Do Net4Gasu pošle ČEPS na začátku roku 2,9 miliardy. Jeho hodnotu určily EY, Citigroup a Grant Thornton
Součástí dohody mezi státem a firmou Net4Gas holding na koupi plynovodů není jen zaplacení kupní ceny až pět miliard korun. Stát se podle zjištění Radiožurnálu zavázal, že přes svou firmu ČEPS, která kupní smlouvu podepsala, pošle do Net4Gasu v prvním kvartálu příštího roku ještě 2,9 miliardy korun. Tyto peníze měli letos do firmy původně vrátit bývalí zahraniční vlastníci, kteří je dostali jako zálohu na dividendu, kterou pak Net4Gas nevyplatil.
Závazek za ně tedy v rámci kupní smlouvy převzal jako nový vlastník plynárenské firmy sám ČEPS.
ČEPS nicméně považuje stále celkové náklady na transakci za výhodné. „Závazek akcionářů byl v plné výši zohledněn v kupní ceně společnosti. Kupní cenu potvrdily renomované poradenské společnosti EY, Citigroup a Grant Thornton, které provedly oceňovací a potvrzovací analýzy,“ uvedla na dotaz Českého rozhlasu mluvčí ČEPS Hana Klímová.
ČEPS koupil firmu NET4Gas. Za plynovody zaplatí i penězi, co mu zbyly z dotací
Číst článek
Podle ministerstva průmyslu a obchodu, které je akcionářem ČEPS, tento „doplatek“ do plynárenské firmy podle posudků tří výše uvedených společností představuje „další navýšení její hodnoty“.
„Kupní cena tři až pět miliard korun je výrazně nižší, než oba odhady. Proto se jeví jako velmi výhodná. Obzvlášť vzhledem ke skutečnosti, že pro stát nemá tento nákup rozměr pouze ekonomický, ale jde také o investici do energetické bezpečnosti naší země,“ dodal mluvčí ministerstva Vojtěch Srnka.
Podle něj navíc doplatek ze strany akcionáře zároveň není bezpodmínečný. „Bude se odvíjet od finanční situace společnosti a nastavení regulatorních cen v následujícím období,“ uvedl Srnka.
O nákupu provozovatele plynárenské soustavy Net4Gas rozhodla vláda minulý týden s tím, že jí koupí právě ČEPS. A to za cenu tři miliardy korun, s možným doplatkem až dvě miliardy podle ekonomické výkonnosti firmy. Transakce má ale odpůrce v řadách opozice i některých analytiků. Net4Gas je totiž silně zadlužený, celkem má úvěry a dluhopisy za 33 miliard korun.
Stát také v září zřejmě nenápadně posílil finanční situaci firmy ČEPS, přes kterou nakupuje vedle plynovodů i podzemní zásobníky plynu za dalších devět miliard korun. Jejich nákup z rukou RWE GasStorage vláda schválila na konci srpna a ČEPS už je zaplatil. Podle svého vyjádření použil peníze ze svých „disponibilních zdrojů“.
Zadlužený plynárenský kolos Net4Gas v rukou státu? Je víc důvodů pro než proti
Číst článek
Jak ukazuje registr smluv, v polovině září ale zároveň ČEPS podepsal s ministerstvem financí dodatek k dřívější půjčce ve výši 15 miliard korun splatné v polovině příštího roku. Jejím účelem je, aby firma mohla platit za takzvané podpůrné služby nutné pro řízení přenosové elektrické soustavy.
Dodatek přitom nově účel půjčky rozšiřuje i na takzvané „další činnosti“, které má firma na základě srpnového usnesení vlády. Tím bylo pověření nakoupit od RWE podzemní zásobníky plynu.
Dividendu si nechte, zaplatí stát
Suma 2,9 miliardy korun, kterou má ČEPS poslat do Net4Gasu, je záloha na dividendu ze zisku plynárenské firmy roku 2021. Zálohu poslal loni Net4Gas mateřské společnosti Net4Gas Holdings, kterou vlastnili napůl německý Allianz a firma Borealis z kanadské penzijní skupiny OMERS.
Peníze si vlastníci rozdělili s tím, že Net4Gas jim peníze definitivně potvrdí až podle výsledků roku 2022. Jenže firma se dostala na konci roku 2022 kvůli přerušení tranzitu ruského plynu a zastavení plateb od ruského Gazpromu do finančního tlaku, a tak Net4Gas rozhodl, že tento podíl na zisku vyplácet nebude. Akcionáři ho tedy měli prostřednictvím Net4Gas holdingu do konce září 2023 firmě vrátit.
Česko bude potřebovat až pět nových ‚Temelínů‘ na plyn. I proto zřejmě dorazila plynová renesance
Číst článek
K tomu ale nedošlo. Zřejmě i proto, že od léta stát jednal o koupi firmy, a vratka dividendy se tak stala podle informací zdrojů blízkých transakci součástí vyjednávání o hodnotě Net4Gas. Stát se nakonec i vzhledem k ocenění hodnoty společnosti na zhruba deset miliard korun rozhodl, že dividendu firmě, která bude po uzavření kupní smlouvy za maximálně pět miliard korun jeho, dodá sám.
Pokud by totiž trval na tom, aby sumu 2,9 miliardy nejprve vrátili sami původní akcionáři, o to by stejně pravděpodobně vzrostla kupní cena. A stát by navíc ztratil na jednání o koupi exkluzivitu, kterou měl právě jen do konce září. Nákup plynovodů vláda přitom chtěla dokončit, protože je považuje za strategickou investici do zvýšení energetické bezpečnosti země.
Na druhou stranu, stát si Net4Gas převzal i se zmíněnými dluhy ve výši 33 miliard korun. A opozice i někteří analytici tak považují už samotnou kupní cenu až pět miliard korun za vysokou.
„Nechápu tu cenu, když víte, jaké má firma závazky. Za korunu je to na hraně (..) Ale tři až pět miliard fakt není symbolická částka,“ napsal na síti X místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček ministru průmyslu Jozefu Síkelovi.
Plynovodem Net4Gas začal skrz republiku proudit plyn. Náklady na výstavbu překročily 14 miliard korun
Číst článek
Firma Net4Gas desítky miliard korun dříve investovala do výstavby plynovodů, které měla podle všech předpokladů bez problémů splácet. Jenže situace se loni po ruské agresi na Ukrajině otočila. Nejenže jí vyschl tranzit ruského plynu, ale Gazprom přestal platit i za rezervovanou kapacitu. Net4Gas tak přišel během měsíce o zhruba polovinu svých příjmů.
Zároveň klesla i spotřeba plynu v Česku a tím i jeho dovoz a tržby plynárenského přepravce tak dohromady spadly letos na minimum, za pololetí dosáhly jen 1,6 miliardy korun oproti zhruba šesti miliardám za stejné období loni. Stejné to zřejmě bude i příští rok.
Na splácení všech půjček a dluhopisů proto firma zřejmě nemusí mít dost peněz, alespoň v nejbližších letech. Na účtech má necelých sedm miliard korun z nerozděleného loňského zisku a už v polovině roku 2025 má splatit asi deset miliard korun za dluhopisy.
Na to, zda jí budou stačit peníze i na běžný provoz, bude mít výhledově vliv postoj Energetického regulačního úřadu. Záležet například bude, zda do regulovaných cen za plynovody, které jsou nutné pro dovoz plynu pro český trh, umožní úřad započítat pro příští rok Net4Gasu i část nákladů na trubky vyprázdněné kvůli politické situaci související s Ruskem a Ukrajinou.
Před tím ale varuje analytik Capitallinked Radim Dohnal, který také nákup Net4Gas kritizuje. „Nesmyslně drahá akvizice. Pokud nebudou chtít prohibitivně zdražit transport plynu pro domácí trh, tak se kupní cena nikdy nevrátí,“ řekl na adresu kabinetu.
Zásobníky, plynovody, rafinerie i státní obchodník. Vláda hledá cesty k energetické infrastruktuře
Číst článek
V příštích dvou letech každopádně nelze vyloučit, že ČEPS, potažmo vláda bude muset Net4Gasu kvůli splácení dluhů finačně pomoci. Například posílením jeho základního jmění.
Síkela při podpisu kupní smlouvy transakci hájil s tím, že cena za firmu je spravedlivá. Ministr je také přesvědčen, že firma může získat příští rok nový tranzit plynu pro země jako je Slovensko či Rakousko, což by jí zlepšilo příjmy.
Vymáhat chce také vysoké pohledávky firmy za Gazpromem. Nejde navíc podle něj jen o peníze. „Energetika může být i zneužívána jako zbraň. Za společnost Net4Gas není náhrada, jestliže chceme do České republiky dovážet plyn a zajistit energetickou bezpečnost naší země. To je důvod, proč jsme se k této transakci rozhodli,“ vysvětlil ministr.
Dodatek k půjčce: další činnosti
Kromě Net4Gasu koupil ČEPS v září na základě rozhodnutí vlády také podzemní zásobníky plynu z rukou německé firmy RWE GasStorage za 8,9 miliardy korun, respektive 360 milionů eur. Má tedy na sobě poměrně vysokou finanční zátěž, protože když se vše sečte, jen letos má za zásobníky, Net4Gas a vratku dividendy vydat 14,8 miliardy korun.
Čekají nás ještě dvě složité zimy, tu nejtěžší už máme za sebou, uklidňuje speciální vyslanec Bartuška
Číst článek
Ministr Síkela i šéf ČEPS Martin Durčák k financování nákupů zatím jen uváděli, že na ně má ČEPS vlastní prostředky. „Transakce bude hrazena z vlastních zdrojů společnosti,“ uvedl minulý týden po podpisu kupní smlouvy s Net4gas holding Martin Durčák.
Tyto vlastní zdroje má ale firma zřejmě nejen díky svým ziskům, ale výhledově i proto, že může využít i půjčku od ministerstva financí ve výši 15 miliard korun.
Státní firma půjčku získala původně loni, kdy jí kvůli energetické krizi hrozilo, že nebude mít dostatek peněz na nákup podpůrných služeb pro řízení elektrizační soustavy. Ceny elektřiny na trhu totiž byly na rekordních výších. Původně byla tato půjčka splatná do konce července letošního roku, s úrokem 7,5 procenta.
Letos v červenci ji ale ministerstvo financí, jak vyplývá z registru smluv, poskytlo na další rok s tím, že účelem je opět výhradně financování podpůrných služeb v elektrické síti. 20. září ale ministerstvo financí podepsalo ke smlouvě s ČEPS dodatek, který lze také dohledat v registru smluv.
Zásobníky plynu, ale i celá firma se zaměstnanci. Stát koupil RWE Gas Storage za téměř devět miliard korun
Číst článek
Podle něj může ČEPS peníze využít i na „další činnosti“, které mu ukládá srpnové usnesení vlády. Konkrétně jde o úkol, že má nakoupit plynové zásobníky od RWE GasStorage. Dodatek pak ještě nově umožnil čerpat půjčku nebo její část v eurech a s odpovídajícím úročením.
To, že byl účel půjčky rozšířený kvůli koupi zásobníků plynu, potvrdila mluvčí ministerstva financí Michaela Lagronová.
Jak půjčku ČEPS využije, ale není jasné. Podle mluvčí Hany Klímové peníze z úvěrové linky od ministerstva financí na úhradu kupní ceny zásobníků „využity nebyly“. „V případě schválení transakce regulačními orgány bude nákup Net4Gas Holdings uhrazen z vlastních disponibilních zdrojů ČEPS,“ uvedla bez dalšího vysvětlení.
