Byznys Českobratrské církve evangelické jede na plné obrátky. Evangelíci vybudovali vlastní investiční fondy, nakupují zemědělskou půdu a pronajímají své nemovitosti. Už nyní je tato církev soběstačná ze tří čtvrtin. „Jen naše realitní společnost dosud výhodně nakoupila zhruba 1200 hektarů orné půdy, tedy více než trojnásobek toho, co vlastní dohromady všechny farní sbory,“ popisuje právník Ústřední církevní kanceláře Adam Csukás.

Jaká jsou specifika práce právníka v církvi?

Největším specifikem je vlastně církev samotná: povaha mého zaměstnavatele je natolik jedinečná, že se to těžko s něčím srovnává. Ale je to zhruba něco mezi podnikovým právníkem a právníkem ve veřejné správě. Církev sice není ani jedno, ale povaha činnosti tomu přibližně odpovídá, byť občas řešíme zcela specifické situace, které se ani v podniku ani ve státní správě nevyskytují.

Jako například?

Moje práce obnáší různé věci: běžnou smluvní agendu, správu majetku, likvidaci spolků a nadačních fondů, občas vypořádáváme nějaké dědictví, dále zpracování osobních údajů či hospodářskou soutěž. Zároveň ale řešíme i církevní sňatky, což je téma, které asi podniky běžně neřeší, stejně jako situace, kdy je například rozptylová loučka v katastru nemovitostí zapsána jako orná půda. Pak jsou zde další církevní specifika jako vzdělávání kazatelů v právu, což je disciplína sama o sobě, nebo prodej či darování hřbitovů či výpůjčka popravčího meče.

Výpůjčka popravčího meče?

Ano, zabýval jsem se výpůjční smlouvu na meč, který tři čeští studenti bohosloví koupili na dražbě v Edinburghu v roce 1877. Jsou na něm vyryta jména popravených sedmadvaceti českých pánů. Dnes již bezpečně víme, že meč není pravý, že to je spíše nějaká později vyrobená upomínka. Ale ještě v polovině 20. století bylo několik významných představitelů církve, kteří v pravost meče věřili. Máme ho tu ve vitríně, je to vlastně taková naše evangelická relikvie.

Stojíte i v čele komise pro reformu správy církve. Čím se v této komisi zabýváte?

Úkolem komise je uceleně probrat otázky související s kompetencemi správy naší církve a odpovědět na ně. Máme tak činit v teologickém rozhovoru při zohlednění praktických potřeb správy církve. Synod naší církve totiž v roce 2019 přijal strategický plán, který stanoví, kam se chce církev dostat do roku 2030, což je významný horizont i z hlediska financování. Je tam asi sedmdesát dílčích úkolů, přičemž některé jsou správního charakteru, a těmi se komise zabývá.

Jakým způsobem ovlivnilo vaše fungování navrácení majetku podle zákona o majetkovém vyrovnání?

Tento zákon má několik cílů a naturální restituce nemovitého i movitého majetku představuje pouze jeden z nich. Naší církve se navrácení majetku dotklo spíše okrajově, ve srovnání s katolickou církví je to v oblasti nemovitostí o několik řádů méně. Nemáme zcela přesnou statistiku, kolik pozemků či staveb bylo vráceno, a to proto, že sbory mají vysokou míru samostatnosti ve svém hospodaření a o navrácení žádaly samostatně. Podle naší ústřední evidence nemovitostí však například orné půdy vlastní sbory naší církve souhrnně pouze 350 hektarů. Restituce se týkala spíše nezastavěných pozemků, staveb naprosto ojediněle.

Pokud má církev dobře plnit svůj úkol v tomto světě, musí mimo jiné zvyšovat efektivitu nakládání s nemovitostmi.

Jak se díky majetkovému vyrovnání změnilo financování činnosti církve?

Církev měla vždy příjmy z darů svých členů a zároveň z výnosu vlastního majetku, byť ho nebylo mnoho. Jedná se především o nájemné a pachtovné. Nicméně majetkové vyrovnání se státem prohloubilo nutnost systematicky se zabývat vícezdrojovým financováním. Týká se to zejména úhrady personálních nákladů, zejména na duchovenské zaměstnance, především faráře a jáhny naší církve. Již v roce 1993, dávno před přijetím zákona o majetkovém vyrovnání, jsme zřídili Personální fond, z něhož se hradí mzdy kazatelů. Tento fond se v souvislosti s ubývajícími příspěvky od státu doplňuje čím dál tím více z povinných odvodů farních sborů, přičemž v příslušných pravidlech se pamatuje na různé prvky solidarity mezi silnějšími a slabšími sbory.

Jakým způsobem se připravujete na změny financování církví a konec státních příspěvků v roce 2030?

Posilujeme nástroje, které nám umožňují zvyšovat míru samofinancování. Sbory vedeme k tomu, aby v budoucnosti financovaly náklady na své kazatele v daleko větší míře než dnes. Nikdy to však nebude stoprocentní, protože počítáme s tím, že část nákladů pokryjí výnosy finanční náhrady.

Související

A z čeho konkrétně jednotlivé sbory přispívají?

Když se podíváme, jak je celkově financována naše církev, tak více než třetinu příjmů v roce 2022 tvořily dary členů a jejich církevní příspěvky, kterým říkáme salár. Od roku 2018 dochází v této oblasti k prudkému růstu: v roce 2018 se jednalo o sumu cca 98 milionů, v roce 2022 šlo již o 139 milionů. V roce 2019 byla spuštěna kampaň, která členy církve vede k tomu, aby pět procent svého čistého příjmu odváděli církvi na saláru, což je něco, co je sice v řádech církve zakotveno již dlouhá desetiletí, ale ukázalo se, že je o tom třeba zvýšit povědomí mezi členy. Další příjmy pocházejí z hospodářské činnosti, a to spíše ze správy majetku nežli z podnikání v přísném smyslu slova. Většinou jde o pronájem bytů či ubytovacích zařízení, ale i o pacht orné půdy či lesních pozemků, ty zas však tolik nevynášejí.

Jak velkou část rozpočtu tvoří příjmy od státu?

Od státu v současnosti pochází čtvrtina celkových příjmů církve. Ze tří čtvrtin se již nyní církev financuje sama či za pomoci dotací, grantů a jiných soukromých zdrojů.

Narážíte na komplikace při pronájmech nemovitostí?

Mnohé sbory jsou často překvapeny tím, jak malou míru ochrany poskytuje občanské právo pronajímatelům. Snažíme se zvyšovat v této oblasti osvětu, pronájem bytu je „vyšší dívčí“.

Nesetkáváte se s negativní reakcí veřejnosti v případech, kdy je nutné vypovědět smlouvu pro neplacení nájemného či jiné porušení povinností?

Osobně si myslím, že naopak vypadá dobře, když se smlouvy dodržují a je vidět, že církev dbá o svůj majetek. Mohu mluvit pouze za povšechný sbor, totiž církev jako takovou, pro kterou tyto záležitosti obstarává Ústřední církevní kancelář. U bytů, kterých máme 36, máme určité zásady, za kterých je pronajímáme.

Adam Csukás

Jako právník Ústřední církevní kanceláře Českobratrské církve evangelické poskytuje komplexní právní poradenství synodní radě církve. Působí rovněž jako předseda Komise synodní rady pro reformu správy církve. Kromě právní praxe se věnuje i odborné vědecké činnosti a je autorem několika publikací a studií z oboru církevních právních dějin.

Právník Ústřední církevní kanceláře Adam Csukás
Foto: Lukáš Bíba

O jaké zásady jde?

První zásadou je, že pronajímáme byt maximálně na dva roky, s možností opakovaného automatického prodloužení o další rok, takže máme možnost přinejmenším každé dva roky revidovat výši nájemného. Zároveň byty pronajímáme zásadně za tržních podmínek. To znamená, že například byty v Praze 6 – Bubenči, které mají výměru přes 100 metrů čtverečních, se pronajímají za tržní ceny blížící se 40 000 korun měsíčně bez služeb. V tomto se snažíme jít našim sborům příkladem. Vedeme je k tomu, aby také pronajímaly nemovitosti za tržní ceny, protože církev nebude mít jiný příjem než ten, který získá z výnosu svého majetku a z darů od svých členů. Pokud má církev dobře plnit svůj úkol v tomto světě, musíme mimo jiné zvyšovat efektivitu nakládání s nemovitostmi.

Chystáte nějaké investiční projekty či výstavbu?

Zaměřujeme se na zvelebování a zhodnocování majetku, který již vlastníme, kupříkladu na výstavbu bytů se proto nesoustředíme. Právě dobíhá velká rekonstrukce ubytovacích prostor v Husově domě, které jsou pronajaty. Také se snažíme investovat do našich rekreačních středisek, aby nám nesly co největší příjem. Své vlastní stavební projekty realizuje Diakonie Českobratrské církve evangelické. Již zmíněný Personální fond má však vedle provozní části, v níž jsou využívány prostředky z odvodů sborů k vyplácení mezd kazatelů, i investiční část, do které plyne větší část finanční náhrady od státu, kterou budeme dostávat ve splátkách ještě dvě desetiletí. V roce 2022 činila hodnota investiční části Personálního fondu 882 milionů korun.

Z čeho se investiční část Personálního fondu skládá?

Skládá se ze tří společností: dvou investičních fondů s proměnným základním kapitálem a ze společnosti ČCE Reality, která se zabývá obchodováním s nemovitostmi, především s ornou půdou. Tato společnost dosud výhodně nakoupila za prostředky z finanční náhrady již zhruba 1200 hektarů orné půdy, tedy více než trojnásobek toho, co vlastní dohromady všechny farní sbory. Investiční strategie těchto společností vypracovávají naši odborníci. Výnosy by pak měly přispívat k úhradě mezd kazatelů.

Hospodaření má služebnou funkci a má vytvářet podmínky pro to, co je podstatné, a sice aby církev mohla plnit své poslání.

Probíhají i investice do jiného typu majetku, například do cenných papírů?

Ano, na ty především se zaměřují naše investiční fondy. Toto portfolio nyní posilujeme o alternativní investice, přičemž velká část finanční náhrady směřuje právě do cenných papírů.

Máte na správu těchto investičních společností nějakého externího experta, nebo využíváte zkušeností členů církve?

Konstrukce správy investiční části Personálního fondu je taková, že v případě ČCE Reality jak představenstvo, tak dozorčí radu tvoří zkušení členové církve s požadovanou kvalifikací. V případě investičních fondů je členem představenstva vysoutěžená společnost, která se zaměřuje na správu investic. Dosud jsme spolupracovali se společnostmi WOOD & Company, Conseq a EnCor. Dozorčí radu obou fondů tvoří investiční výbor volený synodem a synodní radou (nejvyšší orgán evangelické církve – pozn. red.) z řad odborníků – členů církve. Členové tohoto výboru tvoří pojítko se synodní radou a odpovídají za to, že fondy investují v souladu s etickým kodexem církve a že je naplňována strategie, kterou církev nastavila.

Setkáváte se s reakcemi veřejnosti na činnost těchto investičních společností?

Myslím si, že etický kodex je dostatečnou zárukou toho, že investice budou v souladu s učením církve, na čemž si dáváme záležet. Snažíme se postupovat naprosto transparentně a drtivá většina zmíněných údajů a informací je volně k dispozici na internetových stránkách církve. Troufám si tvrdit, že v rámci české ekumeny jdeme v oblasti transparentnosti v čele a věříme, že to může zamezit nějakým problematickým transakcím, vůči kterým by se veřejnost mohla ohrazovat.

Kdo je akcionářem vašich investičních společností?

Jediným akcionářem je vždy církev. Když se připravovala koncepce investic, kladl se důraz na to, aby církev měla plnou kontrolu nad svým majetkem.

V roce 2030 přestane stát vyplácet církvím příspěvky na činnost. V jaké hospodářské situaci byste se chtěli v té době ideálně nacházet?

Chtěli bychom veškeré své výdaje pokrývat z našich příjmů. Dlouhodobě se na to připravujeme. Z hlediska celé církve počítáme se dvěma základními příjmy – s dary a příspěvky od členů církve a s výnosy z hospodaření s majetkem, včetně výnosů investičních fondů a nemovitostí.

Kde se inspirujete, když řešíte svou finanční strategii?

Inspirujeme se od sesterských církví, včetně zahraničních, které působí v podobných podmínkách a řeší obdobné problémy jako my, totiž samofinancování. Také se inspirujeme od zahraničních univerzit či nadací. Nejde jen o oblast správy majetku, ale také o to, jak pečovat o zaměstnance. V tomto ohledu se hodně inspirujeme v nevládním neziskovém sektoru, odkud vděčně přijímáme dobrou praxi. Zaměstnání duchovního je totiž velmi náročné. Mají vysokou kvalifikaci, srovnatelnou například s právníky či lékaři, a měli by být za tuto práci adekvátně ohodnoceni. Snažíme se dosáhnout 1,2násobku mediánu mezd v Česku a nyní jsme na 1,08násobku, takže se to zlepšuje. Ale mzdy jsou jedna věc, druhá věc je celková koncepce péče o zaměstnance. Snažíme se vybudovat personalistiku v církvi úplně novým způsobem. Ekonomickým úkolům sice věnujeme mnoho času, ale vždy myslíme na to, že majetek není to nejpodstatnější. Podstatnější jsou lidé a hospodaření má vždy služebnou funkci. Má vytvářet podmínky pro to, co je podstatné, a sice aby církev mohla plnit své poslání.

Související