Jan Potůček UVNITŘ GALERIE – Minulý týden se první chovatelé dočkali českého vydání nejnovější knihy amerického publicisty a ornitologa Tonyho Silvy zaměřené na chov amazoňanů. Publikace Amazoňané je druhým dílem edice Nová EXOTA a přímo navazuje na první knihu Arové, která vyšla v roce 2018 a jejímž autorem je rovněž Tony Silva. Na rozdíl od ní je ale víc než dvojnásobně obsáhlá, má přes 600 stran a velký formát A4, takže na váhu má před dva kilogramy. V mezinárodní verzi vyšli Amazoňané už v loňském roce u příležitosti světového kongresu chovatelů papoušků, který na kanárském ostrově Tenerife pořádal Loro Parque. Vydání české verze bylo načasované k letošní výstavě a mezinárodnímu kongresu chovatelů papoušků EXOTA Olomouc, jichž se osobně zúčastní i Tony Silva a bude zde mít autogramiádu.
Dvě kila nejnovějších vědomostí o amazoňanech
První, co na knize Amazoňané zaujme, je její obsáhlost. Amazoňanům se z českých knih v minulosti věnoval pouze jediný titul, Amazónci a amazoňané o Milana Vašíčka, který vyšel před více než 20 lety v nakladatelství Barko. Pokud si tyto dvě knihy dáte vedle sebe, zjistíte nejen to, že si obě zvolily na titul amazoňana kubánského, ale především že informací o chovu a biologii amazoňanů za téměř čtvrtstoletí přibylo tolik, že se obsahem tyto dvě knihy nedají příliš porovnávat. Na druhou stranu je třeba zdůraznit, že Vašíčkovy publikace vznikaly už v osmdesátých letech a po roce 2000 docházelo k jejich reedici. Unikátní obsah autor sháněl v době, kdy nebyl internet, nebyly mobilní telefony, a i kontakt se Západem byl velmi omezený.
Naopak dnes je informací přehršel a je tak důležitější umět z nich vybrat ty správné a důležité. A přesně o to se Tony Silva pokouší. Jak píše v úvodu knihy, amazoňané patří mezi jeho srdeční druhy papoušků, jejichž chovu se věnuje více než 40 let. Ať už jako soukromý chovatel, majitel ptačí farmy nebo jako kurátor největšího papouščího parku na světě, Loro Parque na Tenerife. Měl tak možnost setkat se i s velmi unikátními a vzácnými druhy, což se běžnému chovateli rozhodně nepoštěstí. Při psaní knihy tak vychází jednak ze svých bohatých chovatelských zkušeností a také z kontaktů, které nastřádal po celém světě a díky nimiž mohl navštívit celou řadu unikátních chovných zařízení. Nemalý prostor ale Silva věnuje také vyvracení poznatků ze starší chovatelské literatury.
Unikátní snímky z přírody od Františka Brzáka…
Nelze si nepovšimnout, že především knihy Rosemary Low nedají Tonymu Silvovi příliš spát, což bylo patrné už v jeho předchozích publikacích Arové (2018) a Průvodce chovem papoušků (2015). Na jednu stranu to může působit až příliš urputně, na stranu druhou je třeba připustit, že dříve se často v chovatelských publikacích přetiskovaly informace přebrané z jiných zdrojů bez praktického ověření, takže se často tradovaly nesmysly (jak například u chovu trichů orlích v zajetí prokázal Čestmír Drozdek, který je na základě informací z literatury po prvním dovozu do České republiky choval při teplotách okolo 30 °C, které však tito ptáci vůbec nevyžadují). Jestliže se tedy ukazuje, že dříve publikovaná data nesedí se skutečností, je jen dobře, že je Tony Silva uvádí na správnou míru.
Co do unikátnosti kniha nenabízí jenom zkušenosti Tonyho Silvy a jeho precizní práci se zdroji, jejichž seznam zabral celých 12 stran drobným písmem. Vydavateli se podařilo skloubit globální data se zkušenostmi českých chovatelů, a ještě využít unikátní příležitosti, že za amazoňany do volné přírody často cestuje český fotograf František Brzák. Jeho snímky amazoňanů Kawallových, kteří se v zajetí takřka nevyskytují, ale také amazoňanů vojenských a dalších méně či více často chovaných druhů v jejich přirozeném prostředí publikaci skvěle oživují. Účastníci přednášek Františka Brzáka jistě některé snímky poznají. Samostatnou zmínku si zaslouží i snímky barevných mutací jednotlivých druhů amazoňanů, jichž neustále přibývá. Praktické jsou různé tabulky s krmnými dávkami, hmotností mláďat podle jejich vývoje nebo statistiky počtu chovaných jedinců v některých zemích.
… ale také několik taxonomických překvapení
Knížka zároveň překvapuje českým názvoslovím a taxonomií. Například amazoňana šedohlavého (Amazona agilis) přejmenovává na amazoňana malého. Jako potvrzený nový druh uvádí amazoňana modrokřídlého (Amazona gomezgarzai), jehož existenci jako samostatného taxonu několik vědců zpochybnilo. Samostatné kapitoly se dočkal amazoňan ekvádorský (Amazona lilacina), který byl vyčleněn od amazoňana žlutolícího (Amazona autumnalis) teprve nedávno. Jestliže Milan Vašíček ve své knize Amazónci a amazoňané vede amazoňana Kawallova (Amazona kawalli) ještě jako poddruh amazoňana pomoučeného (Amazona farinosa), konkrétně pak pod názvem amazoňan pomoučený naholící (Amazona farinosa rubricaudata), v Silvově knize je už správě vedený jako samostatný druh.
Nejistotu ale vnáší kniha Amazoňané do zařazení amazoňana žlutobřichého. V předchozí knize Tonyho Silvy Průvodce chovem papoušků je totiž od amazoňanů vyčleněn a zařazen mezi amazónky jako monotypický rod s jediným zástupcem amazónek žlutobřichý. Stejně jej začal uvádět i časopis Nová EXOTA. V knize Amazoňané je ale opět veden jako amazoňan žlutobřichý (Alipiopsitta xanthops). I přes tyto drobné nejasnosti je ale kniha Amazoňané velmi zajímavá a zaslouží si pozornost i těch chovatelů, kteří se na tyto jihoamerické papoušky nespecializují. Vzhledem ke své obsáhlosti je její vyšší cena (950 Kč) naprosto odpovídající. Mimochodem, mezinárodní anglická verze, která vyšla v loňském roce, se prodávala v přepočtu za 1700 korun.
Úvodní foto a galerie: Jan Potůček, Ararauna.cz
