Firma z Turnova chtěla vyvézt do Pákistánu díly využitelné k výrobě jaderných zbraní

„Obviněným je kladen za vinu až druhý pokus o vývoz přes slovinský Koper. To již obvinění věděli, že bez platného povolení je vývoz takového zboží nemožný," sdělil serveru Jiří Zemek z brněnského krajského státního zastupitelství. „Prokazatelně o tom měli informaci, neboť ministerstvo průmyslu a obchodu společnosti v prosinci 2018 zaslalo dokument, v němž byla společnost na nutnost žádat o individuální vývozní povolení upozorněna. O povolení požádala, na rozhodnutí však nepočkala a pokusila se zboží vyvézt," doplnil.

NRB chtěla do Pákistánu vyvézt speciální vrtné hlavice s vysvětlením, že tam mají sloužit k hledání podzemní vody. Nejprve se o to pokusila kolem Vánoc roku 2018. Tehdy jí z Hamburku vrátili zásilku němečtí celníci s upozorněním, že zboží do Pákistánu nemůže. Firmě pak poslalo české ministerstvo průmyslu a obchodu dopis, podle kterého toto zboží nesmí být vyváženo z EU, protože je možné jej využít při výrobě zbraní. Jednatelka společnosti pak požádala o vývozní povolení, ale nepočkala na rozhodnutí a hned na začátku roku 2019 se hlavice pokusila z EU dostat přes přístav ve Slovinsku. I tento pokus ale celníci zastavili, zboží vrátili do Česka a nahlásili to českým úřadům. Pákistán disponuje jadernými zbraněmi a má za sebou historii politického násilí a vyhrocených sporů s jinou jadernou mocností, sousední Indií.

„Po řádném posouzení charakteru zboží, ve spojení s velmi důkladným posouzením koncového uživatele zboží, bylo rozhodnuto, že zboží by mohlo být užito pro činnosti spojené s vývojem, výrobou, údržbou či provozem zbraní hromadného ničení, v tomto případě zbraní jaderných," uvedl Zemek. Jednatelce firmy hrozí za pokus o porušení předpisů o kontrole vývozu zmíněného zboží až osm let vězení. Kauzu bude projednávat Krajský soud v Brně.

Většinu v NRB vlastní žena stejného příjmení jako jednatelka a s totožnou adresou - Jelena Iščuková. Čtvrtinový podíl pak vlastní Ukrajinec Serhij Podriezov. Společnost ani Irina Iščuková podle serveru na dotazy k obžalobě přes firemní e-mailovou adresu nereagovaly. Telefonní číslo na webu firmy je na bývalou zaměstnankyni, která po firmě marně žádá jeho vymazání, píše server.