Konec básníků v Čechách? Patos je past, přesto vzpomínáme na nezapomenutelné Café Fra
Jedinečná pražská kavárna Café Fra byla dlouholetým centrem české poezie, místem intimních autorských čtení a formujícím prostorem pro generace českých (nejen aspirujících) literátů. Dramaturgem Café Fra byl básník Petr Borkovec, jeho pravou rukou básník Ondřej Lipár, který teď pro rubriku Za oponou zavzpomínal na roky s Fra, které po tomto létě definitivně skončilo.
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
Je jaro 2007. Básník Petr Borkovec uvádí básníka Jonáše Hájka, kterému v nakladatelství Fra vychází sbírka Suť. V publiku sedí spousta mladých tváří. Hodně z nich tvoří začínající autorky a autoři spojení s literárními servery Totem nebo Písmák, kde publikují.
Během autorského čtení ztichlá kavárna soustředěně poslouchá nejdřív básně a pak rozhovor obou básníků o jazyce, o psaní, o čtení a překládání. To je tehdy v Česku pořád ještě něco poměrně nového.
Fenomén Fra
Fra je nakladatelství, které založili překladatel Erik Lukavský a grafický designér Michal Rydval, dnes firmu vede překladatel Tomáš Popek.
Café Fra pro toto nakladatelství sloužilo jako knihkupectví i neformální kancelář. Po letošním létě už bohužel znovu neotevřelo. Nemalý podíl na tom má ekonomický dozvuk covidu, byť nakladatelství funguje dál.
Ale vraťme se do minulosti.
Zase plno
O rok později na stejném místě hostuje literární časopis Haluze, který tvoří převážně lidé ze severních Čech. Není to jen čtení, také se promítá a tančí.
Část hostů se do malé kavárny pod úrovní chodníku nevejde, takže postává venku, výlohami nakukuje dovnitř anebo jen kouří, popíjí z lahví pivo a čeká, až
