Arménie se cítí zrazena. Dobré vztahy s Ruskem skončily, vysvětluje rusista
Z Náhorního Karabachu uteklo podle odhadů OSN během pár dní asi 100 tisíc etnických Arménů, kteří uprchli ve strachu před tím, co nastane po ovládnutí této enklávy Ázerbájdžánem. „Na cestě je poměrně dost lidí. Dá se předpokládat, že odejdou úplně všichni arménští obyvatelé až na ty, kteří nebudou moct. Odjíždějí automobily i na korbách náklaďáků či na traktorech. Je to skutečně útěk,“ popisuje Jan Machonin, rusista žijící v sousední Gruzii.
Třímilionová Arménie prý situaci spíše nezvládá, přestože po prohrané válce s Ázerbájdžánem přijala na 60 tisíc lidí. „Dalo se předpokládat, že teď ty mechanismy budou funkční, ale to se neděje. Spousta lidí spí na ulicích a snaží se nějak přežít. Víc než stát teď pomáhají lidé, projevuje se tradiční solidarita a bude asi nějakou dobu trvat, než se to znormalizuje,“ dodává.
Poslechněte si celé Interview Plus Jana Bumby. Hostem je Jan Machonin, rusista a překladatel, který žije v Gruzii
Ázerbájdžánská vláda sice slíbila, že se Arménům v Karabachu nic nestane a budou postupně integrováni, tomu ale Arméni nevěří. Podobné sliby totiž zaznívaly i po roce 2020, přesto ale docházelo k incidentům, při nichž umírali Arméni, a docházelo k přerušení dodávek plynu a elektřiny a později nastala blokáda Lačinského koridoru.
Machonin popisuje, že Arméni pociťují trojí zradu ze strany Ruska. Ruští mírotvorci totiž v momentě ázerbájdžánského útoku nic nepodnikli, Rusko v poslední době nedovolovalo Arménii zbrojit a po obsazení Karabachu ani nevyjádřilo žádný soucit: „Tradiční dobré vztahy s Ruskem skončily. Je to zlom, zlost vůči Rusku je veliká.“
Zároveň poznamenává, že Arménie se v diplomacii chovala naivně a vršila jednu chybu za druhou. Jednání s Ázerbájdžánem v letech 2022 až 23 probíhala pod taktovkou Západu, přičemž Arménie si nezajistila žádné reálné garance a nakonec zůstala osamocena.
Nová válka
Ázerbájdžán podle Machonina využil příležitost danou vyčerpáním Ruska válkou proti Ukrajině, zároveň ale není vůbec jisté, zda zůstane jen u Karabachu, jehož význam je spíše symbolický než třeba ekonomický.
V Náhorním Karabachu žádní Arméni nezůstanou. Dosáhnout mírných vztahů je nereálné, tvrdí expert
Číst článek
„Prezident Ilham Alijev místy dokonce označuje Arménii za Západní Ázerbájdžán, takže do určité míry je ohrožena i samotná Arménie,“ uvádí s tím, že Ázerbájdžán může usilovat o propojení se svou exklávou Nachičevan, kterou odděluje pruh arménského území.
Právě snaha o otevření takzvaného Zangezurského koridoru do Nachičevanu a dále do Turecka by prý vedla k nové válce. „K tomu může velmi snadno dojít. Pokud ne, vztahy obou zemí budou velice chladné nebo spíš žádné a vlastně jediná perspektiva je začít postupně od nuly s nějakou novou vizí,“ soudí Machonin.
Dodává, že ze strategických důvodů bude Ázerbájdžán usilovat o pozemní propojení s Tureckem, už nyní se buduje dálnice z hlavního města Baku přes jižní Arménii do Turecka.
„Otázka je, zda se toho bude snažit dosáhnout diplomatickými prostředky, anebo využije toho, že je Rusko plně zaměstnané válkou na Ukrajině. Možnost, že napadne Arménii, není vůbec vyloučena,“ uzavírá.
Poslechněte si celý rozhovor, audio najdete nahoře ve článku.
