Ačkoli byl protiatomový kryt Bezovka na pražském Žižkově postaven v padesátých letech minulého století, stále je v režimu použití.
Autor: Anna Boháčová, MAFRA
Po systému metra a Strahovském tunelu je největším bunkrem v Praze co se do kapacity lidí týče.
Autor: Anna Boháčová, MAFRA
Do komplexu v podzemí Parukářky se vleze až dva a půl tisíce lidí.
Autor: Anna Boháčová, MAFRA
„Nepředstavujte si, že se tady dá spát. Je to 2,5 tisíce lidí na 2,5 tisíce metrů čtverečních, takže na jednoho člověka vychází jeden metr čtvereční,“ říká vedoucí oddělení krizového řízení Prahy 3 Milan Jančálek.
Autor: Anna Boháčová, MAFRA
Nebylo tomu tak ale vždy. Kryt se začal stavět v roce 1950 a za pět let byl dokončen. Tehdy měl ukrýt až pět tisíc lidí a to na 72 hodin.
Autor: Anna Boháčová, MAFRA
Protiatomový bunkr vznikl hloubením do skály. Stěny železobetonové konstrukce mají do šířky až tři metry.
Autor: Anna Boháčová, MAFRA
Chodby jsou dělané do zatáčky, aby se případný výbuch rozptýlil. Návštěvníci do komplexu vchází z Prokopovy ulice.
Autor: Anna Boháčová, MAFRA
Jančálek při prohlídce ukazuje na zelené podlahy a s úsměvně dodává: „Dřívější vedoucí odboru byl voják a podle toho to tady vypadá.“
Autor: Anna Boháčová, MAFRA
Po chvíli chůze po přístupové chodbě začíná samotný kryt. Jedny pětitunové dveře střídají druhé.
Autor: Anna Boháčová, MAFRA
Do bunkru vede pětice přístupových chodeb a dvě odvětrávací patnáctimetrové věže, které se také dají využít jako nouzový východ.
Autor: Anna Boháčová, MAFRA
Jejich dvojité schodiště umožňuje snažší přístup pro spěchající dav.
Autor: Anna Boháčová, MAFRA
V jedné z části krytu se nachází muzeum studené války. V jiných částech jsou sklady pro hasiče a civilní ochranu.
Autor: Anna Boháčová, MAFRA
Jiné prostory si pronajímají soukromníci. Dříve se Bezovka pyšnila i horolezeckou stěnou nebo barem.
Autor: Anna Boháčová, MAFRA
Kromě nástěnných maleb, které vznikly, když se v bunkru natáčely filmy nebo reklamy, vizuálně zaujme i zázemí techniků.
Autor: Anna Boháčová, MAFRA
Ačkoli v bunkru není signál, v této části dokonce hrálo rádio.
Autor: Anna Boháčová, MAFRA
Poletovali tam také papoušci, v akvárku plavaly rybičky.
Autor: Anna Boháčová, MAFRA
Teplota se v bunkru drží kolem dvanácti stupňů Celsia. V komplexu je celkem 24 záchodů.
Autor: Anna Boháčová, MAFRA
V krytu jsou k nalezení také dva generátory na produkci elektrické energie, dva bazény jako zásobárna vody (jeden na 150 tisíc litrů) a vzduchotechnika pro filtraci vzduchu.
Autor: Anna Boháčová, MAFRA
Na této fotografii lze vidět průřez filtrem.
Autor: Anna Boháčová, MAFRA
Nádoby s vápnem slouží k absorpci vlhkosti.
Autor: Anna Boháčová, MAFRA
Prohlídky se účastnil i správce Miroslav Nedvěd, který kryt udržuje přes padesát let.
Autor: Anna Boháčová, MAFRA
Termíny prohlídek pro veřejnost Bezovka zveřejňuje na svém webu.
Autor: Anna Boháčová, MAFRA
Do bunkrů se na Praze 3 vejde celkem asi 14 tisíc lidí. Zastávky metra městské části pojmou asi 35 tisíc osob.
Autor: Anna Boháčová, MAFRA
Praha 3 tedy nabízí ukrytí asi pro 50 tisíc lidí.
Autor: Anna Boháčová, MAFRA
V hlavním městě je asi 750 stálých úkrytů. Kapacita těchto bunkrů je asi 147 000 lidí.
Autor: Anna Boháčová, MAFRA
Kapacita Strahovského tunelu je 15 000 osob. Ochranný systém metra je schopný pojmout 332 080 lidí.
Autor: Anna Boháčová, MAFRA
Hlavní město Praha má pak k dispozici seznam krytů na svém území.
Autor: Anna Boháčová, MAFRA
Kompletní seznam stálých úkrytů v České republice je dostupný na stránkách hasičů.
Autor: Anna Boháčová, MAFRA
V případě úniku radioaktivních látek a ionizujícího záření je podle hasičů nejlepší uchýlit se do místnosti ve středové, suterénní nebo sklepní části domu s minimálním počtem oken, dveří a jiných větracích otvorů.
Autor: Anna Boháčová, MAFRA