Jako benefit hodně táhne home office

Spokojenost zaměstnanců je v posledních letech pro řadu firem stejně tak důležitá jako spokojenost zákazníků. I proto uchazečům o práci u nich nabízejí stále více benefitů, nebo ty stávající vylepšují. Velkou měrou ale jejich rozvoj mohl utnout připravovaný konsolidační balíček, který měl rušit jejich daňové zvýhodnění. Vláda od toho nakonec ustoupila, a tak zůstane zvýhodnění, byť v mírně okleštěné podobě, zřejmě zachované.

Celý magazín

Velké firmy a výrobní závody na jihu Čech by se ale i tak snažily veškeré benefity udržet tak, jak je mají nyní nastavené. To platí například i ve společnosti Motor Jikov, kde nabízejí vedle klasických benefitů jako služební telefon či automobil také rehabilitační péči či týden dovolené navíc. „Bohužel ale začínám mít pocit, že zaměstnanci podobné výhody po čase vnímají jako samozřejmost, a ne jako výhodu,“ myslí si Jana Kozáková, ředitelka pro personalistiku a rozvoj lidských zdrojů Motoru Jikov.

I přes konsolidační balíček chtěly firmy výhody udržet

Připravované podobě konsolidačního balíčku v souvislosti s výhodami pro zaměstnance zatím nevěnují příliš pozornosti v českokrumlovské pobočce společnosti Fronius. „Zaměříme se na něj, až budeme znát jeho podobu a bude takto schválený. Musíme se ale také zamyslet nad tím, co dnes vůbec je benefitem. Chodí k nám hodně zhýčkaní lidé a při pracovních pohovorech klasickými benefity nikoho neohromíme. Pokud zaměstnanci nabídneme o pět nebo šest tisíc více, není to zcela rozhodující,“ vysvětluje firemní manažer řízení lidských zdrojů Jiří Jíša.

Podle některých personalistů se ale vnímání benefitů posouvá blíže k nehmotným veličinám, kdy zaměstnanci vyžadují také určité jistoty. „Když jsme v roce 2019 prováděli průzkum mezi pracovníky, spousta z nich si neuvědomovala, co je nadstavba. Musím ale říci, že pro nově příchozí uchazeče o práci je velkou motivací také stabilita firmy. Kolikrát jsou také překvapení, co vše nabízíme, i když to podle mě není o moc víc, než dávají jiné společnosti,“ tvrdí personalistka Kateřina Koubová s vimperského závodu firmy Rohde & Schwarz.

Častým dotazem mezi uchazeči o práci je také, zda zaměstnavatel nabízí čtyři, nebo pět týdnů dovolené.

V současnosti se ale pětitýdenní nárok na volno stává téměř rutinou, což potvrzují i zástupci firem.

„Je to naprosto běžný benefit a u větších firem prakticky nezbytností. Pokud by to byly čtyři týdny, zlepší se sice produktivita práce, ale nemůžeme dělat krok zpět. Je tu ale na druhé straně také tlak na to, aby bylo 30 dní dovolené, což už například ve státní správě také funguje. Zaměstnanci chtějí být více doma, takže se zajímají i o sick days a podobně,“ připomíná personální ředitel českokrumlovské pobočky firmy Schwan Cosmetics Martin Toman.

Zajímavou možností po zaměstnance je rovněž zkrácení pracovního týdne na čtyři dny, na což tlačí i odbory v některých evropských státech. Částečně se o podobný přístup pokoušejí v českobudějovické pobočce společnosti Mondi Bupak, kde ke zkrácenému týdnu přistoupili v rozpisech směn pracovníků.

„Benefity se ale obecně hodně mění a musíme o nich s pracovníky hodně mluvit. Pro někoho může být výhodou i to, že sídlíme v krajském městě, což podle mě výhodou úplně není. Musíme totiž počítat s velkou konkurencí, která nám může pracovní sílu přetáhnout. V našem případě nám do karet nehraje ani to, že nejsme v regionu ještě zavedenou značkou,“ podotýká personalista firmy vyrábějící papírové obaly Arnošt Vydra.

Celou řadu benefitů nabízejí také v milevském závodě ZVVZ, kde kromě klasických výhod nabízejí například i náborové příspěvky, stipendia pro učně partnerské SOU, kteří se vzdělávají v ZVVZ na středisku praktického vyučování anebo díky tomu, že patří do skupiny společností GES GROUP, poskytují každý měsíc nové další zajímavé nefinanční benefity jako například možnost účasti při natáčení některých pořadů FTV Prima, která je jejich sesterskou společností. „Naši zaměstnanci mají rovněž osobní účet pro oblast sportu, kultury, zdraví, cestování či vzdělávání s příspěvkem 6 000 korun za rok. Podle informací, které jsou nám nyní dostupné, naše benefity poskytované zaměstnancům chceme dál nabízet minimálně ve stejném rozsahu,“ ujišťuje personální ředitelka ZVVZ Veronika Kofroňová.

Ke kritice původního vládního návrhu se přidává rovněž ředitel pro strategii a marketing velešínské společnosti Jihostroj Hynek Walner, podle něhož může mít rušení benefitů velké dopady na schopnost přilákat pracovníky do firmy. „Ti očekávají benefity jako standard, stejně jako to, že solidní zaměstnavatel vyplácí mzdu v penězích a řádně odvádí zdravotní a sociální pojištění. Daňové zvýhodnění benefitů na volnočasové a relaxační aktivity je určitě celospolečensky prospěšnější než rušení daně na tichá vína,“ je Walner přesvědčený.

Do nabídky benefitů také výrazně promluvila koronavirová pandemie, a to díky původně nucenému zavádění práce z domova, tedy takzvanému home office. Personalisté jej vnímají jako velký nástroj k ulehčení práce svých zaměstnanců. Jak ale sami přiznávají, chybí jim zatím k plošnému zavádění potřebná legislativa, která by jeho podmínky přesně určila. „Home office v této době zažil renesanci a hodně firem tímto způsobem rozhýbal. Ne všichni jej ale umí dobře uchopit, musí se s ním umět zkrátka dobře pracovat. Rozhodně se nehodí pro všechny pozice či profese. Hodně ale záleží na konkrétních firmách či oddělení v nich. Rozhodně je to ale pro zaměstnavatele do budoucna velké téma,“ říká za Fronius Jíša. Spíše individuálně k němu zatím přistupují ve vimperském Rohde & Schwarz, kde ho však u určitých pozic vnímají už jako samozřejmost. „V administrativě to určitě takto řešit lze, na výrobní úrovni je to o něco horší. Vždy je to ale otázka domluvy, v jaké šíři jej mohou lidé ve firmě využívat. Mně osobně tedy moc home office nevyhovoval, ale řadě lidí může pomoci a jejich efektivita přitom neklesne,“ vysvětluje Koubová.

Podle personalisty kaplické společnosti ENGEL Davida Dědiče mohou u nich práce z domova využívat administrativní pracovníci, konstruktéři či IT specialisté. „Částečně jsme možnost home office zavedli již před covidem, a to právě na tehdy nově vznikajícím software oddělení v ČB. Byli jsme připraveni přistoupit na zavedení práce z domova i u dalších pozic, kde povaha a náplň práce toto umožňují. Doba covidu nás v tomto kroku popohnala. Po konci pandemie jsme měli trochu problém lidi přesvědčit k návratu do kanceláří, na druhou stranu někteří zaměstnanci se mezi kolegy vysloveně těšili,“ popisuje Dědič zkušenosti z doby pandemie.

Společnost možnost práce z domova řeší částečně i kvůli chybějícímu dálničnímu spojení s krajským městem, odkud do podniku dojíždí i velká část THP zaměstnanců. „Na druhou stranu máme i obavy z toho, až bude dálnice hotová. Paradoxně se může stát, že zvýšenou dostupností Budějovic, může část pracovníků zvažovat práci právě v Českých Budějovicích. Může to být zkrátka trochu dvojsečná zbraň, uvidíme,“ vnímá David Dědič výstavbu dálnice jako jeden z klíčových faktorů v regionu.

Možností práce z domova se v dohledné době chtějí zabývat také v Motoru Jikov, kde tento benefit není zatím příliš rozšířený. „Ve výrobních pozicích to bude asi trochu problém, ale na administrativních pozicích si to umím velmi dobře představit. Vedle toho nabízíme také zkrácený úvazek, o sdílených pracovních místech ale zatím neuvažujeme,“ doplňuje Kozáková podrobnosti.

Home office je velkým tématem například i na budějovickém magistrátě, kde už část lidí takto fungovala v době pandemie. „Mohu porovnat, jak to fungovalo ve vysokém školství a v samosprávě. Mně je vlastně jedno, jestli si zaměstnanec odpracuje osm hodin v kanceláři nebo z pohodlí domova, ale systém musí fungovat. Úředník a elektronizace agend je v tomto ohledu nevyhnutelná nezbytnost a dnes už toto spojení funguje díky různým aplikacím,“ říká českobudějovická primátorka Dagmar Škodová Parmová.