Experimentální tkalcovna v Náměšti nad Oslavou měla otestovat nový způsob stavby továren. Zátěž vydržela
Krásu architektury a technologií nemusíme hledat jen v dávné historii. Potvrdila to i jedna z prohlídek v rámci letošních Dnů architektury. Zájemci se mohli podívat do útrob bývalé továrny na výrobu koberců v Náměšti nad Oslavou, která začala sloužit svému účelu koncem sedmdesátých let minulého století.
V Náměšti nad Oslavou, přímo pod kopcem, na kterém stojí starý zámek, je tovární areál. Tkaly se v něm krásné koberce, které byly ve své době určené hlavně pro vývoz. V sedmdesátých letech minulého století vyrostla vedle staré tkalcovny vyšší, patrová tovární budova. Šlo o experimentální projekt.
"Tahle stavba byla postavená pro ověření nové koncepce výrobního prostoru pro průmyslové stavby, především pro lehký průmysl," říká Jan Zikmund z Výzkumného centra průmyslového dědictví při fakultě architektury na ČVUT Praha.
Experiment spočíval v použití speciálního stavebnicového systému při vytvoření stropní konstrukce s technickým mezipatrem. "Jsou to takoví masivní oceloví ježci. Konstrukce vyztužuje celou budovu, která má velmi tenké stěny a v halových prostorách nemá žádné sloupy," vysvětluje Jan Zikmund.
Taková výrobní hala bez sloupů pak byla velmi variabilní. Zajímavé je, že ačkoli v Náměšti nesla experimentální konstrukce strop o rozměrech 24 x 24 metrů, byla schopná nést i dvakrát větší plochu.
Ojedinělá je ale i stará tkalcovna ze čtyřicátých let minulého století, která stojí u řeky za novější továrnou. Na první pohled zaujme zubatou střechou, typickou pro továrny té doby. "Tak každý, když byl malý, kreslil továrnu," říká s úsměvem Jan Zikmund. "Většinou to byly tenké železobetonové skořepiny. Tady je ta konstrukce dřevěná. Je to něco neuvěřitelného," dodává.
Při pohledu zevnitř je vidět, že střecha není z trámů, ale z prken. "V té době nebylo dřevo, tak pan architekt Lederer navrhl tady tu konstrukci," říká současný spolumajitel továrny Jan Hejátko. Zajímavé je, že ani tato dřevěná střecha nepotřebovala žádné podpěrné sloupy.
Související
-
Mlýn na Rokštějně původně zpracovával papírovinu. Sloužil i jako elektrárna
Přímo pod zříceninou hradu Rokštejna na Jihlavsku stojí starý mlýn. Je už jen hodně málo pamětníků doby, kdy ještě mlel.
-
Vodní mlýn v Petrovicích na Novoměstsku se datuje do roku objevení Ameriky
Mlýn v Petrovicích má pět pater, ale další patra vedou ještě pod úroveň terénu. Při vyklízení a postupném obnovování budovy majitelé objevili řadu unikátů.
-
Luxusní ubytování se dá na Vysočině najít i ve staré trafostanici
Alternativní bydlení je v kursu a v České republice se v posledních letech rozvíjí také fenomén tzv. tiny housů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.