Střet romantických představ s realitou přišel hned v první den mé cesty do Santiaga, směje se poutnice Martina Ferencová

Martina Ferencová a její krabička se vzpomínkami na pouť so Santiaga de Compostela|foto:Hela Dvořáková, Český rozhlas

„Dostala jsem výpověď v práci a ono mě to rozhoupalo k tomu, že jsem najednou měla spoustu volna. A já nejsem člověk, který by dokázal sedět na jednom místě. Takže ten nápad vznikl rychle, protože já miluji sport, miluji výzvy a už jsem viděla i pár takových filmů nebo jsem četla příběhy lidí, kteří šli tyto dálkové treky, tak jsem si říkala no tak jo, tak teď nastal ten čas, teď do toho půjdu a chci to taky zažít,“ vzpomíná na Martina Ferencová na moment, kdy se rozhodla pouť do Santiaga nastoupit.

Zkušenosti s turistikou ale velké neměla. „Když jdeme na výlet, tak většinou ani batoh nenosím. To nosí manžel,“ směje se. „Na internetu ale dneska najdete všechny informace. A taky jsem si koupila kurz o cestě do Santiaga. Tam byly různé doporučení na výbavu, co si má člověk pořídit, na co si má dát pozor. Tak já jsem se toho striktně držela a musím potvrdit, že všechno, co tam bylo napsáno řečeno, tak je dobrý,“ pokračuje ve svém vyprávění.

Čtěte také

Svatojakubská cesta Martiny Ferencové. Rodačka z Vysočiny vyrazila na 835 kilometrů dlouhou pěší pouť

Romantická představa o pěší pouti se sluncem v zádech a krásnými výhledy narazila na realitu hned v první den Martininy cesty. „Já jsem věděla, že bude ošklivý počasí, ale že bude pršet ze všech světových stran i zezdola a že budu ztracená, že nebudu vědět kde je navigace, že se mi pláštěnka vykasá až po krk a že bude vlastně úplně na nic, tak to bylo takový. Já jsem si říkala, toto má být test toho, jestli na to mám,“ směje se energická cestovatelka.

Certifikát o absolvování pouti do Santiaga de Compostela|foto:Hela Dvořáková, Český rozhlas

Poslechněte si celý rozhovor s Martinou Ferencovou.