„Já jsem ho milovala a moje láska se projevovala tím, že jsem ho ráno vzbudila ránou do hlavy nějakým předmětem. Aby už nespal. Co má co spát, když já jsem vzhůru. To jsem byla hodně malá. A on si stěžoval, že ho nemám ráda. Ale máma říkala, že pokaždé, když jdeme do samoobsluhy, chci mu koupit pribináček. On už byl velkej, ale já mu je kupovala z lásky, i když ho vůbec nezajímaly,“ popsala Alena Štréblová, jaký měli se starším bratrem vztah v dětství.
„A když byl v pubertě a přivedl si domů první slečnu, načapala jsem ho a pak jsem ho napráskala. Co si má co domů vodit cizí holky, když jsem tam já. Já si to pamatuju, jak jsem tam přišla, on nohou zavíral dveře a rukama poklopec,“ práskla herečka a její bratr se jí to pokusil vrátit.
„Já na tebe taky něco prásknu. Alena měla dvě premiéry za sebou, hlavní ženskou roli ve Stavovském divadle a druhou v divadle Sklep. A stalo se jí ze samé radosti, že má ten stres za sebou, že se po té druhé premiéře picla. A u jednoho stolečku po premiéře seděl pan prezident Havel s režisérem Smyczkem a Lucií Bílou. Smyczek si ji zavolal, představil ji těm dvěma a chválil ji a Lucie Bílá jí řekla, že to hrála moc hezky. A moje sestra jí vrávoravě řekla: Ty taky docela dobře zpíváš,“ pobavil herec, který má titul inženýra ekonomie.
Třídní učitelka za mě tak bojovala, že ji vyhodili ze školy, vzpomíná Jiří Štrébl |
Na Vysokou školu ekonomickou se přitom dostal oklikou. „Já jsem nesměl na střední školu a stal jsem se ve čtrnácti letech nepřítelem socialistického zřízení. Nic jsem neprovedl. Bylo branné cvičení ve škole a já jsem to bojkotoval, dělal jsem si z toho legraci, takovou pubertální. Nesměl jsem na střední školu. Tak jsem se vyučil prodavačem a u toho jsem si udělal večerní střední školu. A protože jsem dělnický kádr, měl jsem pak přednost na vysokou. Oni to měli trošku popletený,“ vypráví Jiří Štrébl, který je nyní úspěšným divadelním i televizním hercem.
Kuriózní úspěch ale zaznamenal i coby prodavač. „Byl jsem nejlepším prodavačem v Československu. Vyučil jsem se v oboru Drobné zboží, to je papír, hračky, dárky, sport. Byla taková roční soutěž, různí lidé nás zkoušeli, jak prodáváme, jak se ve zboží vyznáme. A já jsem dostal titul Nejlepší prodavač Československé socialistické republiky,“ pochlubil se.
