Hlavní obsah
Lidé a společnost

Hádku generálů s prezidentem Benešem ukončila střela z pistole

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Foto: Stanislav Tomáš

Zatímco prezident Beneš sváděl svou kapitulaci na zradu Velké Británie a Francie, velení armády vinilo jeho z dlouhodobě slabé zahraniční politiky Československa.

Článek

Před 85 lety, ve středu 5. října 1938, prezident Edvard Beneš (1885-1948) abdikoval a 22. října odletěl do Francie. Po necelých sedmi letech se v květnu 1945 vrátil na Hrad, aby se mstil, obvinil a trestal prvorepublikové odpůrce, kteří doma žili sedm let v napětí a strachu. Zvolen prezidentem 3. republiky byl až 18. června 1946. Desátého výročí abdikace se nedožil, zemřel těsně před ním, 3. září 1948.

Benešově abdikaci 5. října 1938 předcházela mobilizace, mnichovská konference čtyř mocností, odvolání mobilizace a přijetí Mnichovské dohody československou vládou. Za přítomnosti prezidenta Beneše se konala poslední porada prvorepublikového generálního štábu Československé armády. Schůzi svolal armádní generál Jan Syrový. Na této schůzi generálové vystoupili ostře proti Benešovi a žádali ho, aby jim ukázal spojence, o kterých mluvil po celé roky, že nám v době nebezpečí přijdou na pomoc. Obvinili ho z z toho, že armádu obelhával, neboť dobře musel vědět, že západní mocnosti se snaží s Hitlerem dohodnout, nikoli s nim válčit o české pohraničí. Mobilizace byl jen Benešův alibizmus. Generálové Rychtrmoc, Kryštof a Zmek obvinili Beneše z vlastizrady.

Ostře proti Benešovi vystoupil brigádní generál Zmek. Připomněl zprávu, která se v roce 1932 objevila ve francouzském tisku: Lausannskou smlouvou byly válečné reparace za prohranou 1. světovou válku sníženy Německu z 36 miliard marek na pouhé 3 miliardy Za Československo smlouvu podepsal ministr zahraničí Edvard Beneš, jenž musel vědět, že dochází k vyzbrojení Německa. Avšak reparace, které po válce ve Versailles byly vyměřeny nově vzniklé Československé republice jako poraženému státu, musely v plné výši být nadále spláceny. Beneš nehnul prstem, aby našemu státu byly tyto problematické platby zmírněny nebo zrušeny. „Podvedl jste nás!“ zvolal Zmek.

Takto v roce 1948 událost přiblížil svým spoluvězňům bratranec Josefa Zmeka. Historikové, kteří se na osobě Edvarda Beneše nemůžou shodnout, raději mlčí. V dokumentech z roku 1938 zřejmě není uváděna, neboť mimo cenzury - Zákona na ochranu republiky (prezidenta), byla země ještě v přísném téměř válečném režimu.

Na popisovaném posledním prvorepublikovém setkání prezidenta Beneše s generály byla přítomna i jeho manželka Hana Benešová, která ve chvíli, kdy Beneš nebyl schopen přesvědčivě vysvětlit svá jednání, vytáhla z kabelky dámskou pistoli a střelila na generála Zmeka. Měl prostřelen levý hrot plíce. Vystřelit na Benešovou generálu Rychtrmocovi zabránil v posledním okamžiku generál Homola.

Vše se ututlalo. Při vyklízení Sudet byly jiné starosti. Po uzdravení žil Josef Zmek (1889-1943) v ústraní. Kvůli nějaké smyšlené protiněmecké události v legiích v Rusku (z roku 1920) byl zatčen gestapem a v koncentračním táboře v roce 1943 utýrán.

Generál Robert Rychtrmoc (1875-1946) byl kvůli zapojení do Českého svazu válečníků (z 1. světové války) po válce postaven před soud a v roce 1946 popraven. Beneš mu odmítl udělit milost.

Generál Bedřich Homola (1887-1943) byl za okupace jako velitel odbojové organizace Obrana národa zatčen gestapem a v roce 1943 v Berlíně popraven.

Hana Benešová (rozená Anna Vlčková 1885 -1974) za střelbu nikdy obžalovaná nebyla. Válečné období trávila s manželem v Paříži, Londýně, Moskvě a USA. Po smrti Edvarda Beneše si užívala ještě 26 let luxusního života vdovy po prezidentovi. Komunistický režim jí mimo měsíční důchod v hodnotě platu ministra dal na Loretánském náměstí byt o výměře 450 m2 s terasou, měla trvale k dispozici auto s řidičem, hospodyni a komornou. Vše hradil stát. Podmínkou bylo, že Benešová nebude vystupovat na veřejnosti a poskytovat rozhovory novinářům domácím i zahraničním. Na to, zda dohodu dodržuje a s kým se stýká, dohlížela 24 hodin denně StB.

Zdroj: valka.cz, CSmagazín

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz