Výstava Pavel Kopp: Naše normalizace - Galerie Nahoře

Výstava „Naše normalizace“, jejímž autorem Pavel Kopp je, navazuje na výstavu, kterou Galerie Nahoře uspořádala k padesátému pátému výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968 a zobrazuje, jak žila naše společnost v letech 1969 – 1989. Po srpnové invazi, při které zemřelo 137 lidí, se situace už v září toho roku začala pomalu normalizovat pod taktovkou skupiny
komunistů, kteří požádali Sovětský svaz o bratrskou pomoc před reformními silami, které chtěli údajně změnit směřování Československa směrem na západ. Podle normalizátorů vedlo pražské jaro k destabilizaci společnosti a hospodářskému rozvratu. A tomu bylo třeba všemi dostupnými prostředky zabránit a společnost co nejdříve konsolidovat. Po čistkách se od roku 1973 režim snažil vytvářet zdání normality, i když jakýmikoliv prostředky potlačoval i jen náznak vzdoru proti poměrům, které soudruzi v zemi nastolili. Náš národ stál před rozhodnutím, jestli si pod tlakem doby vybere pravdu nebo lež. Většina se rozhodla podvolit diktátu a stala se mlčící většinou šedé zóny. Ti, co s okupací nesouhlasili, byli vyhozeni z práce a perzekuováni, a mlčící většina se s novou situací rychle sžila.
Nové poměry začala využívat ve svůj prospěch jak dostat děti na dobrou školu, získat lepší zaměstnání, sehnat podpultové zboží, či získat byt atd. Z většiny lidí se stali pragmatičtí cynici, kteří si chtěli užívat spokojeného života v mezích normalizační diktatury. Pravda roku 1968 upadala pomalu v zapomnění a lež normalizace se stávala pravdou. Tak většina československých občanů žila až do roku 1989.

Bohuslava Maříková