Hutka, Klíma, Kotrlá, Pecka a Gruša. Poslechněte si povídky ke Dni samizdatu!

Jaroslav Hutka: Noční vlak 

Je rok 1974. Svoboda je nenávratně ztracená, žádná naděje už není. Přišel čas, kdy si každý musí dávat pozor. Autor jede nočním vlakem na koncert na sever Moravy. Cestou si k němu do kupé přisedne podivný muž. Ukáže se, že je to z kriminálu právě propuštěný vrah...

Jaroslav Hutka (1947) začal být literárně činný v roce 1977, když mu komunisté zakázali hrát a zpívat na veřejnosti. Jeho prózy vycházely v samizdatové Edici Petlice, kterou založil spisovatel Ludvík Vaculík. V říjnu 1978 byl Hutka sílícím tlakem ze strany StB donucen k emigraci. Do Listopadu žil v Nizozemsku. Na jaře 1989 si ještě v exilu vlastním nákladem vydal sbírku fejetonů nazvanou Požár v bazaru. Od konce 90. let si Jaroslav Hutka vydává svou tvorbu sám stylem DIY, jeho edice se jmenuje Samopal.

Ivan Klíma: Povídka zlodějská 

Povídky Ivana Klímy (1931) z knihy Má veselá jitra nevznikly jako konvolut. „Vznikaly postupně a v podstatě náhodně,“ říká Ivan Klíma, „teprve ke konci mě napadlo, že by z nich mohl být docela čtivý a poněkud nevážný nebo dokonce úsměvný obraz naší bizarní doby a že povídky seřadím podle jednotlivých dní.“

Iva Kotrlá: Na dně jezera

„Pozadí všech próz Ivy Kotrlé tvoří česká současnost. A tu kreslí autorka z nadhledu krutě a pravdivě. Kdo hledá výhonky nezmanipulované tvorby u nás, zde má jeden z nich.“ Tak charakterizuje autorku básník Zdeněk Rotrekl v doslovu ke sbírce povídek Návštěva v ETC, která vyšla v roce 1987 v nakladatelství manželů Škvoreckých v Torontu.

Básnířka a spisovatelka Iva Kotrlá (1947) je signatářka Charty 77. V letech normalizace nesměla oficiálně publikovat. Její díla tedy vycházela jen v exilových nakladatelstvích nebo v samizdatu. Spolupracovala s Edicí Petlice Ludvíka Vaculíka a se samizdatovým časopisem Obsah. Po roce 1990 se spolupodílela na založení nakladatelství Atlantis a do roku 2011 vedla spolu se svým manželem katolicky orientovanou revue pro literaturu, umění a život Akord. Tvorba Ivy Kotrlé je zemitě česká, ale také drsná a neúprosná. Taková, jako byla doba, v níž vznikala.

Karel Pecka: Doktor Faust na Malé Straně 

Komínek 1 je disidentský básník, Komínek 2 je řadový příslušník Veřejné bezpečnosti. Jsou si prý vzhledově podobní. Oba žijí na Malé Straně, ale každý na jiné straně barikády. I když? Možná to tak úplně není...

Povídku Doktor Faust na Malé Straně napsal Karel Pecka (1928–1997). Vypráví o řadovém příslušníkovi Veřejné bezpečnosti, jemuž nebyly moc po chuti praktiky StB uplatňované vůči kritikům komunistického režimu. Text vyšel v povídkové samizdatové sbírce Malostranské humoresky v roce 1983. Torontské exilové nakladatelství Josefa Škvoreckého a Zdeny Salivarové knížku vydalo o dva roky později. V Československu vyšla oficiálně v roce 1992. Některé povídky byly pod názvem Malostranské humoresky i zfilmovány.

Jiří Gruša: Pěší ptáci

Jiří Gruša (1938–2001) byl český básník, filozof, prozaik a překladatel, zakladatel časopisu Tvář. Po podpisu Charty 77 byl zbaven českého občanství. Usadil se v Německu, kde se prosadil jako spisovatel. Od listopadu 1989 se účastnil veřejného života, byl velvyslancem v SRN a v Rakousku.

Povídka Pěší ptáci nese rysy experimentálních textů 60. let, vyskytují se v ní nevysvětlitelné jevy na pozadí banálních, přízemních situací. Jinotajné sdělení umožňuje pojmenovat konflikt jedince a systému v jeho nelítostné podstatě. Jiří Gruša ji napsal v Německu poté, co byl na základě udání zbaven československého občanství a jako občan bez státní příslušnosti a čekatel na vyřízení svého německého právního postavení.