Západní Balkán: Země, které chtějí do EU se zavázaly k integraci Romů. Podpora Romů je investice, nikoli zátěž, řekl Jovanović
Na konci září se ve Skopji setkali již po čtvrté od vzniku tzv. Poznaňské deklarace ministři 6 kandidátských zemí EU západního Balkánu, aby jednali o integrace Romů jako jedné z podmínek rozšíření EU. Ministři vyzvali Radu Evropy, aby pro příští ministerské zasedání v roce 2024 v Srbsku připravila nezávislé hodnocení naplňování závazků z Poznaně, jež by umožnilo provést nezbytné úpravy plánů a určit konkrétní odpovědnosti. Poslední hodnocení bylo Evropskou komisí provedeno v roce 2015, zpráva však byla k dispozici až v roce 2018.
K zemím, které mají zájem o vstup do EU na západním Balkáně patří Albánie, Bosna a Hercegovina, Severní Makedonie, Kosovo, Černá Hora a Srbsko. Tyto země v červenci 2019 na summitu premiérů zemí západního Balkánu v polské Poznani přijaly deklaraci, která obsahuje závazky týkající se oblastí vzdělávání, zaměstnanosti, zdraví, bydlení, občanské dokumentace, boje proti anticiganismu, sběru dat a také začlenění romské dimenze do zelených a digitálních agend EU. Země tehdy schválily i strategie romské integrace a akční plány pro příštích 5 až 10 let.
Na setkání se diskutovalo mimo jiné o efektivnosti evropských investic. „Před čtyřmi lety jsme konkrétně zahrnuli integraci Romů do evropského investičního plánu pro západní Balkán v hodnotě 30 miliard EUR a od té doby voláme po pozornosti a opatřeních,“ uvedl na setkání podle serveru The Brussels Times Oliver Varhelyi, komisař EU pro rozšíření, který zdůraznil, že Romová jsou pro Evropu přínosem.
Důležitým faktorem integrace je sběr hodnověrných dat, na jejichž základě je teprve možné podporu začleňování Romů do společnosti dobře plánovat. Oficiální demografické odhady se např. výrazně liší od neoficiálních údajů. V Albánii, Bosně a Hercegovině, Severní Makedonii, Kosovu, Černé Hoře a Srbsku tak podle oficiálních údajů žije přibližně 275 000 Romů a v Turecku přibližně 700 000, což představuje více než 1 % celkové populace. Neoficiální zdroje však naznačují, že romská komunita v regionu čítá více než 3,5 milionu obyvatel, z toho 2,7 milionu v Turecku, což však představuje více než 4 % celkové populace.
Željko Jovanović: Integrace Romů je veřejná investice, nikoli zátěž
„Finance, které EU dala k dispozici vládám, jsou velkým zdrojem investic,“ řekl The Brussels Times Željko Jovanović, ředitel Kanceláře romských iniciativ nadace Open Society Foundations, který se setkání také zúčastnil. „Výzvou však je využít je k dosažení cílů Poznaňské deklarace co nejlépe,“ dodal s tím, že integrace Romů by neměla být považována za veřejnou zátěž, ale za veřejnou investici, která přináší prospěch všem.
“Investice do romské populace, která má mnohem mladší demografii ve srovnání se stárnoucí Evropou a která z velké části pracuje v neformální ekonomice, by pomohlo uvolnit obrovský potenciál, který bude mít přímý dopad na HDP země,“ uvedl Jovanović.
Podle něj proces integrace spočívá především v odstranění sociálního stigmatu zapříčiněného do značné míry hlubokou chudobou. Velmi důležité je proto podpořit romskou komunitu v jejím hospodářském rozvoji. „Vidíme šanci vypořádat se se sociálním stigmatem podporou image romské komunity prostřednictvím jejího ekonomického potenciálu a ukázat, že investice jsou nejen ve prospěch Romů, ale i regionální ekonomiky,” cituje server The Brussels Times Željko Jovanoviće.
