Maria Han Tara MacIsaac

, a 11. 10. 2023

Slavný experiment v kvantové fyzice, zvaný dvou-štěrbinový experiment, vyvolal již dlouho diskutovanou otázku, zda mysl může ovlivňovat hmotu. Co když naše myšlenky nebo pozorování mohou změnit způsob, jakým se něco pohybuje? Představte si, že by vaše vědomí mohlo změnit výsledek událostí.

Institut noetických věd (IONS) se těmito otázkami zabývá již půl století (v červnu oslavil 50. výročí svého založení). Na jeho konferenci, která se konala 24. června, vystoupil hlavní vědecký pracovník této organizace Dean Radin s aktuálními informacemi o aktuálním stavu vědeckého poznání v oblasti dvou-štěrbinového experimentu a vědomí.

V rámci těchto nových informací popsal studie institutu IONS, které napodobily dvou-štěrbinový experiment, ale tentokrát do něj zapojily i meditující osoby.

Dvou-štěrbinový experiment

Dvou-štěrbinový experiment poprvé provedl v roce 1801 Thomas Young. V rámci daného experimentu se světlo prosvěcuje dvěma štěrbinami.

Kupodivu se zdá, že se světlo chová odlišně v závislosti na tom, zda je v daném okamžiku měřeno či nikoli. Chová se buď jako částice, nebo jako vlnění, a zdá se, že pozorování určuje, jakou z těchto forem bude mít.

Někteří vědci tvrdí, že je to právě vědomí, které způsobuje rozpad vlny na částice, což je efekt známý jako „kolaps vlnové funkce“. O úloze vědomí se vedou diskuse.

Dean Radin citoval článek neurálního vědce a filozofa Davida Chalmerse z roku 2020: „ Závěrem není, že interpretace kolapsu na základě úlohy vědomí jsou jednoznačně správné, ale že zde existuje výzkumný program, který stojí za zkoumání.“

Diskuse o efektu pozorovatele

Podle průzkumu z roku 2016, uskutečněného mezi fyziky ohledně toho, jak chápou „pozorovatele“, téměř čtvrtina z nich uvedla, že pozorovatel „hraje významnou fyzikální roli“.

Jinými slovy Radin řekl, že jejich názor je následující: „na vědomém pozorování je něco zvláštního, když mění způsob, jakým fyzikální svět funguje“.

Tento průzkum provedl Sujeevan Sivasundaram, student postgraduálního studia na Aarhuské univerzitě v Dánsku, v rámci své disertační práce. Rozeslal jej více než 1 200 fyzikům, z nichž jich odpovědělo asi 150.

S. Sivasundaram se ptal, zda si fyzikové v obecné rovině „uvědomují základní otázky týkající se kvantové mechaniky“.

„Přestože již kvantová mechanika existuje téměř 100 let, otázky týkající se základů a interpretace této teorie stále přetrvávají,“ řekl pan Sivasundaram.

Přehled studií o vědomí, které Radin a další autoři publikovali v loňském roce, ukazuje, že není nutné zavrhovat materialismus, pokud se zjistí, že vědomí ovlivňuje fyzický svět.

„Není zde pochyb o tom, že se materialismus, jako soubor předpokladů, ukázal jako mimořádně úspěšný při osvětlování povahy fyzikální reality a pravděpodobně bude užitečný i nadále,“ uvádí se v studii. „Nicméně jevy, na které jsme zde upozornili, přinášejí určitou míru pochybností o schopnosti fyzikálních teorií vysvětlit vše, včetně povahy, původu a schopností vědomí.“

Přirovnávají to ke vztahu mezi klasickou a kvantovou fyzikou.

Tyto dvě věci jsou zdánlivě v protikladu. Všeobecně se však uvádí, že klasická fyzika platí v makro měřítku, zatímco kvantová fyzika platí v mikro měřítku.

Radin uvedl, že experimenty testující tuto teorii, podle níž je za kolaps vln zodpovědné vědomí, přinesly statisticky významné výsledky. Ze 30 experimentů v pěti laboratořích jich 14 mělo statisticky významné výsledky.

„Musíme být v tomto směru velmi opatrní, protože tyto experimenty jsou relativně nové,“ konstatoval. „Ale doposud to vypadá, že se alespoň na vysoké úrovni děje něco opravdu zajímavého.“

Dvou-štěrbinový experiment s meditujícími

Radin a jeho tým z institutu IONS vyzkoušeli v rámci svých testů dvou-štěrbinový experiment s meditujícími lidmi, aby zjistili, zda je to právě vědomí, co může způsobovat změny.

Pozorovali meditující, kteří se ve své mysli soustředili na světlo procházející štěrbinami. Světlo a štěrbiny byly ukryty v krabici, takže je nemohli pozorovat fyzicky.

Měli také kontrolní skupinu lidí, kteří nemeditovali a kteří měli obecně potíže se soustředit.

„Takže celkový výsledek pilotních studií byl tento: meditující lidé si vedli docela dobře, nemeditující lidé se celkově blížili náhodě,“ řekl Radin.

Uvedl, že u meditujících osob dosáhli výsledku „pět sigma“.

CERN nám říká, že „pokud má výsledek statistickou významnost pět sigma, znamená to téměř jistou pravděpodobnost, že je výkyv v datech způsoben novým jevem, a ne statistickou fluktuací“.

Zopakovali tedy stejný experiment a výsledek pět sigma se znovu opakoval.

D. Radin uvedl, že se snažili vyloučit další faktory.

„Možná to bylo způsobeno prostou blízkostí lidského těla, i když je od dvou-štěrbinového systému vzdáleno dva metry. Usoudili jsme, že když je někdo požádán, aby se soustředil, možná se mírně předkloní,“ řekl Radin.

Dodal, že interferometry jsou „mimořádně citlivé na všechno. Takže jsme uvažovali, že by k tomuto výsledku možná stačila změna teploty těla, které by bylo o dva a půl centimetru blíže či dále. Tak jsme se rozhodli celou věc umístit na internet“.

Podle něj by otevření experimentu lidem z větší vzdálenosti tuto obavu odstranilo. Pokus probíhal tři roky a zúčastnilo se ho asi 5 000 lidských pozorovatelů a 7 000 počítačů.

Lidští pozorovatelé meditovali a zvuk je vyzval, aby se buď uvolnili, nebo soustředili a použili své vědomí k ovládání pohybu čáry na jejich obrazovce.

„Krásné na tom je, že vše bylo naprosto stejné pokud jde o dvou-štěrbinový systém, protože ten nevěděl – domníváme se tedy, že nevěděl, zda se na něj dívá člověk nebo linuxový systém, protože oba přicházely přes internet stejným způsobem,“ řekl pan Radin.

Výsledky za tyto tři roky byly opět významné. Radinovi to také ukázalo, že vzdálenost není žádný problém. Ať už se jednalo o Kalifornii nebo Jihoafrickou republiku, výsledky se v závislosti na vzdálenosti nijak nelišily.

Z původního článku redakce deníku The Epoch Times přeložil Lukáš Kudláček.

Související témata

Související články

Přečtěte si také

VIDEO: „Pokud necháme rozmělnit základy naší civilizace, může to mít fatální důsledky,“ říká senátor Hraba
VIDEO: „Pokud necháme rozmělnit základy naší civilizace, může to mít fatální důsledky,“ říká senátor Hraba

Rozhovor se senátorem Zdeňkem Hrabou. Jak se dívá na pronikání tzv. genderové ideologie do právního prostředí a do školních osnov? Jak vnímá dopady Green Dealu a jak pohlíží na svého protikandidáta Dominika Haška?

Bývalý ředitel CDC říká, že je nejvyšší čas přiznat „významné vedlejší účinky“ vakcín proti covidu-19
Bývalý ředitel CDC říká, že je nejvyšší čas přiznat „významné vedlejší účinky“ vakcín proti covidu-19

Mnozí úředníci, kteří se snažili varovat veřejnost před možnými problémy s vakcínami proti covidu-19, byli pod tlakem donuceni mlčet.

Britský soud povolil Assangeovi další odvolání proti vydání do USA
Britský soud povolil Assangeovi další odvolání proti vydání do USA

Londýnský vrchní soud mu povolil možnost dalšího odvolání proti extradici, kterou předloni nařídila britská vláda.

Jak podpořit tělo, aby neonemocnělo infekcemi dýchacích cest nebo černým kašlem, podle tradiční čínské medicíny
Jak podpořit tělo, aby neonemocnělo infekcemi dýchacích cest nebo černým kašlem, podle tradiční čínské medicíny

Jak můžeme podpořit tělo, aby podobným nemocem nepodléhalo a s onemocněním (infekcí) se lépe vypořádalo? Požádali jsme zakladatelku první školy tradiční čínské medicíny v ČR, aby nám prozradila několik rad....

Špičkoví hudebníci zahájí Procházky uměním koncertem v Trojském zámku
Špičkoví hudebníci zahájí Procházky uměním koncertem v Trojském zámku

V nádherných prostorách velkého sálu Trojského zámku odstartují mistři barokní hudby další ročník koncertních vystoupení projektu Procházek uměním, které založila první dáma české violy, virtuoska Jitka Hosprová.