Poslední slova Františka Pecháčka pronesená ke spoluvězňům zněla: „Sbohem, bratři, vím, že jdu na smrt, ale nebojím se jí. Statečný muž umře jednou, jen zbabělci umírají stokrát. Umřu s klidem, protože vím, že naše oběti nebyly marné.“
***
Tentokrát se konal bez větší zahraniční účasti Sokolů. Z Rakouska ani ze Švýcarska jsem žádné Sokoly nezahlédl, vyjma jedné Sokolky z USA (Washington D.C.). Nemálo židlí zůstalo prázdných. Sedadlo pro předsedu ČOV Jiřího Kejvala zůstalo prázdné, omluva nezazněla. Okenní římsy byly tentokrát už vyčištěny od trusu ptactva, než tomu bylo před rokem.
Projevy jsou stále stejné – o minulosti a její slávě, o dnešku a výzvách každému se mnoho nemluvilo. Bylo to více méně nudné, neoslovující, nostalgické. Ukrajinu zmínil jen předseda Senátu Vystrčil, starostka Sokola Moučková Sokolský slet v příštím roce nezdůraznila. Hezké bylo připomenutí a přivítání přítomných zástupců rodin velkého Sokola Františka Pecháčka a Sokolky Dagmar Evaldové (škoda, že rodinným příslušníkům nebyla dána možnost říci také pár slov…). Skuteční Sokolové se za takovýto průběh, vzhledem k dnešní době plné výzev, musí hanbit a ti mrtví se obracet v hrobě. Kolik členů z dnešního Sokola by bylo ochotno zemřít v boji za vlast? Události ČT Památný den Sokolstva připomněly - po čase jsem byl opět k vidění na ČT:-)
Dokáže ještě SOKOL „vzlétnout“ a plnit roli, kterou tak skvěle plnil a kterou naše země dnes životně nutně potřebuje – zdravou, odolnou, mravně a charakterově silnou mládež? Níže připojuji videozáznam celé akce a FOTOGALERII.
Při nedávné cestě z Ostravy jsem se náhodně ve vlaku setkal se sympatickým postarším manželským párem. Paní mi zazpívala jedni zapomenutou sokolskou písničku, kterou by už nežijící sokolky dnes opět zpívaly z plných hrdel. Sestra Marie Manka Solomonová začínala v Sokole Turnov (její syn je gen. ředitel České spořitelny). JŠ
***
Tyršův dům 8.10.2022: Památný den Sokolstva - Pietní akt ke 160. výročí založení Sokola
Komentáře
díky, je škoda, že oni neviděli mne. Prioritně jsem namátkově hledal praporečníky, klasické kroje a sokolská saka. Ani v bufetu jsem nikoho nepoznal, nikdo se nehlásil, pokud tam byli? Mladší nejsme, staří mění vzhled, nebo odcházejí, přicházejí noví, které neznám a oni mne...
Ať se daří!
Honza
pro pořádek, byli tam zástupci Švýcarské župy, Rakouské župy i Sokola Mnichov.
Píšeš, žes je neviděl, to je škoda.
Zdravím
Lida, Luzern
RSS informační kanál komentářů k tomuto článku.