Skoro padesát prezidentů a premiérů z Evropy a okolí se ve čtvrtek potká ve španělské Granadě na summitu Evropského politického společenství, které je fórem pro ty nejpalčivější otázky kontinentu. Samotnou EU pak v pátek čeká debata o strategickém směřování.
Po vpádu Ruska na Ukrajinu v únoru 2022 si evropské země uvědomily, že o životně důležitých strategických otázkách kontinentu se musí bavit na co nejširším půdorysu. Vzniklo tak Evropské politické společenství (European Political Community, EPC), mezivládní platforma, kde se kromě členů EU potkávají i země jako Ukrajina, Spojené království či Turecko nebo státy západního Balkánu a jižního Kavkazu.
Summity opakující se v půlročních intervalech odstartovala v říjnu 2022 Praha, na kterou v červnu letošního roku navázalo Moldavsko. To má být pravidlem i do budoucna – na členskou zemi EU má jako pořadatel vždy navazovat země mimo Unii.
Na v pořadí třetí setkání se teď připravují obyvatelé Granady, 230tisícového města na jihu Španělska. Na dva dny se musí obrnit, kromě 47 hlav států a vlád z Evropy a blízkého okolí a předsedů Evropské rady, Evropské komise a Evropského parlamentu totiž do města dorazí i jejich početné delegace a stovky novinářů.
Plenární zasedání všech lídrů se má podle očekávání věnovat „geostrategickému postavení a budoucnosti Evropy jako celku“. Specialitkou bude tentokrát jednání k tématu energetiky a boje proti změnám klimatu, kterého se zúčastní i český premiér Petr Fiala (ODS).
Možná nejdůležitějším přínosem podobného summitu ale je, že dává prostor pro různá bilaterální nebo vícestranná jednání mezi lídry, které může být jinak problém dostat k jednomu stolu. To rozhodně platí pro Kosovo a Srbsko, mezi kterými se v poslední době vyostřují dlouhodobé spory.
Ještě urgentnější výzvu ale představuje situace v Náhorním Karabachu, autonomní oblasti obývané převážně Armény, kam nedávno vtrhla ázerbajdžánská armáda a donutila k útěku asi 100 tisíc arménských uprchlíků.
Evropská unie už se delší dobu diplomaticky snaží, aby znesvářené tábory podepsaly mírovou dohodu. Na okraj summitu EPC se proto s ázerbájdžánským prezidentem Ilhamem Alijevem a arménským premiérem Nikolem Pašinjanem setkají předseda Evropské rady Charles Michel a lídři Francie a Německa Emmanuel Macron a Olaf Scholz, aby se pokusili najít řešení. Jak argumentují odborníci z bruselského think-tanku European Policy Centre, jedná se o rozhodující a možná poslední příležitost, jak spor rozlousknout, než dojde ke katastrofě.
Evropa samozřejmě nezapomíná ani na Ukrajinu. Jak už bývá pravidlem, zatím není potvrzené, jestli se summitu zúčastní také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Jasno bude nejspíše až ve čtvrtek odpoledne.
Strategická budoucnost EU
Prezidenti a premiéři unijní sedmadvacítky zůstanou v Granadě o den déle, v pátek na ně totiž čeká ještě neformální jednání Evropské rady.
„Neformální“ je ale jen oficiálně, řešit se totiž budou velmi důležitá témata. Vzniknout by měly minimálně obrysy strategického plánu na příštích pět let, který se bude týkat hospodářství, konkurenceschopnosti, obrany nebo rozšíření. Může tak jít o základní kámen v budoucnu odlišně fungující Evropské unie.
Válka na Ukrajině přinesla shodu na tom, že rozšíření Unie je geostrategickou nutností. Prezidenti a premiéři by tak v Granadě mohli přijít s konkrétnějšími plány, jak a v jakém časovém horizontu zájemce o členství přijmout mezi sebe.
Přijetí nových členů si ale pravděpodobně vyžádá změnu ve fungování samotné Evropské unie. I na tom by se měli lídři domluvit. V uplynulých měsících vznikla celá řada analýz, které se mohou stát podkladem pro takové změny. Jednání ale rozhodně nebudou jednoduchá, vlády jsou totiž ve svém pohledu na potřebu EU reformovat rozdělené na dva přibližně stejně velké tábory.
Speciální pozornost tentokrát lídři zemí a institucí věnují migraci. Ta kvůli situaci na italském ostrově Lampedusa a opatřením na hranicích uvnitř EU včetně Česka opět plní titulky novin. Kvůli blížícím se eurovolbám to tak pravděpodobně bude i v následujících měsících.
