Proč jsou kupovaná rajčata bez chuti? Trhají se nezralá a pak se na ně stříká etylen, aby zčervenala, vysvětluje odborník
Co se můžeme dozvědět o potravinách z etiket? Jak je to s údaji o trvanlivosti, dováženými výrobky a třeba i škodlivým koktejlem „éček“, která sama o sobě závadná nejsou, ale v různých kombinacích mohou způsobovat zdravotní problémy? O tom všem mluvil ve studiu Českého rozhlasu Pavel Smetana, vedoucí katedry potravinářských biotechnologií a kvality zemědělských produktů při Fakultě zemědělské a technologické Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
Odpověděl třeba na otázku, proč kupovaná rajčata už dnes prakticky nehnijí. „U spousty produktů se zjistilo, jak je upravit, aby na první pohled vypadaly jako v konzumní zralosti, ačkoli ve skutečnosti nebyly ještě ani ve stádiu zralosti technologické. A technologická zralost je něco mezi vyloženým podtržením a chutným zralým produktem,“ vysvětluje.
„U rajčat se zjistilo,“ pokračuje Pavel Smetana, „že zčervenají, když se k nim přistříkne trocha etylenu. V praxi to znamená, že se rajské jablíčko sklidí předčasně a pak se v průběhu transportu použije chemie, aby bylo krásně červené.“
Například levné zimní rajče, které známe z obchodů jako produkt „bez chuti a bez zápachu“, tedy bylo někde utrženo velmi předčasně. Potom se projelo v náklaďáku, kde se na něj foukal etylen. A ten v reakci s atmosférou způsobil, že se barvy na povrchu plodu změnily ze zelené na červenou.
„Není to tak, že by se utrhlo úplně zelené rajče,“ doplňuje Pavel Smetana, „to obsahuje hodně solaninu, který je jedovatý, takže do prodeje nesmí. Když ho ale rozkrojíme, vidíme kolem zrníček, že je nedozrálé, a jak víme, je chroupavé skoro jako jablko.“ Rajče zkrátka plně nedozrálo, jen upravená atmosféra umožnila barevnou reakci.
Čtěte také
To vysvětluje, proč takové rajské jablíčko nemá prakticky žádnou chuť a proč nám vydrží v kabelce, aniž by se rozmáčklo. „Není dozrálé. Je pevné, tvrdé, zásobní látky v něm zůstávají neměnné, neštěpí se na jednoduché, což by se to stalo ve zralém plodu, který pak kvůli tomu rychleji podléhá zkáze. Toto jablíčko nehnije, neplesniví a tak dále,“ potvrzuje technolog potravin.
I samotní spotřebitelé ale vytváří tlak na prodejce, dovozce či producenta, aby dodával bezvadné plody, které skvěle vypadají a dlouho vydrží. Tím spíš, pokud jsou drahé.
Podle Pavla Smetany už ale na prodloužení trvanlivosti žádné další fígle neexistují. „Jiný fígl než ten, že plod takzvaně podtrhnete, není. Musíte ho prostě sklidit dřív, než dosáhne technologické zralosti. Pak už ho můžete jedině zalít do umělé hmoty, tedy zabalit tak, aby se k plodu nedostal kyslík a žádné další vnější vlivy,“ dodává.
Celý pořad s odborníkem na potraviny Pavlem Smetanou si poslechněte online.
Související
-
Jablko v tabletce i jedlém obalu, který prodlouží trvanlivost. Vědci řeší, jak lépe využít potraviny
Lidí na planetě přibývá a nastupující generace přemýšlí o tom, jak se uživí. Přitom je spočítáno, že na světě se nespotřebuje 30 až 50 procent z produkce potravin.
-
Zbývající jídlo z restaurací i supermarketů zachraňuje Nesnězeno. Balíčky nabízí přes aplikaci
„Zachraň jídlo a navíc ušetři peníze.“ To umožňuje platforma Nesnězeno, kterou založil Jakub Henni. Začal před covidem v Brně, pak přidal Prahu a také České Budějovice.
-
Zmizí milion jabloní, jahody už pěstuje málokdo, rybíz nebude. České ovocnářství je v krizi
Noční můru prožívají čeští ovocnáři. Produkce ovoce se natolik nevyplácí, že se někteří uchylují i ke kácení svých sadů. V republice padne asi desetina jabloňových sadů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
