Karel Diepold – pozapomenutý písničkář z Liberce
„Dělat předsedu JZD Zdar není žádná sranda – vlasů mi zbylo jen pár, sako na mě plandá,“ zpíval kdysi k pobavení publika liberecký písničkář Karel Diepold.
Většina Diepoldových skladeb ale měla jinou podobu – byly přemýšlivé, často s hlubokým poselstvím. Zpíval o víře, naději i beznaději, a když ho na folkových festivalech poslouchaly davy lidí, bylo slyšet spadnout špendlík.
Přesto se nestal hvězdou, jako třeba Karel Plíhal nebo Zuzana Navarová, s nimiž mnohokrát vystupoval. Nevydal dokonce ani jednu svou autorskou desku, ačkoliv se ho k tomu kolegové z branže i posluchači snažili přesvědčit. Možná to bylo kvůli jeho obrovské pokoře a skromnosti.
Tři Diepoldovy písničky se proto objevily jen v kompilacích. Kamarádům i příznivcům ale své skladby ochotně vypaloval na cédéčko.
Karel Diepold pracoval jako projektant elektronických zabezpečovacích systémů. Písně začal skládat na inženýrských studiích v Poděbradech.
Od 80. let vystupoval pravidelně na velkých folkových festivalech i ve vysokoškolských klubech. V Experimentálním studiu v Liberci měl vlastní recitál, kde uváděl své hosty muzikanty a jiné kulturní osobnosti. Byl také dlouholetým členem volného sdružení Osamělí písničkáři.
Na konci 80. let přestál Diepold policejní zastrašování v Bartolomějské ulici. Když před třemi lety v pouhých 59 letech zemřel, v nekrolozích o něm psali v superlativech.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
