Petr Dvořák byl v dubnu 2017 hladce zvolen generálním ředitelem České televize na dalších šest let. V říjnu stejného roku tedy mohl plynule navázat na své první funkční období. Absolutní podpora, které se od tehdejších členů Rady České televize dočkal, posloužila kritikům jako záminka k nové vlně útoků na média veřejné služby. Části politické scény se nelíbilo, že radní jdou řediteli „na ruku“. Zejména od ANO, SPD a komunistů zaznívalo, že by v Radě měli sedět také reprezentanti ostřejších pohledů na práci České televize.
Aniž to v té době Dvořák mohl tušit, čekalo ho výrazně složitější funkční období, než byla první „šestiletka“. Ze začátku to vypadalo, že největší výzvou bude druhá televizní digitalizace, tedy přechod z DVB-T na DVB-T2. Jenže rok 2017 byl opět volebním rokem – a jednoznačným vítězem sněmovních voleb se stalo hnutí ANO s Andrejem Babišem v čele. Předsedou vlády se tedy stal člověk, jehož kauzy byly častým námětem zpravodajství a publicistiky České televize už v době, kdy v předchozí vládě zasedal jako ministr financí.
Na vyhrocenou atmosféru bylo zaděláno a situaci neprospělo ani hluboké rozdělení společnosti kvůli uprchlické krizi nebo debatám o těžbě lithia. Další emoce přinesla jen krátce po sněmovních volbách druhá přímá volba prezidenta, kde se ve finále utkali Miloš Zeman s Jiřím Drahošem. Česká televize ale díky tomuto finále odvysílala uznávanou a zároveň nejsledovanější prezidentskou debatu.
V posledních dvou letech dále ovlivňuje celosvětové i tuzemské dění ruská invaze na Ukrajinu, s čímž souvisí nejen příchod uprchlíků na české území, ale také zvýšení cen za energie nebo růst inflace. Česká televize má od začátku invaze na Ukrajině nejméně jeden tým zpravodajů, pro uprchlíky také tlumočila zpravodajství do ukrajinštiny.
Silnější pozice ANO ve sněmovně po volbách na podzim 2017 znamenala také silnější vliv na přípravu zákonů nebo na personální obsazení regulačních a kontrolních orgánů. Jednou z nejdůležitějších otázek při veřejném slyšení kandidátů do Rady České televize se stalo, jaký má kandidát nebo kandidátka názor na práci Petra Dvořáka. Andrej Babiš také veřejně mluvil o tom, že by důchodci nemuseli platit televizní poplatky, KSČM chtěla rovnou zavést majetková přiznání novinářů.
Česká televize se rovněž stala oblíbeným terčem Jaromíra Soukupa, jenž jejímu hospodaření věnoval hned několik vydání svých pořadů. Vedení televize opakovaně vysvětlovalo výtky k sestavování rozpočtu. „Hospodaření České televize není ztrátové, protože hospodaří pouze s vlastními prostředky a nemusí si nikde peníze půjčovat. V zákoně o České televizi nikde nenajdete požadavek, že by Česká televize měla vytvářet zisk nebo kumulovat vybrané prostředky na bankovních účtech. Naopak, má vyrábět a vysílat,“ říkal například finanční ředitel David Břinčil v rozhovoru pro DigiZone.
Ve sněmovně se mezitím zpožďovalo schvalování výročních zpráv o hospodaření ČT a parlamentní debatu provázely drsné výroky a analýzy neznámého původu, které kolovaly mezi poslanci.
V březnu 2020 se Česká republika potýkala s první vlnou covidu, na což vláda Andreje Babiše reagovala zavedením bezprecedentních opatření. Vyhlášení lockdownu znamenalo dramatické omezení života na celém území. Nebylo možné volně cestovat, děti nechodily do školy a řada zaměstnavatelů kvůli protiepidemickým opatřením přešla na práci na dálku.
Na televizní stanice měla tato situace několik podstatných dopadů. Za prvé, omezení volnočasových aktivit znamenalo, že lidé většinu dne strávili u televize. Za druhé, protiepidemická opatření přechodně zastavila veškerou výrobu nových pořadů a nekonala se ani žádná sportovní utkání nebo kulturní akce. A za třetí, kvůli povinnému nošení respirátorů a dodržování dvoumetrových odstupů se muselo změnit i natáčení zpravodajství.
Koronavirová pandemie byla největší hrozbou pro seniory. Aby je Česká televize uklidnila a zprostředkovala jim pomoc, například donášky jídla od dobrovolníků, zprovoznila v rekordně krátké době novou stanici ČT3. Školákům zase nabídla výuku na dálku ve vzdělávacím pásmu UčíTelka nebo nový portál ČT edu. Vysloužila si tím nejen zvýšený podíl na trhu, ale i uznání z nečekaného směru – od Andreje Babiše.
„Děkuju taky našim všem veřejnoprávním médiím, která byla připravená a zareagovala na situaci spuštěním nových pořadů, výukou dětí, ale i informačním kanálem pro seniory,“ prohlásil tehdejší předseda vlády v mimořádném televizním projevu dva týdny po vypuknutí koronavirové pandemie.
Souběžně ovšem sněmovna hlasovala o šesti nových členech Rady ČT, a v této souvislosti vypukl skandál s instruktážním mailem poslance Stanislava Berkovce (ANO), v němž hodnotil kandidáty do Rady právě podle jejich postojů vůči Petru Dvořákovi nebo hnutí ANO. Berkovec se později na schůzi sněmovny omluvil za to, že si své názory nenechal pro sebe a nabídl k dispozici funkci předsedy mediálního výboru, nicméně nakonec si ji udržel až do voleb.
Výsledkem hlasování sněmovny byla šestice nových radních: Roman Bradáč, Pavel Kysilka, Jiří Šlégr, Lubomír „Xaver“ Veselý, Pavel Matocha a Hana Lipovská. Dva z této šestice už v kontrolním orgánu nejsou. Pavel Kysilka rezignoval, Hanu Lipovskou sněmovna odvolala před sněmovními volbami v roce 2021 kvůli jejímu politickému angažmá ve Volném bloku.
Právě konflikty s Hanou Lipovskou dost vyostřovaly, ba přímo komplikovaly zasedání Rady ČT, jichž se navíc kvůli protiepidemickým opatřením nemohli účastnit novináři ani veřejnost. Místo veřejnosti ovšem například na jedno zasedání dorazil s Hanou Lipovskou dvoučlenný policejní doprovod. Na návrh stejné radní byla také odvolána Dozorčí komise Rady ČT, v říjnu 2022 toto odvolání zrušil Nejvyšší správní soud a neprávem odvolaní členové dozorčí komise se začali domáhat ušlých odměn.
Na obrazovku České televize v letech 2017–2023 vstoupilo mnoho úspěšných formátů: Most!, Marie Terezie, Metanol, Dabing Street, Zkáza Dejvického divadla, Místo zločinu Ostrava, Peče celá země, Ďáblova past, Ztracená brána, Vodník, Živé terče, adaptace detektivek Hany Proškové nebo cyklus Jak si nepodělat život, dále Devadesátky, Stíny v mlze, Špunti na cestě, další řady Případů 1. oddělení nebo čtyřdílná krimi Pozadí událostí. Originálním pokusem byl seriál Láska v čase korony, který vznikl za protiepidemických opatření.
Česká televize se jako celek opakovaně stala nejsledovanější televizní skupinou na trhu: vykázala podíly na trhu 30,13 % (2018), 29,99 % (2019), 30,86 % (2020), 32,34 % (2021) a 31,74 % (2022). Celkově se ČT pod vedením Petra Dvořáka stala sedmkrát lídrem trhu v celodenní sledovanosti ve všeobecné cílové skupině diváků starších 15 let.
Také ale kvůli inflačním vlivům a dalším okolnostem musela sáhnout k úsporám v hodnotě téměř miliardy korun. Seškrtala některé projekty, odprodala televizi Nova část práv na fotbalové mistrovství v Kataru, zastavila program ČT3 a začala propouštět.
Veřejně se probíral možný bossing v redakcích pořadů Reportéři ČT a 168 hodin. Vnitřní vyšetřování očistilo Marka Wollnera i Noru Fridrichovou, nicméně nastupující generální ředitel Jan Souček se chce k této záležitosti ještě vrátit. Podle něj by si minimálně bývalí i současní členové redakcí zasloužili omluvu, pokud Česká televize nedokázala zajistit adekvátní pracovní prostředí. Marek Wollner mezitím z televize po dohodě odešel, dnes pracuje v deníku Forum24.
Pětikoalice prosadila změnu zákona o České televizi, která zvýší počet členů Rady ČT z 15 na 18 a upraví způsob jejich volby. Od letošního října budou radní vybírat také senátoři, ne jenom poslanci. V samém závěru éry Petra Dvořáka představilo ministerstvo kultury velkou mediální novelu, která by poprvé od roku 2008 měla zvýšit televizní poplatky.
Také druhé funkční období Petra Dvořáka provázely technologické změny a zvyšování konkurence na mediálním trhu. V říjnu 2019 zavedl Netflix české uživatelské rozhraní, přišla Apple TV+, později také HBO Max, Disney+ a SkyShowtime. Skupina PPF koupila televizi Nova a restartovala službu Voyo, Prima zavedla službu Prima+ a Česká televize předělala své iVysílání, pro které zároveň začala produkovat originální pořady. Co se nevešlo do lineárního vysílání ČT24 a ČT sport, to umisťovala do jejich bonusových internetových streamů.
Internetová média v Česku začala ve větší míře zavádět placený obsah. Na podzim 2020 byl završen přechod na DVB-T2, provázený kampaní soukromých televizních stanic na podporu placených platforem. Od dokončení přechodu se diskutuje o (ne)kvalitách jednofrekvenční sítě a jejím možném doplnění o jiné kmitočty, aby se zmenšily problémy s příjmem za inverzního počasí.
Na český trh vstoupila Vodafone TV, z Digi TV se stala Telly, Skylink koupil FreeSat a obě firmy potom koupil Canal+. Jaromír Soukup získal zpátky televizi Barrandov od čínských investorů. Zadlužená teleshoppingová stanice Šlágr se poroučela ze sítě Czech Digital Group, našla útočiště v síti firmy Digital Broadcasting a nakonec skončila úplně.
Od května 2020 se v éteru zároveň objevila konkurence pro ČT24, soukromá stanice CNN Prima News. Ze začátku byla spíš legrační, postupem času však našla své publikum a dokáže nabízet rozsáhlé kontinuální vysílání podobně jako veřejnoprávní novináři. Česká televize mezitím začala mluvit o nové budově pro zpravodajství. Zda skutečně vznikne a v jaké podobě, to bude už úkol pro ředitele Jana Součka, jehož Rada České televize zvolila v červnu.
Chci odebírat newsletter
