Reinhard Werner

27. 9. 2023

Rada ministrů vnitra a spravedlnosti bude mít ve čtvrtek pravděpodobně poslední šanci dát zelenou krizovému nařízení o azylovém balíčku EU. Německo je však nadále proti.

Před zasedáním Rady pro spravedlnost a vnitřní věci (Ji-Rat), které se uskuteční ve čtvrtek 28. září v Bruselu, sílí tlak partnerů Evropské unie na německou vládu. Rada pro spravedlnost a vnitřní věci je ústředním rozhodovacím orgánem EU v otázkách evropských vnitřních věcí a politiky v oblasti spravedlnosti. Zasedání je považováno za poslední šanci, jak před volbami do EU, které se uskuteční příští rok, uvést azylovou reformu do chodu. Největším jablkem sváru je tzv. krizové nařízení, proti němuž se staví zejména Německo.

Parlament EU přerušil jednání v předchozím týdnu

Záběry z Lampedusy v posledních týdnech vyvolaly zvýšenou aktivitu mezi politickými činiteli. Pokud azylový balíček selže, panují obavy z drtivého triumfu krajní pravice ve volbách do Evropské unie. Aby podtrhl naléhavost dohody, pozastavil Parlament EU minulý týden jednání o dvou klíčových dokumentech týkajících se azylové reformy.

Je však nepravděpodobné, že by španělské předsednictví Rady dokázalo proti Německu zorganizovat kvalifikovanou většinu.

V červnu německá vláda podpořila některé prvky zamýšlené azylové reformy. Krizové nařízení však ztroskotalo především na jejím odporu. To znemožnilo státům Evropské unie vstoupit do jednání s Parlamentem EU se společným postojem.

Vládní koalice chce zabránit snižování úrovně ubytování

Argumentace spolkové vlády se ubírá dvěma různými směry. Na jedné straně přísahá na dodržování minimálních humanitárních standardů. Pokud by vstoupilo v platnost krizové nařízení, obává se Berlín, že to již nebude moci zaručit.

Země, které by byly vystaveny obzvláště silnému přílivu žadatelů o azyl, by mohly drasticky snížit své standardy ochrany. Řecko je dlouhodobě podezříváno z toho, že podmínky pro uprchlíky v táborech jsou co nejtvrdší. To má mít odstrašující účinek.

V Itálii nynější premiérka Giorgia Meloniová nařídila armádě, aby zřídila záchytná centra v „odlehlých a snadno kontrolovatelných“ oblastech. Podle návrhu krizového nařízení mají postižené státy zadržovat lidi delší dobu za podmínek podobných vazbě.

Kromě toho by se mohla rozšířit skupina osob, které mají nárok na azylové řízení na vnějších hranicích. Německo chtělo vyjmout zejména ženy, rodiny a nezletilé – to se mu ale nepodařilo prosadit.

Baerbocková: „Krizové nařízení by do Německa přivedlo příliš mnoho neregistrovaných uprchlíků.“

Spolková ministryně zahraničí Annalena Baerbocková naopak tvrdí, že krizové nařízení by mohlo do Německa přivést ještě více migrantů. Koneckonců by dalo příchozím státům možnost zrušit hraniční kontroly, a tím pádem předat příchozí uprchlíky dál.

Ministryně nedávno napsala na X: „Namísto řádných postupů, by zejména velká volnost, kterou současné krizové nařízení poskytuje v případě krize, de facto opět vytvořila pobídky k předávání velkého množství neregistrovaných uprchlíků do Německa.“

Podle Baerbockové není nové krizové nařízení potřeba. „Společný evropský azylový systém“ (CEAS), dojednaný v červnu, byl „dobrým migračním balíčkem“. Další krizové nařízení by jej mohlo opět „zchaotizovat“. V krizi jsou zapotřebí jasná pravidla a pak si „nemůže každá země na vnější hranici dělat, co chce“.

Podle návrhu krizového nařízení by však nedošlo k automatické změně standardních pravidel. Zmírnění by bylo možné pouze po schválení Radou členských států a pod přísným dohledem Komise Evropské unie. I v krizové situaci by tedy stále existovala řada možností kontroly, která by zabránila zneužití.

Schválení krizového nařízení by mohlo zhoršit klima ve vládní koalici

Pozorovatelé však nyní vidí v ohrožení celý azylový balíček. Na jedné straně hlavní příchozí státy na jihu Evropy souhlasily již v červnu jen proto, že očekávaly ústupky v oblasti krizové flexibility. Zároveň státy Visegrádské čtyřky požadují ještě přísnější pravidla a ještě větší možnosti omezování žadatelů o azyl.

Skutečnost, že země jako Polsko a Maďarsko stále nejdou v nařízeních o společném evropském azylovém systému dostatečně daleko, ztěžuje předsednictví rady organizaci kvalifikované většiny proti Německu. Spolková ministryně vnitra Nancy Faeserová stále odmítá národní horní hranici pro přijímání uprchlíků.

Že by Německo mohlo souhlasit s krizovým nařízením proti všem výhradám, je považováno za nepravděpodobné, zejména s ohledem na stranu Zelených. Tam již schválení CEAS vyvolalo konflikty uvnitř strany. Další zpřísnění postoje CDU/CSU by mohlo koalici vystavit zkoušce.

Unie nabízí vládě řešení podle vzoru z roku 1993

CDU/CSU mezitím vyzvala spolkovou vládu ke společnému postupu při řešení azylové krize. V úterý to v pořadu Morgenmagazin televize ARD řekl šéf poslanců CDU/CSU Thorsten Frei: „Vycházíme vstříc. Pomáháme všude tam, kde je možné najít řešení.“

Spolková vláda však musí „také ukázat, že o to skutečně stojí“. Frei vyzval k „celé řadě individuálních politických opatření“, která by mohla zajistit, že určitá hranice uprchlíků nebude překročena. Kromě toho by měla existovat účinná opatření k deportaci migrantů, kteří jsou povinni opustit zemi.

Předseda CDU Friedrich Merz o víkendu označil uprchlickou krizi za „výbušnou pro soudržnost naší společnosti“. Nabídl koalici společné řešení po vzoru azylového kompromisu z roku 1993. Tehdy se koalice pod vedením Helmuta Kohla a SPD dohodla na zpřísnění azylového zákona pod dojmem rasistických útoků na domovy žadatelů o azyl a volebních úspěchů republikánů.

Palmer požaduje repatriaci ze Středomoří a věcné dávky pro žadatele o azyl

Mezitím starosta Tübingenu Boris Palmer na Facebooku varoval před azylovou politikou, která by byla „trvale namířena proti dvěma třetinám vlastního obyvatelstva“. Vidí situaci jako v roce 2015, přetížené obce, vysoké náklady kvůli tzv. narušitelům systému a rostoucí ohrožení bezpečnosti.

Aby se krize dostala pod kontrolu, Palmer se přimlouvá za to, aby EU zorganizovala „záchranu na moři“ ve Středozemním moři. Uprchlíci by měli být zachráněni před utonutím, ale poté vráceni na africký kontinent. Tam by podle něj Evropa mohla zřídit otevřená ubytovací zařízení, „kde by lidé dostali najíst a mohli se kdykoli vrátit domů do své země původu“.

Německo samo by mělo zavést princip věcných dávek na péči o uprchlíky. To by „mělo okamžitý účinek na všechny, kteří chtějí dosáhnout pobytu v Německu bez jakékoli vyhlídky na uznání“.

(S využitím materiálů dpa a AFP)

Z původního článku německé redakce deníku The Epoch Times přeložila Gabriela Kalinová.

Související témata

Související články

Přečtěte si také

Distributoři elektřiny chtějí kvůli fotovoltaice navýšit poplatky všem odběratelům. Kritici to považují za nespravedlivé
Distributoři elektřiny chtějí kvůli fotovoltaice navýšit poplatky všem odběratelům. Kritici to považují za nespravedlivé

Distributoři by rádi viděli, aby se na rozvoji sítí uzpůsobené obnovitelným zdrojům podílel každý, bez ohledu na to, jaké nároky na síť vytváří. ERÚ a další odborníci však tento model považují za nespravedlivý pro ty, kdo fotovoltaiku nevlastní.

Desetina mladých má příznaky těžké deprese, lékaři vyzvali politiky k akci
Desetina mladých má příznaky těžké deprese, lékaři vyzvali politiky k akci

Jeden z deseti mladých dospělých v průzkumu přiznává příznaky těžké deprese, střední příznaky zhruba 16 procent.

Na výrobě komponentu pro F-35 by se mohly podílet české firmy, podepsaly dohodu
Na výrobě komponentu pro F-35 by se mohly podílet české firmy, podepsaly dohodu

Na výrobě součástky pro americké letouny páté generace F-35 by se v budoucnosti mohlo podílet konsorcium českých firem PBS Velká Bíteš, One3D a HiLASE.

Čeští podnikatelé spolu diskutovali na setkání reVize Česka 2024 i za účasti prezidenta Petra Pavla
Čeští podnikatelé spolu diskutovali na setkání reVize Česka 2024 i za účasti prezidenta Petra Pavla

„V krásně zrekonstruované Vindyšově továrně jsem dnes diskutoval s osobnostmi českého byznysu na konferenci reVize Česka,“ uvedl v pondělí prezident Petr Pavel na svém účtu X.

Špičkoví hudebníci zahájí Procházky uměním koncertem v Trojském zámku
Špičkoví hudebníci zahájí Procházky uměním koncertem v Trojském zámku

V nádherných prostorách velkého sálu Trojského zámku odstartují mistři barokní hudby další ročník koncertních vystoupení projektu Procházek uměním, které založila první dáma české violy, virtuoska Jitka Hosprová.