V Siřejovicích na Litoměřicku odmítli zařízení na plazmové zplyňování odpadu

Ilustrační foto

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Depositphotos

Obyvatelé obce odpovídali v referendu na dvě otázky. V prvním případě se měli vyjádřit, zda souhlasí s výstavbou zařízení na zplyňování odpadu (energetické nebo materiálové využití odpadu) na skládce SONO. Souhlas dalo jen 15 hlasujících a 96, tedy 83,48 procenta bylo proti. Ve druhé otázce měli lidé odpovědět, jestli má obec využít všech dostupných právních prostředků, aby výstavbě zařízení zabránila. V tomto případě dalo souhlas 94 lidí, tedy 81,74 procenta, a 18 bylo proti.

Starostka Lenka Feiklová (NEZ) výsledek referenda uvítala, obává se zvýšení prašnosti a hluku v souvislosti se zvýšeným provozem na skládce, i neprověřené technologie. "Jsem ráda, že budou občané stát za námi," řekla v reakci na výsledky ČTK. Přestože skládka nestojí v katastru obce, Siřejovice mají podle ní šanci se bránit. "Několik zastupitelů už je součástí občanského sdružení, a i když skládka není na katastru obce, tak jediná přístupová komunikace je přes nás a my bychom měli být účastníky všech řízení," dodala starostka.

Skládku v Želechovicích provozuje Sdružení obcí pro nakládání s odpady (SONO), které podle Feiklové sdružuje 94 obcí Litoměřicka. Záměrem je vybudovat zařízení, jež by ročně zpracovalo 45 000 tun komunálního odpadu, které obyvatelé obcí vyprodukují. Proti záměru se podle ní vyjádřily také sousední Čížkovice, v jejichž katastru skládka leží. "Ostatních 92 obcí se zatím proti záměru nepostavilo," dodala Feiklová.

Na vývoji technologie plazmového zplyňování odpadu pracuje například firma Millenium Technologies v Dubé na Českolipsku. Zařízení dokáže odpad přeměnit na plyn, který může nahradit zemní plyn, zbylá struska najde uplatnění ve stavebnictví. Zařízení je bez emisí, díky extrémním teplotám plazmatu o teplotě 3000 až 5000 stupňů Celsia si reaktor umí poradit nejen s komunálním odpadem, ale také s kaly z čistíren odpadních vod, ale i s těžko zpracovatelnými díly z autovraků, nerecyklovatelnými plasty nebo třeba lopatkami z větrných turbín vyrobenými ze sklolaminátu.

Nové technologie využití komunálního odpadu by měly nahradit skládkování, které by podle české legislativy mělo skončit v roce 2030. O technologii plazmového zplyňování uvažují také například na Prostějovsku. Vedení Mostkovic na Prostějovsku plánuje, že ještě na podzim vyhlásí referendum k záměru firmy PGP Terminal vybudovat toto zařízení na území obce. S plánovanou investicí tam nesouhlasí více než polovina místních, i oni se obávají negativního dopadu na životní prostředí.