuž se budu s radostí vracet a který zcela zaslouženě považuji za vrchol série.  Na to, že šlo o filmový debut, se Abrams vytasil s napínavou, kvalitně odvyprávěnou akční krasojízdou, která zaujme jak vizuálně, tak dějově. Oba palce nahoru!

A co vy? Jaký máte názor na Mission: Impossible? Které díly milujete a na které byste nejraději zapomněli? Názory pište dolů do komentářů.